48 C 11/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 2

Ve smyslu § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) je obsahem odůvodnění tohoto rozsudku pouze údaj o předmětu řízení a důvody, pro které soud rozhodl rozsudkem pro uznání. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, jakožto dlužného příspěvku za porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. spolu s poplatkem za mimosoudní uplatnění práva. Žalovaná z pozice provozovatele vozidla s [registrační značka], [VIN kód], neměla v době od [datum] do [datum], tj. 317, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení příspěvku 4 Kč/den, avšak žalovaná na výzvu nereagovala a ničeho neuhradila. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Dále se žalobkyně domáhala poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Upomínkou byla žalovaná dne [datum] vyzvána k úhradě žalované částky, avšak ke dni podání žaloby ničeho neuhradila. Usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 4. 2022, č. j. 48 C 11/2022-17, bylo žalované uloženo, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě. Žalovaná byla poučena o tom, že ve svém vyjádření je povinna uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popř. zda nárok uznává jen z části nebo co do základu. Jestliže nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. K vyjádření musí připojit listiny, na něž se ve svém vyjádření odvolá. Žalovaná byla současně poučena o následcích nesplnění povinnosti uložené touto výzvou, tedy že soud bude mít za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, a soud proto ve věci rozhodne rozsudkem pro uznání. Výše uvedené usnesení (výzva k vyjádření) spolu s žalobou byla žalované doručena oproti podpisu dne [datum], žalovaná však na tuto výzvu nijak nereagovala a ve věci se nevyjádřila. Jelikož se žalovaná řádně nevyjádřila, nastala fikce uznání uplatněného nároku ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. a soud byl tedy povinen podle tohoto uznání vydat rozsudek pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, aniž by ve věci nařizoval jednání a navyšoval tak náklady řízení (§ 153a odst. 4 o. s. ř.). Při právním hodnocení věci dospěl soud k závěru, že žalovaná neměla v rozhodné době pojištěné vozidlo dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon“), proto byla povinna uhradit za každý takový den příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona O částce 300 Kč soud rozhodl dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s ust. § 2a zákona č. 205/1999 Sb. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně žádala úrok z prodlení od [datum], tj. ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku do zaplacení. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalované uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení, neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a současně doložila, že žalované zaslala ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. výzvu k plnění v požadované výši. Náklady řízení žalobkyně jsou představovány částkou 1 489 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení spočívající v odměně advokátky dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním návrhu ve věci samé a návrhu ve věci samé. K odměně advokátky je dále připočítaná 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč za vykonané úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21% DPH z odměny advokátky a z náhrad jejích hotových výdajů (900 Kč) ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., když ta doložila, že je plátcem této daně. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.