12 C 262/2021-92 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou dne 2. 12. 2021 domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 129 044 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 28. 10. 2021 do zaplacení představující co do částky 85 000 Kč přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu a co do částky 44 044 Kč náhradu škody v souvislosti s nezákonným trestním stíháním podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Trestní řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ předmětné řízení“). Částku 44 044 Kč žalobce požadoval z titulu nákladů obhajoby, a to za 14 úkonů právní služby po 2 300 Kč jakožto mimosmluvní odměny obhájci, dále 4 200 Kč (14 x 300 Kč) jakožto paušální náhradu hotových výdajů a 7 644 Kč jakožto náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměn a náhrad. Žalobce žalovaný nárok předběžně uplatnil u žalované dne 27. 5. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 10. 2. 2022. Učinila nesporným uplatnění nároku u žalované dne 27. 5. 2021. K projednání žádosti žalobce došlo dne 8. 2. 2022, přičemž žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí. Požadovaná náhrada škody a přiměřené zadostiučinění v penězích žalobci poskytnuto nebylo. Uvedené ve vztahu k náhradě škody odůvodnila tím, že přípisem ze dne 22. 12. 2021 byl žalobce vyzván, nechť žalované předloží doklad prokazující úhradu nákladů obhajoby, na což žalobce nereagoval. Bez součinnosti žalobce nebyla žalovaná schopna ověřit podmínku vzniku škody. Ve vztahu k nemajetkové újmě uvedla, že již v obžalobě byl uveden návrh trestu tak, aby žalobci byl uložen trest odnětí svobody při samé spodní hranici trestní sazby, tj. v trvání 2 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 4 let. Z opisu rejstříků trestů vyplynulo, že žalobce má zde uvedených 5 záznamů o trestné činnosti, za něž byl pravomocně odsouzen. Situace probíhajícího trestního řízení je tak žalobci známa. Předmětné řízení trvalo 1 rok a 5 měsíců. Vznik nemajetkové újmy žalobce nebyl nikterak doložen. Žalovaná újmu žalobce odčinila konstatováním porušení práva a omluvou, což je v daném případě přiměřená forma zadostiučinění. 3. Při jednání dne 12. 4. 2023 vzal žalobce žalobu zpět co do části, jíž se domáhal finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 85 000 Kč s příslušenstvím. Dále vzal žalobu zpět co do částky 1 391,5 Kč odpovídající půlúkonu právní služby, jež spočívala v odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání dne 21. 11. 2019 (včetně DPH a s příslušenstvím). Rovněž vzal žalobu zpět co do příslušenství ze zbývající částky za období od 28. 10. 2021 do 27. 11. 2021. Žalovaná se zpětvzetím v tomto rozsahu souhlasila, pročež soud dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), výrokem I tohoto rozsudku řízení v uvedeném rozsahu zastavil. 4. Předmětem řízení tak zůstala náhrada majetkové škody spočívající v obhajném ve výši 42 652,5 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % od 28. 11. 2021 do zaplacení. V podání ze dne 1. 9. 2022 žalobce k tomuto nároku odkázal na rekapitulaci poskytnutých právních služeb ze dne 20. 5. 2021 vystavené jeho obhájcem. 5. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobce u žalované nárok předběžně uplatnil dne 27. 5. 2021. Dále bylo nesporným, že obhájce žalobci poskytl všech 14 tvrzených úkonů právní služby. Žalovaná sporovala pouze to, zda uvedená škoda žalobci, alespoň v podobě vzniku dluhu, vznikla. Dále v případě úkonu ze dne 21. 11. 2019 spočívajícího v odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání žalovaná namítla, že tento úkon právní služby lze nahradit pouze poloviční sazbou, což zástupce žalobce učinil rovněž nesporným, přičemž v tomto rozsahu byla žaloba vzata zpět a řízení bylo zastaveno. Dále žalovaná sporovala právo žalobce na úrok z prodlení z důvodu, že přes výzvu ze dne 22. 12. 2022 žalobce neposkytl žalované vyúčtování právních služeb. Toto vyúčtování bylo až k výzvě soudu předloženo dne 6. 9. 2022 při ústním jednání. Žalovaná je tudíž v prodlení nejdříve od 7. 3. 2023. K tomu žalobce namítal, že s účinností nového občanského zákoníku již škoda spočívá i ve vzniku dluhu, tudíž vzniká již okamžikem poskytnutí právní služby. Z toho důvodu je požadavek žalované na předložení vyúčtování pouhým formalismem. 6. Ze spisu předmětného řízení soud zjistil, že na základě trestního oznámení učiněných [právnická osoba], Policie ČR usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], žalobci doručeným dne 16. 12. 2019, zahájila trestní stíhání žalobce pro trestný čin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 5 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ TZ“). Obžaloba byla podána ze strany Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] 14. 2. 2020, přičemž žalobci byl navrhován trest při samé spodní hranici trestní sazby s odkladem na zkušební dobu v trvání 4 let. Dne 19. 1. 2021 byl žalobce obžaloby zproštěn. Bylo podáno odvolání. Městský soud v Praze dne 14. 4. 2021 odvolání státního zástupce zamítl. 7. Z rekapitulace poskytnutých právních služeb vystavené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (obhájcem žalobce) ze dne 20. 5. 2021, jež bylo soudu předloženo dne 1. 9. 2022, soud zjistil, že žalobce byl vyzván k úhradě částky 44 044 Kč. 8. Soud ve věci vycházel z nesporných tvrzení účastníků a z výše uvedeného dokazování a učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje těmto zjištěným skutečnostem. Žalobce byl trestně stíhán, kteréžto trestní stíhání bylo zastaveno. Žalobci následně byly ze strany obhájce právní služby vyúčtovány. Žalobce nároky u žalované uplatnil dne 27. 5. 2021. Žalovaná jej dne 22. 12. 2021 vyzvala k prokázání vzniku škody. Stanoviskem ze dne 8. 2. 2022 žalobci z důvodu nedoložení vzniku majetkové škody toto právo nepřiznala. Ve vztahu k nemajetkové újmě konstatovala porušení práva a žalobci se omluvila. 9. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle odst. 4 Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědn