10 C 204/2022-143 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně (dále též i jen„ žalobce“) se žalobou ze dne [datum] domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 750 000 Kč s příslušenstvím představující náhradu nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s nezákonným trestním stíháním podle zákona č. 82/1998 Sb. Trestní řízení bylo vedeno od [datum] do [datum] Policií ČR, KŘP Zlínského kraje, ÚO Kroměříž, OOK pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Žalobkyně byla zasažena nezákonným stíháním na své cti, důstojnosti, stíhání čelila v době těhotenství, dále byla zasažena ve sféře profesní a obavami o výsledek stíhání, neboť stíhání bylo vedeno evidentně nedůvodně a nebyla reflektována její právní obrana. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], uvedla, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu §§ 7, 8 zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná poskytla žalobkyni odškodnění ve výši 50 000 Kč, a to za zásahy ve sféře profesní a při zohlednění tehdejšího těhotenství žalobkyně; dále se žalobkyni omluvila; to vše stanoviskem ze dne [datum]. 3. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobkyně u žalované nároky předběžně uplatnila, a to dne [datum]. 4. Jelikož žalovaná žalobkyni po podání žaloby a uplynutí lhůty pro předběžné projednání nároku dne [datum] uhradila celkově částku 50 000 Kč na žalovaném nároku, vzala žalobkyně žalobu částečně, co do této částky i co do úroků z prodlení z této částky, zpět a soud řízení v této části zastavil výrokem I. tohoto rozsudku, s odkazem na § 96 o.s.ř. 5. Ze spisu vedeného Policií ČR, KŘP Zlínského kraje, ÚO Kroměříž, OOK pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] soud zjistil, že usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, Územního odboru Kroměříž, Oddělení obecné kriminality, ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně stížnost, která byla Okresním státním zastupitelstvím v Kroměříži jako nedůvodná zamítnuta. Dne [datum] byla podána u Okresního soudu v Kroměříži na žalobkyni obžaloba. Dne [datum] podala žalobkyně návrh na předběžné projednání obžaloby. Následně státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Kroměříži vzal obžalobu podanou dne [datum] zpět a věc se vrátila do stádia přípravného řízení, kdy byl policejním orgánem opatřen znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] z oboru zdravotnictví se specializací na procesní řízení kvality a bezpečí ve zdravotnických zařízeních. Dne [datum] žádala žalobkyně o sdělení stavu věci a dne [datum] podala žalobkyně podnět k zahájení dohledu dle § 12c a násl. zákona o státním zastupitelství. Usnesením Okresního státního zastupitelství v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo trestní stíhání žalobkyně zastaveno. Proti tomuto usnesení si podala poškozená stížnost. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec], pobočka ve [obec], ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla stížnost poškozené zamítnuta. Trestní stíhání bylo pravomocně zastaveno ke dni [datum]. 6. Z průkazky pro těhotné soud zjistil, že žalobkyně byla v době zahájení trestního stíhání v rané fázi těhotenství ([anonymizováno] [rok]) a že k narození potomka došlo v průběhu trestního stíhání ([anonymizováno] [rok]). 7. Soud ve věci nehodnotil duplicitně listiny založené k průběhu trestního řízení, když k důkazu byl v relevantním rozsahu proveden trestní spis celý. Soud nezamítal žádný z navržených důkazů. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tvrdila pouze zásahy v osobnostní sféře v obecné rovině, týkající se nesouhlasu se způsobem vedení trestního řízení a v obecné rovině zásahu do profesní cti, obecně do cti a důstojnosti, a dále to, že byla v době trestního stíhání těhotná, soud neměl důvodu těmto obecným tvrzením věřit, a proto nepoučoval stranu žalující o neunášení břemene tvrzení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť konkrétní tvrzení k osobnostním zásahům ani přes poučení soudu doplněna nebyla. 8. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká zejm. průběhu trestního řízení a úkonů v něm učiněných. Pokud jde o zásahy vyvolané trestním řízením (nezákonným rozhodnutím) do osobnostní sféry žalobce, soud tyto blíže rozvádí v rámci právního posouzení těchto nároků níže. 9. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 10. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). 11. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. 12. Žalobce se žalobou domáhá finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí, a to ve výši 750 000 Kč. Žalovaná žalobci na tento nárok poskytla odškodnění ve formě omluvy a finančního zadostiučinění ve výši 50 000 Kč (po podání žaloby a lhůtě pro předběžné projednání nároku) a soud řízení v tomto rozsahu zastavil. 13. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk. 14. Nezákonným rozhodnutím tak je usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, Územního odboru Kroměříž, Oddělení obecné kriminality, ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Toto rozhodnutí bylo pro nezákonnost odklizeno usnesením Okresního státního zastupitelství v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského státního zastupitelství v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], jimž bylo trestní stíhání žalobkyně pravomocně zastaveno kde dni [datum]. 15. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalob