47 C 97/2020-164 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 6. 10. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky 2 757 400 Kč s příslušenstvím, a to jako náhrady škody způsobenou nezákonným rozhodnutím v řízení zahájeném usnesením Policie ČR pod [číslo jednací] z 19. 12. 2014 o zahájení trestního stíhání dle § 160 odst. 1 trestního řádu. Dne 3. 11. 2015 byla podána Okresním státním zastupitelstvím ve [obec] na žalobce obžaloba pro zločin podvodu dle § 209 odst. 1 a odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j.: [číslo jednací] byl žalobce zproštěn obžaloby. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 30. 3. 2020, ta však nárok v šestiměsíční lhůtě neprojednala. Žalobce uvedl, že mu vlivem nezákonného rozhodnutí byla způsobena škoda v podobě ušlého zisku, neboť z důvodu nezákonného trestního stíhání nemohl nastoupit po tuto dobu na pozici ředitele ve [právnická osoba], s.r.o., [IČO]. Na základě nabídky společnosti měl jeho měsíční výdělek dosahovat částky 3 000 EUR, který měl být navýšen o bonusy ve výši 30 % z této částky. Žalobce měl nastoupit na pozici v březnu roku 2015, avšak společnost se rozhodla žalobce pro probíhající trestní stíhání nezaměstnat z důvodu obav o dobrou pověst společnosti. Žalobce se touto žalobou domáhá ušlého zisku za období od 1. 4. 2015 do listopadu 2017, kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek č. j.: [číslo jednací]. Žalobce byl namísto toho od [datum] zaměstnán u [jméno] [příjmení], [IČO], kde pobíral mzdu ve výši 10 000 Kč měsíčně. Za toto období se domáhá ušlého zisku v rozsahu rozdílu mezi přepočtenou nabízenou mzdou u [právnická osoba], s.r.o., ve výši 101 400 Kč a částkou 10 000 Kč, kterou pobíral u tehdejšího zaměstnavatele, který představuje 91 400 Kč měsíčně a za 11 měsíců pak celkem částku 1 005 400 Kč. Následně byl žalobce zaměstnán v období od 10. 3. 2016 do 12. 9. 2016 u [právnická osoba] s.r.o., kde činil jeho měsíční výdělek 28 000 Kč hrubého a za toto období se žalobce domáhá rozdílu mezi skutečným dosaženým výdělkem a částkou, kterou by pobíral u [právnická osoba], s.r.o., ve výši 440 400 Kč (73 400 Kč za 6 měsíců). Následujících 5 měsíců byl žalobce bez příjmů a za tuto dobu požaduje ušlý zisk v částce 507 000 Kč (101 400 Kč za 5 měsíců). Od 1. 3. 2017 byl žalobce až do právní moci rozsudku zaměstnán u [právnická osoba] s.r.o., kde jeho hrubá mzda činila 12 000 Kč a za tuto dobu požaduje náhradu výdělku ve výši 804 600 Kč (89 400 Kč za 9 měsíců). Žalobce dále uvedl, že vzhledem k nezákonnému trestnímu stíhání nezískal práci u [právnická osoba] s.r.o., kde, nebýt trestního stíhání, mohl být zaměstnán za měsíční mzdu 2 600 švýcarských franků a dále u společnosti [právnická osoba], kde mu bylo také sděleno, že by trestní stíhání žalobce vrhalo na společnost špatné světlo. Závěrem žalobce uvádí, že stále není schopen dosahovat adekvátních výdělků, neboť byla poškozena jeho dobrá pověst, profesní růst a kariéra. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil, že od [datum] do [datum] působil na poloviční úvazek na pozici provozního technika u zaměstnavatele – [jméno] [příjmení], [IČO]. V rámci něhož pobíral průměrnou mzdu ve výši 10 000 Kč měsíčně. Od [datum] do [datum] pracoval na plný úvazek jako provozní technik s měsíčním výdělkem ve výši 28 000 Kč hrubého u [právnická osoba] s. r. o. Konečně od [datum] do [datum] byl zaměstnán u [právnická osoba] na pozici provozního technika na poloviční úvazek, kdy jeho hrubá mzda činila 12 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z 5. 11. 2020, kde uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 2 757 400 Kč, představující ušlý zisk, který mu měl vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“) podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Žalovaná uplatněný nárok dne [datum] projednala, nárok na náhradu škody žalobci neposkytla a jeho žádost zamítla. Žalovaná poukázala na § 30 zákona č. 82/1998 Sb., kdy se náhrada škody poskytuje v prokázané výši. Žalobce v žalobě však poukazuje na hypotetické nároky, které nemohou být podkladem pro rozhodnutí o náhradě ušlého výdělku, neboť žalobce nepředkládá doklady, na jejichž základě by bylo možné učinit nepochybný závěr, že žalobci škoda v této výši vznikla. Vzhledem k výše uvedenému žalovaná závěrem navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované nárok předběžně uplatnil, a to dne [datum]. Dále nebylo sporu, že usnesením Policie ČR č. j.: KRPZ [číslo] 2014 [číslo] z [datum] bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro trestný čin podvodu dle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku. Následně byla proti žalobci pro uvedený trestný čin podána obžaloba. