12 C 278/2021-102 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou domáhala částky 211 233 Kč z titulu tvrzeného nezákonného trestního stíhání zahájeného usnesením [anonymizována dvě slova], [ulice] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne 23. 12. 2020, [číslo jednací], a to pro přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 TZ. Státní zástupce po přípravném řízení změnil právní kvalifikaci na pokus přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ TZ“). Řízení bylo dále vedeno u [název soudu] pod sp. zn. 2 T 29/2021 (dále jen„ předmětné řízení“). Dne 5. 5. 2021 [název soudu] zprostil žalobkyni obžaloby podle § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ t. ř.“). Státní zástupce se proti rozsudku odvolal. Intervenující státní zástupce [anonymizováno] státního zastupitelství v [obec] však vzal podané odvolání zpět. Zprošťující rozsudek tak nabyl právní moci dne 21. 6. 2021. 2. Tvrzenou škodu žalobkyně spatřovala jednak ve vynaložených nákladech žalobkyně na trestní stíhání v částce 31 233 Kč, jednak v nemajetkové újmě, která žalobkyni v souvislosti s trestním stíháním vznikla, za níž požaduje zadostiučinění ve výši 180 000 Kč. Zásahy do osobnostní sféry žalobkyně spatřovala v zásazích do zaměstnání, neboť v souvislosti s trestním stíháním jí byla odebrána prověrka na stupeň„ důvěrné“, následně měla prověrku jen na stupeň„ vyhrazené“, s níž nemůže zastávat vyšší funkci ve vyšších hodnostech. Dále odkázala na § 19 odst. 1 písm. f) zákona č. 221/1999 Sb., dle nějž musí být voják propuštěn ze služebního poměru, pokud byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody bez výsluhového příspěvku, a na písm. g), dle nějž byl pravomocně odsouzen pro trestný čin a jeho setrvání ve služebním poměru by ohrozilo vážnost ozbrojených sil. Žalobkyně se obávala o ztrátu zaměstnání, byla tak silně existenčně ohrožena, neboť za 9 let měla odejít do důchodu. Při ztrátě zaměstnání byla ztížená možnost jejího dalšího pracovního uplatnění. Dále ve vztahu k zdravotnímu stavu žalobkyně uvedla, že trpěla v průběhu trestního stíhání velkým stresem, silnými bolestmi hlavy a páteře, měla problémy se spánkem a častými nenadálými změnami nálad, trpěla trvalým pocitem vyčerpanosti, nechutenstvím, celkovou apatií a silnými pocity beznaděje. Také se obávala o budoucnost své dcery, jejíž zdravotní stav byl trestním stíháním také ohrožen. Žalobkyně vyhledala odbornou pomoc, a to psychiatrickou ambulanci ÚVN, kterou navštívila dne 1. 6. 2021, přičemž jí byl předepsán lék Miraklide. Žalobkyně se dále účastnila psychoterapeutických konzultací. Ve vztahu k rodinné situaci žalobkyně odkázala na okolnost, že její dcera byla na počátku trestního stíhání těhotná, přičemž v důsledku trestního stíhání a sdílení obav o žalobkyni nastaly v těhotenství zdravotní potíže, pro které bylo její těhotenství vedeno jako vysoce rizikové. Žalobkyně nároky uplatnila u žalované dne 24. 10. 2021 3. Žalovaná ve svém vyjádření učinila nespornou skutečnost, že dne 24. 10. 2021 u ní žalobkyně žalované nároky uplatnila. Žalovaná vyhověla žalobkyni v částce 29 417,52 Kč, což žalobkyni sdělila svým stanoviskem ze dne 10. 6. 2022. Uvedená částka se týká škody spočívající v žalobkyní vynaložených nákladech na trestní stíhání. Žalovaná neuznala účtovaný úkon právní služby ze dne 10. 2. 2021 spočívající v poradě, neboť tato porada je již součástí převzetí obhajoby, k němuž došlo dne 7. 2. 2021. Ve vztahu k nemajetkové újmě žalovaná konstatovala porušení práva a žalobkyni se omluvila, kteroužto satisfakci považovala za přiměřenou. Uvedla, že žalobkyně byla trestně stíhána za majetkovou trestnou činnost, kde se trestní sazba nepodmíněného trestu odnětí svobody pohybuje od jednoho do pěti let, přičemž uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody žalobkyni hrozit nemohlo s ohledem na její bezúhonnost. Délka trestního stíhání činila šest měsíců. Tvrzení o zásahu do pracovní sféry nebyla nikterak doložena, ani z trestního spisu nijak nevyplývají. Z lékařských zpráv nevyplývá, že by žalobkyně užívala dlouhodobě antidepresiva, neboť jí byly nasazeny ke konci trestního stíhání v červnu 2021. Pokud jde o zprávu z nemocnice [ulice] ze dne 20. 1. 2021, tj. den po zahájení trestního stíhání žalobkyně, z této zprávy vyplývá, že dcera žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla na kontrole před porodem v 37. týdnu těhotenství, že se cítí dobře a bolesti neguje, není v ní zmíněno, že by došlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu v souvislosti se stresovou zátěží. 