14 C 72/2023-25 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně uzavřela dne 3. 10. 2014 se žalovanou Úvěrovou smlouvu č. 4410029568 (dále jen„ Smlouva“), v rámci které byl následně žalované poskytnut revolvingový úvěr č. 6504021822. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se na základě Smlouvy zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaná načerpala v průběhu trvání úvěrového vztahu částku ve výši 123 315,96 Kč a celkem uhradila 137 275,34 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, pročež žalobkyně přistoupila k zesplatnění dlužné částky ke dni 17. 10. 2022. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 54 204,34 Kč, poplatky ve výši 196 Kč (4x poplatek za výpis z účtu á 49 Kč), náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 780 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 9 306,84 Kč, obchodní úrok ve výši 15 % od 19. 1. 2023 do zaplacení z jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 802,54 Kč od 1. 11. 2022 do data podání žaloby, tj. 18. 1. 2023, a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 19. 1. 2023. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezúspěšně. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě nezpochybnila a nezpochybnila ani listiny předložené žalobkyní. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně, žalovaná konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřila), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a smlouvy o revolvingovém účtu soud zjistil, že účastníci na základě žádosti žalovaného uzavřeli dne 3. 10. 2014 smlouvu č. 4410029568, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnou žalované bezúčelový revolvingový úvěr s výší kreditního limitu ve výši 15 000 Kč, s roční úrokovou saznou ve výši 26,28 %. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky, minimálně 400 Kč. Strany si ujednaly možnost zvýšení úvěrového rámce v souladu s úvěrovými podmínkami. 6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vedeného na jméno žalované se podává, že úvěrový rámec byl zvýšen na 60 000 Kč. Žalovaná čerpala celkem 112 315,96 Kč, poslední splátka úvěru byla provedena dne 7. 7. 2022. Dluh na jistině činil ke dni zesplatnění 54 204,34 Kč, náklady za vymáhání 600 Kč, smluvní pokuta 780 Kč a poplatek za výpis z účtu 196 Kč. K zesplatnění úvěru došlo ke dni 17. 10. 2022. 7. Z úvěrových podmínek soud zjistil z hl. 14 § 5, že maximální limit úvěrového rámce byl stanoven na částku 200 00 Kč, přičemž žalovaná dohodnuté zvýšení úvěrového rámce odsouhlasí tím, že provede čerpání úvěru z karty, které překročí původní výši úvěrového rámce. Dle hl. 15 § 5 úvěrových podmínek se účastníci dohodli, že za poskytnuté služby hradí žalovaná poplatky dle sazebníku, který je nedílnou součástí smlouvy. Dle hl. 6 § 3 dochází k zesplatnění úvěru, pokud se klient dostane do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Dle hl. 9 § 1 je klient povinen uhradit poplatek za upomínku ve výši 150 Kč v případě první upomínky při zpoždění se zaplacením splátky, a 360 Kč v případě druhé a další upomínky, přičemž zaslání zcela první upomínky žalobkyně nebude účtovat. Smluvní strany si dále sjednaly smluvní pokutu pro případ prodlení s úhradou splátky úvěru revolvingového úvěru či její části ve výši 500 Kč, smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % z nezaplacené jistiny, úroků a úhrady za pojištění a další úhrady (poplatky za pojištění, za vedení účtu apod.). 8. Z dokumentu Posouzení úvěruschopnosti klienta a Potvrzení o provedení ověření bonity klienta vzal soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, a to na základě externího registru SOLUS a zjištěných finančních údajích o žalované. 9. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 17. 10. 2022 se podává, že žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky ve výši 61 554,02 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. 10. Předžalobní výzvou ze dne 3. 11. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 11. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému poté, co ověřila jeho úvěruschopnost, revolvingový rámec s úvěrovým rámcem 60 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala hradit měsíční splátky ve výši 4 % z dlužné částky. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, kdy poslední splátka byla provedena dne 7. 7. 2022, žalobkyně proto celý úvěr zesplatnila ke dni 17. 10. 2022. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, žalovaná však ničeho neuhradila. 12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 15. Podle § 9 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 16. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Na základě shora uvedeného skutkového stavu a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V rámci dokazování taktéž bylo zjištěno, že žalobkyně dostatečným způsobem zjišťovala úvěruschopnost žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, proto soud konstatuje, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena platně. Žalobkyně prokázala, že žalované finanční prostředky skutečně poskytla. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, a tudíž ani netvrdila ani neprokazovala, že by žalobkyni dluh uhradila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení dle ustanovení § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení, včetně nákladů na právní zastoupení, jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 232 Kč, dále odměna advokáta dle § 8 odst. 1, § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby á 3 340 Kč, tj. celkem 10 020 Kč, dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony á 300 Kč dle § 13 odst. 4 cit vyhlášky a náhrada 21% DPH z odměny advokáta a hotových výdajů ve výši 2 293 Kč Celkem tedy soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 15 445 Kč. Žalované byla uložena po