14 C 57/2015-442 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se původně domáhala po žalované zaplacení nemajetkové újmy za porušení jejího práva, a současně se domáhala určení práva na dovyšetření svého zdravotního stavu specializovaným vyšetřením na zahraničních pracovištích. 2. Žalovaná od počátku se žalobou nesouhlasila. Zpochybňovala svoji způsobilost být účastníkem řízení, kterou soud zkoumá z úřední povinnosti a jejíž nedostatek vede k zastavení řízení. Je tudíž pouze na úvaze soudu, zda přisvědčí žalobkyni a uzná žalovanou v této věci pasivně legitimovanou nebo v opačném případě řízení zastaví. Žalovaná se domnívá, že v tomto řízení je jí žalobkyni toto procesní postavení připsáno zcela neodůvodněně. Z tvrzení uvedených žalobkyni v žalobě ani z důkazů jí doložených pasivní legitimita žalované nevyplývá. Uvedla dále, že pokud se žalobkyně cítí dotčená ve svém právu na rodinný život a právu na život a na ochranu zdraví, s odkazem na to, že žalovaná neposkytuje žalobkyni ani jejím rodičům řádnou zdravotní péči, zdravotní služby na náležité odborné úrovni, v důsledku čehož nejsou zdraví a jejich zdravotní potíže nejsou řádně diagnostikovány ani léčeny, pak žalované není jasné proč právě ona se stala objektem vůči němuž jsou uplatňovány nepříznivé následky zásahu do osobnostních práv za situace, kdy se žalobkyně domáhá nadstandardního vyšetření jak v České republice, tak i v zahraničí a z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že žádná z uvedených institucí ([anonymizováno 7 slov] [nemocnice] [anonymizováno] [obec]) neposkytla žalované pomoc v takovém rozsahu, v jakém by si žalobkyně představovala. Žalobkyně ve svém podání nekonkretizovala ani neodůvodnila, v čem vidí podstatu pasivní legitimace žalované a proč se tedy se svou žalobou obrací právě proti [stát. instituce]. 3. Předchozím rozsudkem vydaným podepsaným soudem pod č.j. 14 C 57/2015-367 ze dne 16.6.2021 byla zamítnuta žaloba na určení, že žalobkyně má právo na dovyšetření svého zdravotního stavu, a to vyšetřením separovaných mononukleárů krve elektronovou mikroskopií a vyšetřením protilátek a antigenů předpokládaného HIV viru nebo HTLV viru na mononukleárech periferní krve a vyšetřením metodou sekvenování nové generace, včetně zajištění těchto vyšetření na zahraničních pracovištích [příjmení] [jméno], [příjmení] [příjmení], [anonymizováno 30 slov] [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova], [příjmení] [jméno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [jméno] [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova]. 4. V této části byl rozsudek soudu I. stupně (co do výroku na určení práva) potvrzen též odvolací instancí Městským soudem v Praze, a to rozsudkem 28 Co 376/2021-400 ze dne 1.12.2021. Co do zamítavého výroku rozsudku podepsaného soudu ohledně zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do práva žalobkyně ve výši 100 000 Kč byl rozsudek zrušen a věc byla vrácena podepsanému soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem, že žaloba na určení obstát nemůže a souhlasil s námitkami žalované ohledně nedostatku její věcné pasivní legitimace, neboť i kdyby bylo vyhověno požadovanému určení, není zřejmé, jak by žalovaná zajišťovala konkrétní vyšetření na konkrétních zahraničních pracovištích, jestliže žalobkyně s žalovanou není ve smluvním vztahu. Rozsudek tak v částí žaloby na určení práva žalobkyně na dovyšetření zdravotního stavu specializovaným vyšetřením na zahraničních pracovištích tak nabyl právní moci. 5. Proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu, v němž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku pod bodem I, podala žalobkyně dovolání, které však bylo Nejvyšším soudem ČR odmítnuto, pro nepřípustnost (vis. 23 Cdo 973/2022-420 ze dne 18.1.2023). 