ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2023:23.C.97.2019.1 Datum: 2023-03-21 Předmět: o zaplacení 185 542 Kč s příslušenstvím a 145 658 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 2 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 3 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 7 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 8 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb. ["odpovědnost státu za škodu""náhrada nemajetkové újmy""odvolání""pracovní poměr""smlouva pracovní""ušlý zisk""dokazování""zkušební doba""obnova řízení""náhrada nákladů""odbory""dohoda o rozvázání pracovního poměru""nemajetková újma""právo na soukromí""záměna účastníků""ochrana osobnosti""zastavení exekuce / výkonu rozhodnutí""náklady řízení""lhůty""majetková újma""ochrana hospodářské soutěže""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o zaplacení 185 542 Kč s příslušenstvím a 145 658 Kč s příslušenstvím (["§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 2 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 3 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 7 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 8 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 13 z. )
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaných (původně byli žalovaní a) , Anonymizováno, , adresa, a b) , adresa, ) jednak konstatování porušení práva žalobkyně na ochranu osobnosti zaručenou v čl. 7, odst.l, Listiny základních práv a svobod, právo na ochranu soukromého a rodinného života zaručeného v článku 10 odst. 2 Listiny, a právo na příznivé životní prostředí, čl.35, odst.l Listiny, spočívajícího konkrétně ve výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávném úředním postupu (zákon č. 82/1998 Sb.), jednak konstatování vzniku škody, spočívající v ušlém zisku za období od 19.10.2015 do 31.8.2016 ve výši 82.968,-Kč, od doby 7.9.2016 do 8.10.2016 ve výši 7.782,-Kč, pak od doby 1.3. 2017 do 26.4.2017 ve výši 19.833,-Kč, za období od 27.4.2017 do doby 31.5.2017 ve výši 14.826,-Kč, dále za období od 23.7.2017 do 24.9.2017, ve výši 23.808,-Kč, za období od 25.9.2017 do 30.9.2017 ve výši 641,-Kč, a za období od 1.10.do 23.9.2018 ve výši 35.684,-Kč, celkem za období od 19.10.2015 do 23.9.2018 ve výši 185.542,-Kč, způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (zákon č. 82/1998 Sb., §3, odst.l, písm.c), dále přiznání zadostiučinění majetkové újmy v celkové výši 185.542,-Kč se zákonným úrokem z prodlení, počítaným ode dne nabytí právní moci rozsudku do zaplacení, dále zadostiučinění nemajetkové újmy v celkové výši 145. 658,-Kč se zákonným úrokem z prodlení, počítaným od právní moci rozsudku do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že jako nájemkyně bytu na adrese , adresa, , je často rušena v nočním klidu pouličním hlukem, způsobeným odcházejícími podnapilými návštěvníky místních pohostinských zařízení, zejména nočního , Anonymizováno, . Noční klid bývá rušen rovněž hlasitou hudební produkcí, postávajícími skupinami osob, což žalobkyni ruší. V důsledku toho se žalobkyně opakovaně telefonicky domáhá zjednání nápravy prostřednictvím Městské policie, někdy i dvakrát během noci. Žalobkyně se obrátila vícekrát s tímto problémem elektronickou formou na zástupce starostky Městské části , adresa, , který toto řešil ve spolupráci s Policií, ale ani toto příliš tento problém nevyřešilo. Uvedené skutečnosti působí žalobkyni problémy při výběru zaměstnání, když nemohla nastoupit do práce v časných ranních hodinách, protože by nemohla v důsledku únavy vykonávat svědomitě a řádně během víkendů denní služby. V noci z 10. na 11.7. 2015 např. řešila rušení nočního klidu až do ranních hodin v místě jejího bydliště, což se často opakovalo v případě teplého počasí. Tedy za těchto okolností byl nástup žalobkyně na denní službu začínající brzy ráno nemožný. Následkem toho bylo odstoupení žalobkyně od pracovní smlouvy, kterou žalobkyně měla pro rozhodnou dobu sjednánu. Dle žalobkyně tak během víkendů přichází v úvahu pouze noční služby, což je s ohledem na organizaci práce u zaměstnavatele nereálné. Od 1.9.2015 až do až do 31.8.2015 žalobkyně pracovala na pozici strážce u , Anonymizováno, , avšak měla jen poloviční pracovní úvazek, neboť byla nucena odmítnout nabízený plný pracovní úvazek, jelikož by ji stál hodně úsilí za daných okolností, kdy se často téměř nevyspí nebo má přerušovaný spánek z důvodu rušení nočního klidu a nelze nastoupit do služby po probdělé noci. Mimoto žalobkyně byla nucena odmítat nabízené pracovní navýšení v časných ranních hodinách právě z důvodu rušení nočního klidu, které do nedávné doby nikdo nechtěl řešit. Poté žalobkyně nastoupila dne 7.9.2016 k firmě , Anonymizováno, jako strážný, avšak jen na dohodu o provedení práce, když plný pracovní úvazek musela odmítnout z výše uvedeného důvodu. Dále v důsledku uvedených omezení žalobkyně byla nucena odstoupit od DPP dne 8.10.2016, poté pracovala jako operátor , Anonymizováno, u , Anonymizováno, od 12.10.2016 na plný pracovní úvazek, avšak byla nucena následkem rušení nočního klidu požádat o snížení pracovního úvazku na 32,5h týdně s účinností od 1.3.2017. Zaměstnavatel tento pracovní úvazek po nějaké době zrušil z organizačních důvodů rozvázáním pracovního poměru spolu s nabídkou uzavření dohody o provedení práce po dobu jednoho měsíce. Posléze žalobkyně nastoupila opět k , právnická osoba, ., jako bezpečnostní pracovník-informátor dne 1.6.2017, avšak v důsledku problémů vzniklých na základě častého rušení nočního klidu opět nebylo možné setrvat déle v tomto pracovním poměru, načež jsem tento pracovní poměr rozvázala ještě ve zkušební době ke dni 22.7.2017 s ohledem na již uvedené důvody, když často není schopna po vyrušení ze spánku dále usnout, což jí působí řadu zdravotních problémů. Po nástupu do nového zaměstnání u firmy , právnická osoba, . tyto řešila 3/4 pracovním úvazkem. V domě, kde žalobkyně bydlí, žalobkyně je s tímto problémem ojedinělá, protože soused, který bydlí vedle žalobkyně, se zdržuje ve svém bytě sporadicky, ostatní na patře mají okna směrem do dvora (žalobkyně tento komfort nemá), v bytech nad bytem žalobkyně se často střídají cizinci, kteří pobývají v , jméno FO, krátkodobě a o patro níže jsou kanceláře. V důsledku hluku tak žalobkyně ztratila řadu pracovních příležitostí, přičemž jí ušel zisk, při jehož stanovení vycházela ze stanovené časové mzdy na platovém výměru před datem odstoupení od pracovní smlouvy na plný pracovní úvazek, uzavřené s předchozím zaměstnavatelem na pozici bezpečnostní pracovník-hlídač, informátor, a dále ze současné mzdy dle mzdového výměru stávajícího zaměstnavatele. Na základě stížnosti žalobkyně na Úřad městské části , adresa, , žalobkyně se dozvěděla dne 8.2016 od zástupce starostky, že vyhlášky regulující některý typ podnikání je v případě , jméno FO, oprávněn vydávat magistrát hlavního města, nikoliv jednotlivé městské části. Jisté kroky formou návrhu nové vyhlášky, která by zamezila rušení nočního klidu, již dříve byly podniknuty, avšak dosud nebyla přijata obecně závazná vyhláška, která by např. omezila otevírací dobu. Dne 19.10.2018 podala žalobkyně Žádost o odškodnění podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (zákon č. 82/1998 Sb.) adresovanou kanceláři náměstkyně Ministerstva vnitra pro řízení sekce veřejné správy, která byla postoupena z právního odboru Ministerstva Vnitra, a to Magistrátu hl.m.Prahy. Dne 11.2.2019 žalobkyně obdržela odpověď od Magistrátu hl.m., jméno FO, ohledně Žádosti o náhradu škody, viz-přílohy. Obce mohou dle Ústavního soudu regulovat provozní dobu hostinských zařízení, a omezit tak svobodu podnikání, a to za účelem ochrany jiných základních lidských práv a svobod (např. soukromí), avšak Městská část , adresa, žádné omezení pro , Anonymizováno, ulici nevydala, zatím jen uvažuje o regulaci v , adresa, , jak je psáno v odpovědi Magistrátu hl.m., jméno FO, , odboru živnostenského a občanskoprávního. Z výše uvedeného žalobkyně dovodila, že v příčinné souvislosti s rušením nočního klidu žalobkyni vznikla materiální újma a nárok na odškodnění podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (zákon č. 82/1998 Sb.) S ohledem na to navrhla žalobkyně, aby soud žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.2. Podáním ze dne 24.1.2020 navrhla žalobkyně, aby soud připustil záměnu účastníka na straně 1. žalovaného, když výslovně uvedla, aby namísto původně žalovaného , Anonymizováno, , jméno FO, nadále v řízení vystupovala Česká republika, jejíž odpovědnost dovozovala z nejistoty o rozsahu pravomocí obce v oblasti vydávání obecně závazných vyhlášek v souvislosti se zrušením zmocňovacího ustanovení § 96 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění do 30.9.2003. Žalobkyně argumentovala závěry Ústavního soudu, uvedenými v nálezu ze dne 11.12.2007 sp.zn. Pl. ÚS 45/06, podle kterého nepotřebují obce žádné další zmocnění k vydávání obecně závazných vyhlášek v mezích své věcné působnosti, přičemž právo podnikat a provozovat hospodářskou činnost nelze chápat jako základní právo, oddělené od práv jiných, ale je nutno přihlížet i k jiným právům , např. k právu na soukromí apod. Dále svá tvrzení opírala o nález Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 28/09 ze dne 2.11.2010, podle kterého zabezpečení veřejného pořádku v širších dimenzích, do nichž spadá právo občanů na ochranu soukromí, nerušené užívání jejich domovů apod., má obec možnost stanovit povinnosti subjektům, provozujícím hostinskou činnost, pokud tato narušuje veřejný pořádek, včetně uložení povinnosti omezit provozní dobu v nočních hodinách. Žalobkyně dále doplnila, že ani Ústavní soud nevylučuje, že obce mohou na svém území regulovat provozní dobu hostinských a podobných zařízení, přičemž citovala z nálezu Ústavního soudu ze dne 23.4.2013 sp.zn. Pl. ÚS 28/2012, kterým byl zamítnut návrh Ministerstva vnitra na zrušení části obecně závazné vyhlášky města , adresa, . Co se týče 2.žalované, doplnila žalobkyně citaci § 22 odst. zákona č. 82/1998 Sb.3. První žalovaná nárok žalobkyně uplatněný žalobou neuznala co do důvodu i výše, když konstatovala, že žalobkyně neuvádí žádný konkrétní nesprávný úř
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.