14 C 236/2022-58 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně uzavřela dne 6. 1. 2020 se žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se na základě Smlouvy zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v měsíčních splátkách ve výši 2,05 % ze stanoveného úvěrového rámce. Žalovaná načerpala v průběhu trvání úvěrového vztahu částku ve výši 100 000 Kč a celkem uhradila 18 551 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, pročež žalobkyně přistoupila k zesplatnění dlužné částky ke dni 25. 4. 2022. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 98 861,76 Kč, poplatky za pojištění ve výši 2 006,95 Kč, náklady na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 28 664,41 Kč, obchodní úrok ve výši 18,8 % ročně od 28. 7. 2022 do zaplacení z jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 2 623,75 Kč od 10. 5. 2022 do data podání žaloby, tj. 27. 7. 2022, a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 28. 7. 2022. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezúspěšně. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě nezpochybnila a nezpochybnila ani listiny předložené žalobkyní. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně, žalovaná konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřila), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Ze smlouvy o [anonymizována čtyři slova] úvěr soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 6. 1. 2020 úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnou žalované bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 100 000 Kč, s roční úrokovou saznou ve výši 18,88 %. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši minimálně 2,05 % z úvěrového rámce, tj. 2 050 Kč. Strany si ujednaly měsíční poplatek za dotaz na zůstatek v bankomatu ve výši 19 Kč za každé zobrazení, vrácení přeplatku složenkou ve výši 59 Kč, poplatek za výběr z bankomatu ve výši 1 % vybrané částky, min. 85 Kč, pojištění schopnosti splácet ve výši 5,9 % z minimální splátky úvěru a pojištění schopnosti splácet ve výši 8,9 % z minimální splátky. Účastníci si ve smlouvě dále ujednali smluvní pokutu ve výši 500 Kč za pozdní zaplacení splátky, náklady na vymáhání ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání. 6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vedeného na jméno žalované se podává, že žalovaná čerpala celkem 100 000 Kč, poslední splátka úvěru byla provedena dne 27. 1. 2022. Dluh na jistině činil ke dni zesplatnění 98 861,76 Kč, úrok za pojistné 543,26 Kč, náklady za vymáhání 300 Kč, pojištění CPI 2 006,95 Kč, smluvní pokuta 2 000 Kč. K zesplatnění úvěru došlo ke dni 25. 4. 2022. 7. Z úvěrových podmínek soud zjistil z bodu 6.1, že k zesplatnění úvěru může dojít, jestliže klient dluží 2 a více splátek, nebo nezaplatil splátku déle než 3 měsíce. Z bodu 7.1 úvěrových podmínek se podává výše smluvní pokuty 500 Kč za zpoždění se zaplacením splátky. 8. Z dokumentu Posouzení úvěruschopnosti klienta a Potvrzení o provedení ověření bonity klienta vzal soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, a to na základě externího registru [příjmení] a zjištěných finančních údajích o žalované. 9. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 25. 4. 2022 se podává, že žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky ve výši 127 135,29 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. 10. Předžalobní výzvou ze dne 12. 5. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 11. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřeli úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované poté, co ověřila jeho úvěruschopnost, revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 100 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala hradit měsíční splátky ve výši minimálně 2,05 % z úvěrového rámce. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, kdy poslední splátka byla provedena dne 27. 1. 2022, žalobkyně proto celý úvěr zesplatnila ke dni 25. 4. 2022. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, žalovaná však ničeho neuhradila. 12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 15. Podle § 9 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 16. Podle § 122 odst. 4 ZoSÚ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 17. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 19. Na základě shora uvedeného skutkového stavu a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V rámci dokazování taktéž bylo zjištěno, že žalobkyně dostatečným způsobem zjišťovala úvěruschopnost žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, proto soud konstatuje, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena platně. Žalobkyně prokázala, že žalované finanční prostředky skutečně poskytla. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, a tudíž ani netvrdila ani neprokazovala, že by žalobkyni dluh uhradila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně úroku z úvěru ve snížené výši v souladu s § 122 odst. 4 ZoSÚ. Soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení dle ustanovení § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení, včetně nákladů na právní zastoupení, jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4 127 Kč, dále odměna advokáta dle § 8 odst. 1, § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby á 5 260 Kč, tj. celkem 15 780 Kč, dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony á 300 Kč dle § 13 odst. 4 cit vyhlášky a náhrada 21% DPH z odměny advokáta a hotových výdajů ve výši 3 502,80 Kč Celkem tedy soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 24 309,80 Kč. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalo