47 C 89/2022-109 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá, aby žalovaným 1), 2) a 3) byla uložena povinnost zákazu provádět stavbu nástavby a stavebních úprav domu [adresa] v katastrálním území Vinohrady podle schváleného stavebního záměru rozhodnutím Úřadu [anonymizováno] [obec a číslo], Odbor výstavby, z 21. 5. 2021 spis. zn. OV/172661/2021, čj. [spisová značka] OS/Rei. Žalobce je dle žaloby oprávněný držitel, a to oprávněný z věcného břemene práva užívání bytových jednotek [číslo] ve shora uvedené budově [adresa] na adrese [adresa vedlejšího účastníka a vedlejší účastnice] (dále jen„ nemovitost“), konkrétně věcného břemene vzniklého na základě zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb. s tím, že toto věcné břemeno užívání uvedených bytových jednotek je ve prospěch žalobce zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] a toto své právo užívání z titulu zákonného věcného břemene žalobce desítky let vykonává. Žalovaní jsou spoluvlastníci shora uvedené nemovitosti, když k jejich návrhu vydal Úřad [anonymizováno] [obec a číslo], Odbor výstavby (dále jen„ správní orgán“), jako stavební úřad dne 21. 5. 2021 rozhodnutí č. j. [spisová značka] OS/Rei, kterým kromě jiného schválil stavební záměr nástavby předmětného domu [adresa] v [katastrální uzemí] v souvislosti s plánovanou přístavbou nových bytových jednotek v novém nově vzniklém podlaží s tím, že vzhledem k tomu, že právo držby žalobce k uvedeným bytovým jednotkám se týká stávajících tzv.„ půdních bytů“, tak případná realizace daného stavebního záměru žalovaných by znamenala odstranění celé stávající střešní konstrukce a minimálně dočasné absolutní znemožnění výkonu práva užívání stávajících bytů. Žalobce dále uvedl, že Úřad [anonymizováno] [obec a číslo], Odbor výstavby, jako stavební úřad jej opomenul jako účastníka daného stavebního řízení ze zákona, o zahájení stavebního řízení jej nejen neinformoval, ale následně mu ani nedoručil shora citované rozhodnutí z 21. 5. 2021. Následně žalobce, když jako opomenutý účastník ve stavebním řízení získal informaci o vydání rozhodnutí Úřadu [anonymizováno] [obec a číslo], Odbor výstavby, z 21. 5. 2021, tak proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, ve kterém uplatnil své námitky a dovolával se ochrany svého práva držby z titulu věcného břemene užívání shora citovaných bytových jednotek, které by měly být realizací stavebního záměru zásadním způsobem dotčeny, avšak [stát. instituce], Odbor stavebního řadu, svým rozhodnutím z 2. 2. 2022 toto odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí [anonymizováno] [obec a číslo], Odbor výstavby, z 1. 5. 2021 potvrdil. Realizací citovaného stavebního záměru dojde k znemožnění výkonu práva žalobce na užívání předmětných bytových jednotek, přičemž po případném dokončení stavebního záměru žalovaných by došlo k zásadním změnám dispozic jednotlivých bytových jednotek, jejich výměr a jejich umístění v jednotlivých podlažích s tím, že případnou realizací stavebního záměru žalovaných bez souhlasu žalobce by tedy de facto došlo k zásadní změně obsahu práva žalobce z titulu věcného břemene - užívání předmětných bytových jednotek. S ohledem na skutečnost, že v nemovitosti byly zahájeny intenzivní bourací práce střešního pláště a střešních konstrukcí předmětného domu, a to včetně bouracích prací spočívajících v odstraňování jak nosných, tak nenosných příček (zdí) přímo souvisejících s předmětnými bytovými jednotkami, tj. s bytovými jednotkami [číslo] díky těmto bouracím pracím se staly předmětné bytové jednotky neobyvatelnými a v rámci pokračujících bouracích prací hrozí i jejich faktický zánik, dle žalobce vyplývá potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků, tak, aby nebyl ohrožen výkon rozhodnutí soudu ve věci samé. Z uvedeného důvodu navrhl žalobce dne 20. 5. 