28 C 57/2023-82 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se po žalované v tomto řízení domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky jakožto nákladů vynaložených na jeho obhajobu v rámci trestního stíhání, které skončilo zproštěním obžaloby. Žalobce konkrétně tvrdil, že rozsudkem Okresního soudu v Chomutově, č. j. 6 T 62/2018-2524 ze dne 31. 1. 2019, byl pravomocně zproštěn obžaloby podané Okresním státním zastupitelstvím v Chomutově dne 7. 6. 2013, č. j. 1 ZT 423/2011-320, pro skutek, v němž byl spatřován trestný čin pletichy ve veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 128a odst. 1, odst. 2 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona. Ke zproštění žalobce došlo, neboť skutek označený v žalobě nebyl trestným činem. Žalobce za účelem prokázání své neviny v trestním řízení vynaložil náklady spočívající v zaplacené odměně obhájce za úkony právní služby (v částce celkem 156 400 Kč), náhradě za promeškaný čas (v částce 18 100 Kč), paušální náhradě hotových výdajů obhájce (v částce 21 300 Kč za celkem 71 realizovaných úkonů) a náhradě cestovného (v částce 43 191,88 Kč). O zaplacení náhrady škody způsobené nezákonným trestním stíháním požádal žalovanou v žádosti ze dne [datum]. Do podání žaloby nebyl nárok žalobce uspokojen ani z části. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobcův nárok neuznává. Nesporovala průběh a výsledek trestního řízení ani skutečnost, že nárok u ní žalobce uplatnil podáním ze dne [datum]. Dále žalovaná tvrdila, že předběžné projednání nároku žalovaného ukončila po podání žaloby s tím výsledkem, že žalobci na náhradě nákladů obhajoby, včetně náhrady cestovného a promeškaného času, přiznala částku 271 424,61 Kč včetně DPH. Nadále však sporuje nárok žalobce, pokud jde o následující účtované položky (dále souhrnně též jako„ sporné úkony“ či„ sporné náklady obhajoby“): -) úkon ze dne [datum] spočívající v účasti na podání vysvětlení klienta jako podezřelého (dle žalované byl úkon učiněn před zahájením trestního stíhání, tj. před existencí odpovědnostního titulu), -) úkon ze dne [datum] spočívající v přípravě odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání (dle žalované je odměna za tento úkon součástí náhrady za úkon ze dne [datum]), -) úkon ze dne [datum] spočívající v žádosti o odstranění závad v postupu státního zástupce (dle žalované se nejedná o účtovatelný úkon dle § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu), -) úkon ze dne [datum] spočívající v žádosti o poskytnutí opisu obžaloby (dle žalované se nejedná o účtovatelný úkon dle § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu), -) úkon ze dne [datum] spočívající v podání písemné závěrečné řeči (dle žalované se nejedná o účtovatelný úkon dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), -) náhrada promeškaného času v souvislosti s opožděním jednání ve dnech [datum] a [datum] (dle žalované došlo k opoždění v důsledku chování žalobce), -) náhrada cestovného a promeškaného času na cestě v souvislosti s úkonem ze dne [datum] (neboť dle žalované nebyl účtovatelný ani samotný úkon právní služby s nimi spojený). 3. S ohledem na dílčí dobrovolné plnění ze strany žalované vzal žalobce podáním ze dne [datum] žalobu částečně zpět co do částky 271 424,61 Kč. <i>4. Podle § 96 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odstavce 2 ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odstavce 3 ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, a nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odstavce 4 ustanovení, ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.</i> 5. Jelikož vzal žalobce podáním ze dne [datum] žalobu částečně zpět a učinil tak ještě před tím, než ve věci začalo první jednání, nebylo zjišťováno stanovisko žalované ke zpětvzetí žaloby. Soud za této situace dle § 96 o.s.