48 C 20/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 2

Ve smyslu § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) je obsahem odůvodnění tohoto rozsudku pouze údaj o předmětu řízení a důvody, pro které soud rozhodl rozsudkem pro uznání. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 25. 11. 2021 domáhala uhrazení částky 5 258 Kč z titulu dlužného pojistného dle smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [číslo] s počátkem pojištění dne 22. 7. 2019 s ročním pojistným splatným čtvrtletně v částce 19 142 Kč. Za období od 22. 7. 2020 do 23. 11. 2020 žalovaná pojistné ve výši 9 561 Kč neuhradila. Žalovaná dne 10. 5. 2021 uhradila částku 4 303 Kč. Žalobkyně dále požadovala částku 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. Usnesením ze dne 22. 12. 2021, č. j. EPR 277000/2021-9, bylo žalované uloženo, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě. Žalovaná byla poučena o tom, že ve svém vyjádření je povinna uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popř. zda nárok uznává jen z části nebo co do základu. Jestliže nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Dále, že k vyjádření musí připojit listiny, na něž se ve svém vyjádření odvolá. Žalovaná byla současně poučena o následcích nesplnění povinnosti uložené touto výzvou, tedy že soud bude mít za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, a soud proto ve věci rozhodne rozsudkem pro uznání. Výše uvedené usnesení (výzva k vyjádření) byla žalované společně s žalobou doručena do datové schránky dne 1. 1. 2022, žalovaná však na tuto výzvu nijak nereagovala a ve věci se nevyjádřila. Jelikož se žalovaná řádně nevyjádřila, nastala fikce uznání uplatněného nároku ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. a soud byl tedy povinen podle tohoto uznání vydat rozsudek pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, aniž by ve věci nařizoval jednání a navyšoval tak náklady řízení (§ 153a odst. 4 o. s. ř.). Při právním hodnocení věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 o. z. a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná, náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení - odměna advokáta podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním ve věci samé a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokáta připočítaná 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21% DPH z odměny advokátka a z náhrad jeho hotových výdajů ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.