2022 vydání předběžného opatření obdobného znění se shora uvedeným žalobním návrhem, konkrétně se domáhal, aby soud nařídil žalovaným zdržet se provádění demontáže střešního pláště a konstrukce krovu nemovitosti a provádění bouracích prací jakýchkoli konstrukcí bytových jednotek [číslo] v nemovitosti. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Podle § 75 odst. 1 o. s. ř. předběžné opatření nařídí předseda senátu na návrh. Podle § 75 odst. 2 návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Podle § 76 odst. 1 o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby a) platil výživné v nezbytné míře; b) poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje; c) složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu; d) nenakládal s určitými věcmi nebo právy; e) něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. Podle § 1298 o. z. vlastníku náleží právo volně nakládat se všemi částmi domu, na které se služebnost bytu nevztahuje, a nesmí mu být znesnadněn potřebný dohled. Dle § 1299 odst. 1 o. z. služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Dle odst. 2 při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. Zánikem služebnosti se rozumí zánik věcného práva k věci cizí, přičemž je možné rozeznávat absolutní a relativní zánik služebnosti. V případě zániku služebnosti ze zákona se trvalá změna většinou týká faktických vlastností služebné věci, ale v souladu se současnou judikaturou (NS 22 Cdo 346/2006) může být způsobena i změnou právních poměrů, přičemž klasickým příkladem, stejně jako v poměrech projednávané věci, je změna územního rozhodnutí, rozhodnutím správního orgánu apod. Z hlediska možného zániku služebnosti není rozhodující, zda se jedná o trvalou změnu způsobenou zaviněně či nikoli. Žalobce sice osvědčil, že provedením stavebního záměru žalovaných může dojít k zásahu do samotné podstaty předmětu věcného břemene užívání, avšak nelze odhlédnout, že žalovaní jsou spoluvlastníci nemovitosti, svědčí jim vlastnické právo nemovitosti k ní a je proto nezbytné šetřit podstatu a smysl tohoto ústavně garantovaného práva a soud není oprávněn omezovat vlastnické právo žalovaných (srovnej nález Ústavního soudu ČR II. 190/94 z 20. 12. 1995). Žalovaní mají stavební záměr schválený rozhodnutím správního orgánu, a pokud jeho realizací dojde k dočasnému, resp. relativnímu zániku služebnosti, je na uvedenou situací pamatováno institutem přiměřené náhrady. S ohledem na citované, soud návrh na nařízení předběžného opatření jako nedůvodný zamítl. Pro úplnost soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 6. 2008 sp. zn. 22 Cdo 1304/2007, ve kterém soud konstatoval, že:„ Jestliže stavební úřad oprávněného z věcného břemene ve stavebním řízení opomenul, nemůže tato okolnost být na újmu oprávněného (nápravou tohoto opomenutí a jeho stavebně právními důsledky se ovšem obecné soudy nemohou zabývat). Obdobnou otázkou se zabýval i již bývalý Nejvyšší soud ČSR, který v rozhodnutí ze dne 29. září 1927, sp. zn. Rv I 1373/27, vyslovil, že:„ K obživnutí služebnosti bytu stačí, že se na téže stavební parcele, na níž byla shořelá budova, vybuduje nové stavení, v němž lze služebnost vykonávati. Stačí, že se na téže stavební parcele, na níž byla světnice shořelá, postaví stavení nové, v němž služebnost lze vykonávati. Z uvedeného učinil Nejvyšší soud závěr, že v případě, že budova, ve které je místnost zatížená věcným břemenem je přestavěna tak, že tato místnost již (s vlastnostmi uvedenými v právním úkonu zřizujícím věcné břemeno) neexistuje, věcné břemeno zanikne pro nemožnost výkonu jen v případě, že není možné uvedení věci do původního stavu a v budově není obdobná (nikoliv tedy jen totožná) místnost, ve které by bylo možno právo odpovídající věcnému břemeni vykonávat. V případě, že znovuzřízení předmětné místnosti je možné, může se jej oprávněná osoba domáhat v soudním řízení; jde totiž o ochranu jejího porušené