ř. výrokem I. tohoto rozsudku řízení zastavil, a to v rozsahu odpovídajícímu částečnému zpětvzetí. Nadále se pak věcně zabýval pouze nárokem žalobce na náhradu sporných nákladů obhajoby v částce 17 755,56 Kč s příslušenstvím a nárokem na úrok z prodlení z již uhrazené částky 271 424,61 Kč pro období od [datum] do [datum]. 6. Mezi účastníky řízení bylo nesporné a soud vzal za prokázané (§ 120 o.s.ř.), že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání pro skutek, v němž byl spatřován trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 1,2 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona. V příslušném trestním řízení byl žalobce rozsudkem Okresního soudu v Chomutově č. j. 6 T 62/2018-2524 ze dne 31. 1. 2019 pravomocně zproštěn obžaloby, neboť stíhaný skutek nebyl trestným činem. Žalobce dne [datum] uplatnil u žalované nárok na náhradu škody způsobenou nezákonným trestním stíháním, přičemž se domáhal zaplacení celkové částky 289 180,17 Kč s příslušenstvím, která byla tvořena náklady na odměnu advokáta za úkony právní služby ve výši 156 400 Kč, náhradou za promeškaný čas ve výši 18 100 Kč, náhradou hotových výdajů ve výši 21 300 Kč a náhradou cestovného ve výši 43 191,88 Kč. Žalovaná v rámci předběžného projednání přiznala žalobci náhradu nákladů obhajoby, včetně náhrady cestovného a promeškaného času, v částce 271 424,61 Kč vč. DPH. [Obsah přílohového spisu] 8. Jak již bylo uvedeno shora, po učiněném částečném zpětvzetí žaloby zůstal předmětem řízení nárok žalobce na náhradu škody za sporné náklady obhajoby. Podstatným důkazem pro posouzení existence a povahy sporných úkonů právní služby byl obsah trestního spisu Okresního soudu v Chomutově ve věci sp.zn. 6 T 62/2018. Ostatní navrhované důkazy směřovaly buď k prokázání skutečností, které mezi účastníky řízení nebyly sporné, nebo nebyly způsobilé poskytnout další zjištění relevantní pro shora vymezený předmět řízení. Posouzení nároku žalobce nad to záviselo primárně na řešení otázek právních, přičemž zjištění učiněná z trestního spisu pro právní hodnocení věci poskytovala dostatečný podklad. Soud proto další dokazování již neprováděl a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci (bod 9. tohoto odůvodnění). 9. Okresní soud v Chomutově rozsudkem č.j. 6 T 62/2018-2524 zprostil žalobce obžaloby Okresního státního zastupitelství v [obec] č.j. 1 ZT 423/2011-320 pro skutek v němž byl spatřován trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 128a odst. 1, odst. 2, písm. b) tr. zákona. Žalobce byl trestně stíhán na základě usnesení policejního orgánu ze dne 1. 8. 2012, č.j. KRPU-448-234/TČ-2011-040081-MX o zahájení trestního stíhání. Obhájce žalobce podal dne [datum] proti usnesení o zahájení trestního stíhání odůvodněnou stížnost, kterou následně ještě doplnil a rozvedl podáním ze dne [datum]. Dne [datum] učinil obhájce JUDr. [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tehdy spoluobžalovanou, žádost o poskytnutí opisu obžaloby. Žalobce se jakožto obžalovaný osobně nedostavil k hlavnímu líčení, které bylo Okresním soudem v Chomutově nařízeno ve věci sp.zn. 6 T 82/2018 na den 4. 12. 2018 v 8:15 hod. Na základě sdělení přítomného obhájce bylo hlavní líčení přerušeno a obhájci byl dán prostor, aby za součinnosti s pracovníky advokátní kanceláře zajistil písemnou žádost žalobce o konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti. Poté, co se předmětná žádost dostala do sféry dispozice soudu, bylo v hlavním líčení od 9:24 hod. pokračováno. Jedno z dalších hlavních líčení bylo nařízeno na [datum] v 8:15 hod. Soud zahájil toto hlavní líčení až v 9:00 hod., neboť bylo vyčkáváno na příchod obžalovaného. Při posledním hlavním líčení konaném dne [datum] obhájce založil do spisu písemnou závěrečnou řeč v rozsahu pěti stran textu. 10. Podle ust. § 1 zák. č. 82/1998 Sb. zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen„ zákon“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31 odst. 1, 2 zákona, náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly po