15 C 31/2023-58 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhali náhrady škody a nemajetkové újmy s odůvodněním, že na základě usnesení Policie ČR, KŘP ÚSTECKÉHO KRAJE, Služby kriminální policie a vyšetřování, územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality, ze dne [datum], č.j.: KRPU - [číslo] (dále jen jako„ usnesení“), bylo v souladu s ust. § 160 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen jako„ TŘ“), zahájeno trestní stíhání žalobců pro podezření ze spáchání ze zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku (dále jen jako„ TZ“), a to ve formě spolupachatelství. S ohledem na skutečnost, že se jednalo o právní kvalifikaci trestného činu, jejíž zákonnou povinností je nutná obhajoba, žalobci si dne [datum] zvolili obhájce, a to Mgr. [jméno] [příjmení]. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j.: [číslo jednací] byli žalobci uznáni vinnými a byl jim uložen trest. Proti tomu rozsudku žalobci podali odvolání, o kterém bylo Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j.: [číslo jednací] rozhodnuto tak, že rozsudek byl zrušen a věc vrácena k novému rozhodnutí. Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením č. j.: [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], zastavil trestní stíhání. V souladu s ust. § 7 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, žalobci přípisem ze dne [datum], který byl žalované doručen téhož dne, uplatnili své právo na náhradu škody způsobeným nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání žalobce, kdy uplatnili škodu ve výši 133.578,52 Kč. Výše škody se rovná nákladům na advokáta, které museli žalobci vynaložit z důvodu nutné obhajoby. Mezi žalobci a Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí právních služeb, kdy odměna byla sjednána dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] [číslo] Sb., advokátního tarifu. Mgr. [jméno] [příjmení] vystavil dne [datum] fakturu, daňový doklad [číslo] na částku 133.578,52 Kč včetně DPH. V souladu s ust. § 31a zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, žalobce přípisem ze dne [datum], který byl žalované doručen téhož dne, uplatnil své právo na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíhání ve výši 128.000 Kč každému z poškozených. Žalobci byli trestně stíháni pro podezření ze zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) TZ. S ohledem na tuto skutečnost, je zjevné, žalobcům hrozil trest odnětí svobody v délce trvání dva až osm let. Za tuto hrozbu každý jednotlivě uplatňuje částku ve výši 15.000 Kč. Nezákonné trestní stíhání trvalo ode dne [datum] do dne [datum]. Tuto dobu žalobci žili v ohrožení trestu odnětí svobody od dvou do osmi let. Za délku nezákonného trestního stíhání každý jednotlivě uplatňuje částku 1.000 Kč za měsíc, tedy každý částku ve výši 63.000 Kč Trestní stíhání bylo jedno z nejnáročnějších období života žalobců. Podstata skutku spočívala v tom, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně], spolu s manželem, jako spolupracující osobou, vykonávali činnosti na železničních tratích. Ke své činnosti potřebovali pracovní sílu. Žalobkyně byla oslovena bývalým přítelem panem [příjmení], který tvrdil, že zastupuje společnost [právnická osoba], [IČO], s tím, že je schopný pro ni zajistit pracovní sílu. [příjmení] [příjmení], jako bývalému příteli, žalobkyně důvěřovala a proto společně s tehdejším manželem [celé jméno žalobce] (žalobcem) s panem [příjmení] společně spolupracovali. Tedy pan [příjmení], jako zástupce společnosti [právnická osoba], dodával pro paní [celé jméno žalobkyně] pracovní sílu a ta mu oproti daňovým dokladům společnosti [právnická osoba] hradila odměnu za poskytnutou práci. Problém nastal v tom, že společnost [právnická osoba], [IČO], tyto faktury nezařazovala do svého účetnictví. Na základě této skutečnosti bylo zahájeno trestní stíhání žalobců. I v důsledku této skutečnosti (důvěra v bývalého přítele manželky, který oba manžele podvedl) vedlo trestní stíhání k zásadním rozporům mezi manželi, což vedlo k tomu, že se manželství žalobců, ve kterém se narodilo jedno dítě (nezl. [jméno], nar. dne [datum]) hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrátilo. Manželství žalobců bylo v této návaznosti rozvedeno Okresním soudem v Ústí nad Labem rozsudkem č. j.: [číslo jednací] Trestní stíhání se tedy dotklo celé rodiny, kdy toto mimo jiné vedlo