10 C 57/2022-77 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] (podanou téhož dne) domáhá náhrady ušlého zisku ve výši 901.000 Kč, a to za dobu omezení osobní svobody, konkrétně za období od [datum] do [datum], kdy byl ve výkonu vazby, a od [datum] do [datum], kdy byl ve výkonu trestu odnětí svobody. Ušlý zisk požaduje za toto období, tedy celkem 901 dní ve výši 1.000 Kč za 1 den, tedy v částce 901.000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, uvedla, že žalobce žalobou uplatněný nárok u ní předběžně neuplatnil, že dne [datum] byl uplatněn nárok na náhradu nemajetkové újmy, nikoli na náhradu ušlého zisku. Dále žalovaná namítla promlčení, neboť k pravomocnému skončení trestního stíhání došlo dne [datum] a žalobce podal žalobu až dne [datum], tedy uplynula marně dvouletá promlčecí lhůta dle § 33 odškodňovacího zákona. 3. Ze žádosti o odškodnění z [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobce se obrátil na [anonymizováno] se žádostí o odškodnění, z této žádosti však soud zjistil, že žalobce žádal [anonymizováno] o odškodnění zásahu do jeho základních práv, svobod a důstojnosti, neboť byl ve výkonu trestu odnětí svobody a ve vazbě dobu delší než 2 roky. Soud tak má pouze za zjištěné, že žalobce se s odkazem na judikaturu odškodňující nemajetkovou újmu za nezákonné odnětí svobody domáhal odškodnění ve výši 901.000 Kč. Soud z tohoto přípisu nezjistil, že by žalobce uplatnil u žalované předběžně nárok na náhradu ušlého zisku. 4. Ze spisu Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že usnesením Policie ČR č.j. [anonymizováno] [číslo] z [datum] bylo zahájeno ve smyslu § 160 trestního řádu trestní stíhání, mimo jiné žalobce, a to pro zvlášť závažný zločin zavlečení podle § 172 odst. 2, 3 písm. a) a e) trestního zákoníku. Dne [datum] byl žalobce zadržen policií, o čemž je sepsán protokol o zadržení osoby podezřelé. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne [datum] bylo rozhodnuto tak, že žalobce se bere do vazby z důvodu § 67 písm. a), b) i c) trestního řádu s tím, že se vazba započítává od okamžiku omezení osobní svobody, tj. od [datum]. Z příkazu k přijetí do vazby se podává, že vazba obviněného byla započítána od [datum], dne [datum] byla podána obžaloba, mimo jiné na žalobce, rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto ve vztahu k žalobci tak, že je vinen v obžalobě popsaným skutkem a že spáchal zločin zavlečení dle § 172 odst. 2,3 písm. a), e) trestního zákoníku, a to jakožto návodce dle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku a žalobce byl odsouzen k trestu odnětí svobody na dobu 5 let. Byl zařazen do věznice s dozorem a byl mu uložen trest vyhoštění na dobu 5 let. Na rozsudku je doložka právní moci k [datum]. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] bylo rozhodnuto ve vztahu k žalobci tak, že se odvolání státní zástupkyně a všech obžalovaných zamítá. Na tomto rozsudku je doložka právní moci [datum]. Následně pak usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [spisová značka] bylo rozhodnuto tak, že se zrušují rozsudek Vrchního soudu v Praze z [datum] v části, jímž došlo k zamítnutí odvolání žalobce, a jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, z [datum], jakož i všechna na ně navazující rozhodnutí, která z tohoto důvodu pozbyla podkladu. Usnesením Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] [číslo] pak bylo rozhodnuto tak, že se žalobce nebere do vazby, a to v návaznosti právě na zrušení rozhodnutí soudů obou instancí. Z příkazu k propuštění z výkonu trestu odnětí svobody pak soud zjistil, že žalobce byl propuštěn dne [datum] z výkonu trestu odnětí svobody, dále rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, z [datum] bylo ve vztahu k žalobci rozhodnuto tak, že se zprošťuje obžaloby dle § 226 písm. c) trestního řádu, na tomto rozhodnutí je doložka právní moci [datum]. 5. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká zejm. průběhu trestního řízení, otázky předběžného uplatnění nároku a jeho obsahu a data podání žaloby ve zdejším řízení. 6. Soud ve věci nehodnotil důkazy týkající se podnikatelských výsledků [právnická osoba] [anonymizováno], konkrétně daňové přiznání této právnické osoby za rok [rok]. Dále soud zamítl návrh na provedení důkazů účetní závěrkou této společnosti za rok [rok], návrh na provedení důkazů doložením, že tato společnost hradila daně za rok [rok] a návrh na vypracování znaleckého posudku na účetnictví této společnosti za toto období. To vše z důvodu, že posuzování výsledku hospodaření této společnosti za rok [rok] nemá pro toto řízení relevanci, a to zejména proto, že soud shledal, že nárok žalobce je promlčený. 7. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 9 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu. Podle § 32 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Podle § 33 OdpŠk se nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření promlčí za dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci zprošťující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž bylo trestní řízení zastaveno, zrušující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž byla věc postoupena jinému orgánu, nebo rozhodnutí odsuzující k mírnějšímu trestu. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 8. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce svůj nárok uplatněný touto žalobou u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1,3 odškodňovacího zákona, nicméně s odkazem na usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud na splnění této podmínky řízení netrval, neboť ze závěru odvolacího soudu se podává, že lze od tohoto požadavku v tomto konkrétním případě upustit za situace, kdy žalované byla doručena žaloba a tato plnit odmítá. Tedy předběžné projednání nemá v tomto případě relevantního významu. Soud v tomto směru rovněž odkazuje na, pro soud prvé instance závazné, závěry soudu odvolacího, se kterými se soud prvé instance plně ztotožňuje, a to sice že předběžným uplatněním nároku ze dne [datum] žalobce neuplatnil u žalované nárok na náhradu ušlého zisku, když formuluje nárok na náhradu škody, respektive újmy jemu způsobené, v souvislosti s