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] č. j.: [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu. 5. Z prohlášení společnosti [právnická osoba], soud zjistil, že žalobce se v únoru roku 2016 ucházel o práci provozního technika, přičemž na tuto pozici jej daná společnost nepřijala z důvodu trestního stíhání, neboť by to vrhalo špatné světlo na společnost. 6. Z prohlášení společnosti [právnická osoba] ze [datum] se podává, že jmenovaná společnost v březnu 2016 zaměstnala zdejšího žalobce, přičemž v září roku 2016 po vzájemné dohodě ukončili spolupráci. V roce 2018, po ukončení trestního stíhání žalobce, společnost žalobce znovu zaměstnala, nicméně z důvodu jeho špatných pracovních výkonů došlo ještě téhož roku k ukončení spolupráce s tím, že žalobce již nepracoval tak důsledně, pracovní výkon žalobce hodnotila jako chabý. 7. Z prohlášení [anonymizována dvě slova] ze [datum] vyplývá, že v březnu 2016 hledala provozního ředitele pro své podnikání, přičemž na uvedenou pozici byl zdejší žalobce dle předmětné společnosti velmi vhodným uchazečem, avšak po zjištění, že je proti němu vedeno trestní stíhání pro zločin podvodu, společnost od dohodnuté pracovní spolupráce upustila. 8. Ze sdělení [právnická osoba] s.r.o. z [datum], vzal soud za prokázané, že se o trestním stíhání proti žalobci dozvěděl poté, co požadoval, aby si žalobce zajistil zbrojní průkaz z důvodu rozšíření pracovních aktivit, čemuž vzhledem k trestnímu stíhání nemohl žalobce vyhovět, pročež z uvedeného důvodu ukončili s žalobcem spolupráci. 9. Ze svědeckého výslechu svědka [jméno] [příjmení], jenž uvedl, že žalobce zná dlouhé roky, a to jak po stránce obchodní, tak soukromé, dříve si od žalobce pronajímal auta, má soud za zjištěné, že žalobce jej požádal o potvrzení, že ho chtěl zaměstnat. Spolupráci s žalobcem domlouval někdy v roce 2016 (pro společnost svědka [příjmení] ve Švýcarsku, jež ve Švýcarsku figuruje zhruba od roku 2009), a to na pozici technicko - marketingového ředitele, žalobce měl mít dohled nad dělníky na stavbách, vyřizování úředních záležitostí, komunikaci se zaměstnanci, přičemž svědek byl přesvědčen o tom, že žalobce by ji v cizím prostředí zvládl po zaučení, přičemž svědek byl přesvědčen o tom, že žalobce by ji v cizím prostředí zvládl po zaučení. K dotazu soudu vypověděl, že jako o kandidátech uvažoval ještě o dalších dvou, 3 osobách, kteří by však měli problémy s vycestováním, jejich jména nebyl s to u jednání soudu uvést. Tato pozice zůstala dodnes neobsazena, svědek ani jeho společnost žádné inzeráty k obsazení této pracovní pozice nikde nezveřejňovala. K dotazu soudu, jak by žalobce komunikoval s úřady, svědek odpověděl v češtině, posléze, že s úřady by komunikovat vůbec nemusel, co by nezvládl, vyřešila by sekretářka nebo účetní. Domlouvali se na podmínkách spolupráce, párkrát se setkali, ale vzhledem k tomu, že žalobce svědka informoval o vedení trestního řízení, tak ze spolupráce sešlo. Obával se, že by pro žalobce nezískal povolení k pobytu ve Švýcarsku. Nicméně k podpisu pracovní smlouvy či jakékoli písemné komunikaci ohledně této pracovní pozice mezi nimi nedošlo. Po skončení trestního stíhání se však již znovu o spolupráci nebavili. O jiném trestním stíhání žalobce nevěděl, pokud je ve [obec], snaží se s lidmi vůbec nestýkat. 10. Z pracovní smlouvy z [datum] se podává, že tu žalobce uzavřel se [právnická osoba] s. r. o. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Hrubá měsíční mzda byla stanovena na částku 12 000 Kč, nástup byl stanoven ke dni [datum] s tím, že žalobce vykonával práci na poloviční pracovní úvazek jako provozní technik. 11. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] se podává, že tu žalobce uzavřel se [právnická osoba] s. r. o. s nástupem ke dni [datum] s tím, že práci bude vykonávat na plný pracovní úvazek jako provozní technik. Hrubá mzda byla stanovena na částku 28 00