6. Následně žalobkyně požádala podáním ze dne 25.4.2023 o připuštění změny žaloby ve znění, že žalovaná je povinna zajistit dovyšetření zdravotního stavu žalobkyně, a to vyšetřením separovaných mononukleárů krve, elektronovou mikroskopii, vyšetřením protilátek a antigenů předpokládaného HIV viru nebo HTLV viru mononukleárech periferní krve a vyšetřením metodou sekvenování nové generace, včetně zajištění těchto vyšetření na zahraničních pracovištích [příjmení] [jméno], [příjmení] [příjmení], [anonymizováno 28 slov] [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova], [příjmení] [jméno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [jméno] [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova]. 7. Soud uvedenou změnu žaloby u jednání dne 15.6.2023 nepřipustil s tím, že jednak v případě nároku na nemajetkovou újmu, nemůže tento obstát, neboť pakliže žalovaná není pasivně legitimovaná co do práva na ochranu zdraví, pak tomu nemůže být ani v případě odpovědnosti za nemajetkovou újmu žalobkyni způsobenou, kdy i v případné změněné žaloby na plnění, neobstojí posice žalované jako pasivně legitimované, neboť s ní není žalobkyně v žádném smluvním vztahu. V souladu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění, jak k zajištění potřebné lékařské péče a k její úhradě je kompetentní příslušná zdravotní pojišťovna, nikoliv žalovaná. Není tak dán v řízení žádný právní titul k náhradě tvrzené nemajetkové újmy žalobkyně ze strany žalované, neboť tato nezajišťuje poskytování zdravotní péče, ani ji nehradí, přičemž ze žádného právního předpisu nevyplývá povinnost žalované zajistit žalobkyně zprostředkování lékařské péče v České republice nebo v zahraničí. V České republice je právně zakotvena zásada svobodné volby poskytovatele zdravotních služeb a každý si může zvolit zdravotní péči, kterou potřebuje a pokud se dotčená osoba neztotožní s postupem zvoleného poskytovatele zdravotních služeb, může si svobodně zvolit poskytovatele druhého. S ohledem na závěry pravomocného odvolací rozhodnutí, že žalovaná není pasivně legitimovaná co do určení práva, pak je tomu tak i vůči nároku na zadostiučinění jako náhrady za tvrzenou nemajetkovou újmu žalobkyně, kdy žalovaná do práva na ochranu zdraví žalobkyně nezasáhla a nezapříčinila ani její žádný závadný stav. Pokud není žalovaná pasivně legitimována ve věci zajištění či zprostředkování poskytování zdravotní péče, nemůže být ani pasivně legitimována k náhradě tvrzené nemajetkové újmy žalobkyně vzniklé v souvislosti s neposkytnutím vysoce odborné zdravotní péče žalobkyní vyžadované. 8. V posuzované věci v průběhu dříve prováděného dokazování listinami lékařskými záznamy a znaleckými posudky bylo prokázáno, že žalovaná a její rodiče trpí poruchou imunodeficitu, jejíž příčina nebyla dosud fakticky a objektivně zjištěna a testy, které byly rodičům i žalobkyni dosud v České republice provedeny nejsou schopny stoprocentně vyloučit postižení HIV. Žalobkyni dle jejího tvrzení takto dosud nebyla zajištěna veškerá potřebná lékařská péče pro řádnou diagnózu její a zdravotních problému jejich rodičů, eventuálně nebyla zprostředkována příslušná vyšetření v zahraničí za situace, kdy provedení těchto vyšetření není v České republice objektivně možné. Je třeba, jak argumentuje žalobkyně, aby se při využití nejmodernějších celosvětových poznatků prokázala či vyloučila případná nákaza rodičů retroviry ze skupiny virů způsobujících syndrom lidské imunodeficience. Žalobkyně tvrdí, že v souvislosti s postupem žalované jí vznikla nemajetková újma jejíž výše se ustálila na částce 100 000 Kč. 9. Dle čl. 31 Listiny základních práv a svobod č. 2/1993 Sb., každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. 10. Dle ust. § 81 obč. zák., chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. 11. Dle ust. § 82 odst. 1 obč. zák., člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. 12. Pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni (§ 28 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování - dále jen zákon). 13. Smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jim příkazce nebo třetí osoba (ust. § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - dále jen o. z.) 14. Péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav (ust. § 2637 věta první o. z.). 15. Podle § 2913 odst. 1 obč. zák., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, na