14 C 8/2022-61 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá náhrady škody z tvrzeného nesprávného úředního postupu soudního exekutora, který nerespektoval pravomocné rozhodnutí soudu o schválení smíru a porušil tak zákonné ustanovení o povinnosti vrátit z exekuce vyloučenou věc účastníkovi a svévolně rozhodl o jejím vrácení jiné osobě, aniž by byly splněny podmínky zadržovacího práva. Uvedl k tomu, že na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 10. 12. 2018, č.j. [spisová značka], byla vedena exekuce proti povinnému [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], k uspokojení pohledávky oprávněného [územní celek], [IČO], ve výši 3 000 Kč s příslušenstvím, nákladů oprávněného a nákladů exekuce. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres], který exekuci vede pod sp.zn. [spisová značka]. V rámci uvedené exekuce bylo do soupisu movitých věcí pod položkou č. 1 protokolu o soupisu sepsáno vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], VIN: [anonymizováno], rok výroby: 2014. Žalobce se o sepsání vozidla (a dokonce o nařízené dražbě) dozvěděl až z portálu [webová adresa], kam byla dražba vložena dne 7. 8. 2020 pod [číslo]. Prostřednictvím zmocněného právního zástupce podal dne 17. 8. 2020 návrh na vyškrtnutí uvedeného vozidla ze soupisu, který pověřený soudní exekutor usnesením ze dne 27. 8. 2020, č.j. [číslo jednací], zamítnul. Následně se proto žalobce obrátil na soud s žalobou o vyloučení sepsané movité věci z výše uvedené exekuce. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 3. 12. 2020, č.j. 6 C 313/2020-26, které nabylo právní moci dnem 5. 1. 2021 a je vykonatelné, bylo rozhodnuto o vyloučení automobilu [příjmení] [jméno], [registrační značka], VIN: [anonymizováno], z exekuce vedené Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení] pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobce pak vyzval uvedeného soudního exekutora k vydání výše označeného motorového vozidla, na což exekutor reagoval usnesením ze dne 3. 3. 2021, č.j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o vydání vozidla [příjmení] [jméno] po právní moci usnesení do držby [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa]. Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné odvolání k Městskému soudu v Praze. Jmenovaný soud usnesením ze dne 14. 6. 2021, č.j. 35 Co 108/2021-289, napadené usnesení soudního exekutora potvrdil. Žalobce zastává názor, že jde o nesprávný úřední postup soudního exekutora, neboť pokud exekutor argumentuje ve svém usnesení o vydání předmětného vozidla do držby [právnická osoba] s.r.o. zadržovacím právem [právnická osoba] s.r.o., pak podle ustanovení § 1395 o.z. platí, že kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat. Žalobce však [právnická osoba] s.r.o. nic nedluží a nikdy nedlužil. Tato společnost snad má pohledávku za povinným [právnická osoba], což je ovšem jiný subjekt. [právnická osoba] předmětné vozidlo dobrovolně vydala exekutorovi a tím došlo k „ přetržení" zadržovacího práva. Nadto, žalobce své vlastnické právo k vozidlu uplatnil řádným zákonným postupem, tedy podáním vylučovací žaloby. Smír, který byl v této věci schválen, má s ohledem na ustanovení § 99 o.s.ř. účinky pravomocného rozsudku. Žalobce proto považuje své vlastnické právo k předmětnému vozidlu za postavené najisto pravomocným rozhodnutím příslušného soudu. Pokud by soud měl za to, že schválení smíru je v rozporu s právními předpisy či dobrými mravy, jistě by byl býval takový smír neschválil. Exekutor svým usnesením schválený smír fakticky nerespektoval. Předmětnou movitou věc měl vrátit (v řízení o vylučovací žalobě úspěšnému) navrhovateli - zde tedy žalobci. Žalobce tedy spatřuje nesprávný úřední postup soudního exekutora v tom, že nerespektoval pravomocné soudní rozhodnutí o schválení smíru, porušil zákonné ustanovení o povinnosti vrátit z exekuce vyloučenou věc žalobci a svévolně rozhodl o jejím vrácení jiné osobě, aniž by byly splněny podmínky, plynoucí z právní úpravy zadržovacího práva. Škoda byla žalobci způsobena nesprávným úředním postupem soudního exekutora Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení] v exekuční věci sp.zn. [spisová značka] konkrétně tak, že nevydal vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], VIN: [anonymizováno], žalobci, ale rozhodl o jeho vrácení [právnická osoba] s.r.o., [IČO], [obec]. S ohledem na to, že v dražební vyhlášce exekutora bylo předmětné vozidlo oceněno na částku 210 000 Kč, považuje žalobce za výši způsobené škody právě tuto částku. