14 C 255/2021-117 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal náhrady škody podle zákona číslo 82/1998 Sb. původně ve výši 98 000 Kč, která žalobci měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Policie ČR, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje v řízeních vedených pod č.j. KRPK-96493/TČ-2018-19021 a KRPK -21204/TČ-2019-190213. V průběhu řízení rozšířil žalobní požadavek na 118 000 Kč, což bylo soudem připuštěno u jednání dne 9. 2. 2023. Uvedl k tomu, že dne 13. 12. 2018 byl v obci [obec a číslo] 02 zadržen Policií České republiky ve svém vozidle [příjmení] [příjmení], [registrační značka], které zakoupil za kupní cenu 21 000 Kč. Bezodkladně po zadržení byly provedeny Policií České republiky, Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje, 360 06 [obec] úkony v trestním řízení pod č. j.: 96493/TČ-2019-190213, a to konkrétně ohledání vozidla. Po prvním ohledání vozidla byl žalobce následně policií převezen k podání vysvětlení na Obvodní oddělení [okres] a ještě před samotným podáním vysvětlení byl policií převezen zpět k místu zadržení a proběhlo druhé ohledání vozidla s technikem policie, který provedl audiovizuální záznam vozidla (technik fotil vše, co se ve vozidle v té době nacházelo, a to tím způsobem, že se věci vyložily z vozidla ven na ulici). Následně byla část věcí dána na zadní sedadlo vozidla a část byla uložena do kufru. Žalobce v době druhého ohledání navrhl policii, aby jeho vozidlo bylo dostatečným způsobem zajištěno před jeho odcizením, případně vykradením, neboť se obával, že vzhledem ke svému omezení na svobodě a lokalitě, kde se vozidlo nacházelo, by mohlo dojít k újmě na jeho majetkových právech. Policie tento jeho návrh zamítla a ponechala vozidlo na ulici bez zajištění nebo odvozu na parkoviště Policie České republiky k tomu zřízené. Žalobce byl po druhém ohledání vozidla opět převezen k vyslechnutí na Obvodním oddělení [okres] a po výslechu bylo zahájeno jeho trestní stíhání, přičemž byl následně převezen do cely předběžného zadržení Policie České republiky [obec] a tím byla nadále omezena jeho osobní svoboda. Z cely předběžného zadržení byl žalobce následně převezen podruhé k místu zadržení a proběhlo třetí ohledání. Důvodem třetího ohledání bylo, že vozidlo bylo„ vykradeno“. Žalobce po převozu k místu zjistil, že vozidlo má rozbité pravé zadní okno za spolujezdcem, přes které již byl dán černý igelitový pytel a žluté pásky s označením Policie ČR a z vozidla byly odcizeny jeho věci. Po uvedeném ohledání byl žalobce převezen Policií na výslech, jako poškozený ve věci krádeže - vloupáním vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka]. Při výslechu sdělil sepisující vyšetřovatelce na otázku, komu má policie vozidlo vydat, že není osoba, které by šlo vozidlo vydat a opětovně žádal policii o zajištění vozidla před jeho odcizením, a to z důvodu svého omezení na svobodě. Upozornil policii, že vozidlo s rozbitým oknem je lépe přístupné pro pachatele trestných činů. Policie jeho žádost zamítla a vozidlo ponechala na místě. Po výslechu věci krádeže, kdy žalobce vystupoval jako osoba poškozená byl následně opět převezen do cely předběžného zadržení a posléze na něj byla uvalena vazba a byl tak po celou dobu kontinuálně omezen na osobní svobodě. V době od 14. 12. 2019 do 4. 3. 2020 (v době omezení žalobce na svobodě) bylo vozidlo neznámým pachatelem odcizeno. Krádež byla řešena Policií České republiky, Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje pod č. j. KRPK/21204-45. Dne 26. 4. 2019 byla věc krádeže vozidla odložena, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájit trestní stíhání dle § 160 trestního řádu. Škoda na majetku Žalobce činí 98 000 Kč. Dne 12.02.2019 žalobce podal stížnost na Generální inspekci bezpečnostních sborů evidovanou pod č. j. GI-818-11/ČJ-2019-842041-K, ve které si stěžoval na postup policejního orgánu ve věci vedené pod sp. zn. č. j.: 96493/TČ-2019-190213, dne 27. 2. 2019 byl žalobce Generální inspekci bezpečnostních sborů vyslechnut ve věci pochybení policistů při krádeži věcí a vozidla, dne 20. 3. 2019 Generální inspekci bezpečnostních sborů ve svém vyrozumění konstatovala profesní pochybení v postupu policistů. Dne 16. 12. 2020 žalobce uplatnil ve smyslu § 14 zák. č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody u ministerstva vnitra, které 7. 5.2021 informovalo žalobce, že věc byla ve smyslu § 14 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. postoupena pro místní nepříslušnost k ministerstvu spravedlnosti. Dne 11. 