k rozvodu manželství. Za následky nezákonného trestního stíhání uplatňují každý jednotlivě částku ve výši 50.000 Kč. 2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Popsala průběh řízení trestního řízení vedeného proti žalobcům u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná uvádí, že nároku na náhradu škody a poskytnutí zadostiučinění za vzniklou zákona č. 82/1998 Sb., není možné vyhovět, a to s odkazem na ustanovení § 12 odst. 2 písm. d), které stanoví, že právo na náhradu škody nevznikne, pokud trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených ve zvláštním předpise. Zákon zde přitom odkazuje na ustanovení § 172 odst. 2 trestního řádu Trestní stíhání žalobců bylo zastaveno dle § 231 odst. 1 trestního řádu, § 223 odst. 2 trestního řádu, ve spojení s § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu. Ustanovení § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu stanoví, že státní zástupce může zastavit trestní stíhání je – li trest, k němuž může trestní stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne. V usnesení, kterým bylo trestní stíhání pravomocně zastaveno, je uvedeno, že soud zjistil, že žalobkyni bylo pravomocně uloženo daňové penále za každé zdaňovací období uvedené v obžalobě, a to v celkové výši 301 340 Kč. Soud v rozhodnutí dále uvedl, že dle judikatury je pak daňové penále trestní sankcí a je chápáno jako trest. Dle odůvodnění usnesení byl žalobkyni trest uložen jako daňovému subjektu, nicméně s ohledem na to, že žalobci byli manželé, kteří se jednání dopustili společně, a daňové penále postihlo jejich společné jmění manželů, jedná se materiálně o trest pro oba žalobce, a to o citelný trest majetkového charakteru postihující majetkovou sféru obou žalobců. S ohledem na to pak bylo trestní stíhání zastaveno, neboť trest, který byl již uložen, je zcela bez významu vedle trestu, který by byl žalobcům uložen, a to vedle uvedeného daňového penále. Na základě výše uvedených skutečností žalovaná uvádí, že nebyly naplněny podmínky pro náhradu škody a poskytnutí nemajetkovou újmu není možné vyhovět, a to s odkazem na ustanovení § 12 odst. 2 písm. d) zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu dle zákona [číslo] Sb. 3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j.: [spisová značka], tak že řízení bylo vůči žalobcům zahájeno dne [datum] usnesením o zahájení trestního stíhání Policie ČR, KŘP ÚSTECKÉHO KRAJE, Služby kriminální policie a vyšetřování, územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality, ze dne [datum], č.j.: KRPU - [číslo], bylo v souladu s ust. § 160 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, zahájeno trestní stíhání žalobců pro podezření ze spáchání ze zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku (dále jen jako„ TZ“), a to ve formě spolupachatelství. Dne [datum] podalo Okresní státní zastupitelství v Ústí nad Labem obžalobu k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem. Po proběhnuvších hlavních líčeních byl dne [datum] vydán rozsudek, kterým byli žalobci uznáni vinnými. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci odvolání. Dne [datum] proběhlo veřejné zasedání a bylo vydáno usnesení. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j.: [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto, že se dle § 258 odst. 1 písm. b), c) trestního řádu napadený rozsudek v celém rozsahu zrušuje a dle § 259 odst. 1 trestního řádu se vrací soudu I. stupně k novému projednání. Dne [datum] proběhlo neveřejné zasedání a bylo vydáno usnesení, kterým bylo rozhodnuto, že se dle § 231 odst. 1 trestního řádu, § 223 odst. 2 trestního řádu, ve spojení s § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu trestní stíhání zastavuje. Právní moci nabylo toto usnesení dne [datum]. Obsahem usnesení bylo, že trestní stíhání žalobců bylo zastaveno dle § 231 odst. 1 trestního řádu, § 223 odst. 2 trestního řádu, ve spojení s § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu. Soud zjistil, že žalobkyni bylo pravomocně uloženo daňové penále za každé zdaňovací období uvedené v obžalobě, a to v celkové výši 301 340 Kč. Soud v rozhodnutí dále uvedl, že dle judikatury je pak daňové penále trestní sankcí a je chápáno jako trest. Dle odůvodnění usnesení byl žalobkyni trest uložen jako daňovému subjektu, nicméně s ohledem na to, že žalobci byli manželé, kteří se jednání dopustili společ