4. Podáním ze dne 3. 8. 2022 žalobkyně potvrdila, že jí žalovaná dne 14. 6. 2022 uhradila částku 29 417,52 Kč a podáním ze dne 20. 2. 2023 vzala žalobu v rozsahu částky 29 417,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím od 15. 6. 2022 do zaplacení zpět. Při jednání dne 24. 2. 2023 vzala žalobkyně žalobu zpět dále v rozsahu příslušenství za období od 21. 12. 2021 do 25. 4. 2022. V tomto rozsahu soud řízení usnesením ze dne 15. 3. 2023 zastavil. 5. Žalobkyně dále trvala na náhradě škody i v rozsahu nepřiznaných nákladů za poradu, která proběhla dne 10. 2. 2021. Uvedla, že k převzetí obhajoby došlo v neděli dne 7. 2. 2021, a tudíž nebylo možné se s obhájkyní setkat. K poradě tak došlo dne 10. 2. 2021, neboť byla nutná příprava k výslechu svědka [příjmení]. 6. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobkyně u žalované nároky předběžně uplatnila dne 24. 10. 2021. 7. Ze spisu předmětného řízení a z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil následující: Usnesením policejního orgánu ze dne 23. 12. 2020 bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro spáchání přečinu úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 4 TZ. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 19. 1. 2021. Dne 19. 4. 2021 byla u [název soudu] podána na žalobkyni obžaloba pro pokus přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, 3, jíž byl žalobkyni navrhován peněžitý trest, zahrnující 40 denních sazeb po 1 000 Kč, tj. celkem 40 000 Kč. Rozsudkem [název soudu] ze dne 5. 5. 2021, č. j. 2 T 29/2021-160, byla žalobkyně podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěna obžaloby pro pokus přečinu podvodu podle § 21 odst. 1 k § 209 odst. 1, odst. 4 TZ. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 21. 6. 2021. Soud dospěl k závěru, že po formální stránce došlo k naplnění skutkové podstaty pokusu přečinu podvodu, podle § 12 odst. 2 TZ však uzavřel, že jednání obžalované nedosahovalo takového stupně společenské škodlivosti, aby se jednalo o trestný čin. Dne 14. 5. 2021 podalo [anonymizováno] státní zastupitelství pro [část Prahy] rozsudku odvolání. Usnesením [název soudu] ze dne 21. 6. 2021, č. j. [číslo jednací], vzal soud na vědomí zpětvzetí odvolání podané státním zástupcem [anonymizováno] státního zastupitelství pro [část Prahy]. Řízení bylo pravomocně skončeno dne 21. 6. 2021. 8. Z faktury [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 1. 8. 2021 soud zjistil, že právní zástupkyně za obhajobu žalobkyni účtovala částku celkem 31 233 Kč. Uvedenou skutečnost soud zjistil rovněž z příjmových dokladů ze dne 1. 7. a 2. 8. 2021. 9. Ze specifikace odměny a hotových výloh obhájce soud zjistil, že dne 7. 2. 2021 došlo k převzetí obhajoby a dne 10. 2. 2021 právní zástupkyně jednala s žalobkyní v době od 16.00 do 17.15. Uvedenou skutečnost soud zjistil rovněž z potvrzení žalobkyně ze dne 10. 2. 2021. 10. Z potvrzení [ulice] [anonymizováno] nemocnice, [anonymizována čtyři slova] [obec], [ulice] lékařsko oddělení, soud zjistil, že klinická psycholožka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] potvrdila, že žalobkyně dochází na pravidelné psychoterapeutické konzultace od 23. 8. 2021. Potvrzení se týkalo 3 konzultací. Ve zprávě ze dne 29. 3. 2023 klinická psycholožka dále uvedla, že psychoterapeutické konzultace proběhly ve dnech 23. 8., 6. 9., 12. 10. a 29. 10. 2021, přičemž obsahem konzultací bylo předmětné trestní stíhání a dopad tohoto stíhání na psychický stav žalobkyně. Žalobkyně popisovala, že během stíhání pociťovala strach ze ztráty zaměstnání a neschopnosti splácet hypotéku, trpěla pocity bezmoci u výslechů. Nebyla schopna se soustředit v práci ani v osobním životě, trpěla nevolnostmi, byla plačtivá, úzkostná, nebyla schopna pomoct dceři s péčí o vnučku. Zhoršení psychického stavu přetrvávalo i po ukončení stíhání. Na setkáních popisovala pocity úzkosti a nevolnosti v situacích asociovaných se soudem, nalomenou sebedůvěru a tendence vyhýbat se konfliktním situacím. Závěrem psychoterapeutické péče se zlepšuje psychický stav pacienty, nicméně se soudem asociované spouštěče (např. telefonát od právničky) mají u žalobkyně tendenci vyvolávat úzkostnou reakci. 11. Z ambulantní zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], psychiatrické oddělení [ulice] [anonymizováno 6 slov] [obec], ze dne 1. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně odkazovala na trestní stíhání a jako subjektivní potíže uváděla, že utíká se do