5. 2021 ministerstvo spravedlnosti informovalo žalobce, že věc je evidována avšak do podání žaloby ministerstvo spravedlnosti žalobce nijak neinformovalo. Žalobce odkázal na ust. § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dle něhož policista a zaměstnanec policie jsou povinni dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma. Za bezdůvodnou újmu je třeba považovat zejména újmu, jejíž vznik není nevyhnutelným následkem řádného plnění úkolů policie, a újmu, která vznikla protiprávním postupem. V daném případě žalobce policii řádně a včas upozornil, že není nikdo, kdo by vozidlo převzal. Policie věděla, že žalobce bude delší dobu omezen na osobní svobodě. Policie věděla, že vozidlo bylo vykradeno a vstup do něj je zajištěn pouze zakrytím rozbitého okna a přes všechny tyto skutečnosti nezajistila na návrh žalobce odvezení vozidla, a to i na náklady žalobce na bezpečné místo. Tímto svým nekonáním a nesprávným úředním postupem způsobila žalobci škodu. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla k tomu, že v rámci mimosoudního projednání věci žalovaná ve svém stanovisku ze dne 30. 8. 2022, č.j. MSP-1281/2021-0DSK-0DSK/14, zamítla žalobcův nárok na náhradu škody, neboť nebyla prokázána existence žalobcem tvrzeného nesprávného úředního postupu. Žalovaná činí nesporným, že žalobce podal na Generální inspekci bezpečnostních sborů a na Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje stížnosti na postup policistů, kteří po zadržení žalobce dne 13. 12. 2018 nevyhověli žádosti žalobce o zajištění jeho vozidla a věcí v něm umístěných (které nebyly žalobcem vydány jako věci, u nichž bylo dáno důvodné podezření, že pocházejí z trestné činnosti), kdy následně došlo k odcizení vozidla a věcí v něm umístěných neznámým pachatelem. Žalobce podal na tohoto neznámého pachatele trestní oznámení, věc však byla odložena usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, Obvodního oddělení [okres] ze dne 26. 4. 2019, č.j. KRPT-21204-45/TČ-2019- 190213 neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, které by opravňovaly konat řízení proti určité osobě. Usnesení nabylo právní moci dne 4. 5. 2019. Generální inspekce bezpečnostních sborů se stížností žalobce zabývala pod č.j. GI- 818/ČJ-2019, přičemž ve vyrozumění ze dne 20. 3. 2019 žalobci sdělila, že v postupu policistů lze spatřovat porušení čl. 47 Závazného pokynu policejního prezidenta [číslo] neboť neučinili potřebná opatření v rámci předcházení škodám na majetku. Generální inspekce bezpečnostních sborů však věc odložila ad acta, protože Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje celou věc prošetřoval jako stížnost žalobce na profesní pochybení policistů. Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje se stížností žalobce na postup policistů důkladně zabýval pod č.j. KRPK-11814/ČJ-2019-190066-S a v návrhu na vyřízení stížnosti ze dne 18. 3. 2019, č.j. KRPK-11814-30/ČJ-2019-190066-S, dospěl k závěru, že provedeným šetřením nebylo prokázáno, že by se policisté dopustili protiprávního jednání, nebo svým chováním a jednáním porušili Závazný pokyn policejního prezidenta č. 181/2006, kterým se stanoví základní pravidla chování, služebního jednání a služební zdvořilosti v Policii České republiky a Etický kodex Policie ČR. Žalovaná sporuje výši nároku, která byla u žalované uplatněna, kdy žalobou je požadován nárok ve výši 98 000 Kč, v petitu podání žalobce ze dne 30. 10. 2020 (označen jako„ navrhovaná opatření“) je však požadována náhrada škody vyčíslené v „ usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje pod č.j. KRPK/21204-45“, přičemž v tomto usnesení je však škoda vyčíslena pouze v částce 76 991 Kč (škoda na odcizeném vozidle v hodnotě 20 000 Kč a škoda na odcizených věcech ve vozidle v celkové hodnotě 56 991 Kč). Na jiném místě podání ze dne 30. 10. 2020 je sice uvedeno, že„ škoda na majetku navrhovatele činí cca 90 000 Kč“, podle názoru žalované je však rozhodující to, co žalobce uvedl v petitu podání, tj. že požaduje náhradu škody ve výši vyčíslené v usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, o odložení věci ze dne 26. 4. 2019, č. j. KRPK-21204-45/ČJ-2019-190213, tj. ve výši 76 991 Kč. Žalovaná se proto domnívá, že žalobce uplatnil u žalované v souladu s § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. žalovaný nárok pouze co do částky 76 991 Kč. Proto žalovaná zbývající částku ve výši 21 009 Kč sporuje. Žalovaná