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 6. 7. 2021 uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 210 000 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem, kterého se měl dopustit soudní exekutor [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres], v exekučním řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka]. Žalovaná požadavku žalobce na poskytnutí náhrady škody nevyhověla ani částečně, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne 4. 4. 2022 Pro založení odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. je nutné současné splnění tří následujících podmínek. Musí být v řízení dáno nezákonné rozhodnutí nebo shledán nesprávný úřední postup, dále musí dojít ke vzniku škody a v neposlední řadě vzniklá škoda musí být přímým důsledkem nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody (viz usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 23. 2. 2005, sp. zn.: 25 Cdo 773/2004, usnesení Nejvyššího soudu České republiky č.j. 28 Cdo 4231/2010-113 ze dne 9. 11. 2011). Nesprávný úřední postup soudního exekutora [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres], je spatřován v tom, že v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] soudní exekutor nerespektoval pravomocné soudní rozhodnutí o schválení smíru, že dále porušil zákonné ustanovení o povinnosti vrátit z exekuce vyloučenou věc poškozenému a svévolně rozhodl o jejím vrácení jiné osobě, aniž by byly splněny podmínky, plynoucí z právní úpravy zadržovacího práva. Odkázala na průběh řízení pod sp. zn. [spisová značka] Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení], EÚ [okres], dále na pověření Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 10. 12. 2018, č.j. [spisová značka], dle něhož byla vedena exekuce proti povinnému [právnická osoba] k uspokojení pohledávky oprávněného [územní celek] ve výši 3 000 Kč s příslušenstvím, nákladů, přičemž k provedení exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres]. Též na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 3. 12. 2020, č.j. 6 C 313/2020-26, jímž byl schválen soudní smír mezi žalobcem a [územní celek]. Zdůraznila, že v řízení č.j. [spisová značka] po rozhodnutí soudního exekutora rozhodl odvolací Městského soudu v Praze dne 14. 6. 2021 pod sp.zn. 35 Co 108/2021, že soudní exekutor postupoval správně a když aplikoval ust. § 68 odst. 7 exekučního řádu tak, že vozidlo vydal zpět do držby společnosti [právnická osoba], která je vydala exekutorovi na základě protokolu z 30. 7. 2020, čímž došlo k předání navrhovateli na místě, kde byla zajištěna. Žalovaná uzavřela, že postup soudního exekutora Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres], v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], nelze hodnotit jako nesprávný úřední postup dle ust. § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Jelikož žalobce v rámci žaloby spatřuje pochybení soudního exekutora i v rámci rozhodovací činnosti, žalovaná konstatuje, že v daném případě absentuje jakékoliv rozhodnutí, které by došlo právní moci a následně bylo pro nezákonnost zrušeno. Nic takového ani nevyplývá z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2021, č.j. 35 Co 108/2021-289, kterým bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora ze dne 3. 3. 2021, č.j. [číslo jednací], dle kterého bylo rozhodnuto o vydání automobilu [příjmení] [jméno], [registrační značka] z exekuce zpět do držby [právnická osoba] s.r.o. Žalovaná je tedy toho názoru, že ve věci chybí odpovědnostní titul státu za tvrzenou škodu, neboť ve věci absentuje jakékoliv rozhodnutí, které by vykazovalo základní znak nezákonného rozhodnutí dle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., představovaný tím, že takové rozhodnutí dojde právní moci a následně je pro nezákonnost zrušeno či změněno k tomu příslušným orgánem. Vzhledem k tomu, že pro vznik odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup či vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. je nutné současné splnění všech tří shora zmíněných podmínek, nebylo možné nároku žalobce vyhovět už z důvodu absence samotného odpovědnostního titulu státu za tvrzenou škodu. 3. Soud provedl dokazování listinami, usnesením Exekutorského úřadu [okres], č. j. [číslo jednací] ze dne 7. 8. 2020, když se jedná o dražební vyhlášku o tom, že se dražební jednání koná dne 11. 9. 2020 v 9:20 hodin, na parkovišti u koupaliště [obec], a to ve v