28 C 74/2023-73 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky jakožto škody a nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí, kterým bylo usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Praha venkov – jih, Oddělení obecné kriminality, č.j. KRPS-20211956/TČ-2020-011471-MAT ze dne 19. 8. 2021 (dále též jen„ usnesení o zahájení trestního stíhání“). Žalobce uvedl, že na základě tohoto usnesení proti němu bylo zahájeno trestní stíhání a následně podána obžaloba k Okresnímu soudu Praha – východ, kde bylo trestní řízení vedeno pod sp.zn. 44 T 5/2022. Dne 25. 1. 2022 vydal Okresní soud Praha-východ trestní příkaz, č.j. 44 T 5/2022-94, proti němuž žalobce podal odpor. Ve věci byl dále vydán dne [datum] zprošťující rozsudek, č.j. 44 T 5/2022-216, který dne 27. 5. 2022 nabyl právní moci. V důsledku vydání nezákonného rozhodnutí vznikla žalobci škoda v podobě nákladů vynaložených na obhajobu zajišťovanou advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., LL.M., a to v celkové výši 23 292,50 Kč za vykonání 10 úkonů právní služby po 1 500 Kč, to vše zvýšeno o paušální náhradu hotových výdajů (10 x 300 Kč), DPH (3 622,50 Kč) a náklady uhrazené za znalecký posudek (2 420 Kč). Dále žalobce v důsledku nezákonného trestního stíhání uplatnil nárok na zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu ve výši 16 000 Kč. Tvrdil, že trestní řízení mělo závažný dopad do jeho osobního života a nenávratně ovlivnilo jeho rodinné a přátelské vztahy. Žalobce byl po dobu trestního stíhání pod velkým tlakem; účast na třech hlavních líčeních jeho psychické útrapy zhoršovala. Došlo k narušení důvěry mezi žalobcem a jeho prarodičem. Před zahájením trestního stíhání měl žalobce s dědečkem bezproblémový vztah, který byl však následně narušen. Dědeček, který poskytoval žalobci ubytování, se po zahájení trestního stíhání začal chovat zdrženlivě, což vedlo k obavám žalobce o ztrátu bydlení. Dále žalobce trpěl narušením své dobré pověsti v domovské obci, která má pouze 632 obyvatel. Ani po vydání zprošťujícího rozsudku nedošlo k plné nápravě jeho pověsti a nadále pociťuje dopady v oblasti přátelských vztahů, kdy například došlo k narušení důvěry ve vztahu s jeho přítelem [jméno] [příjmení]. 2. Žalovaná shora uvedené nároky žalobce částečně neuznala. Za nesporný označila průběh řízení před Okresním soudem Praha-východ a skutečnost, že u ní žalobce svůj nárok na náhradu škody předběžně uplatnil dne [datum] co do částky 16 670 Kč. V rámci předběžného projednání nároku přiznala žalovaná žalobci na náhradě škody částku 7 500 Kč za vynaložené náklady obhajoby a částku 2 420 Kč za náklady na znalecký posudek. Přiznané náklady obhajoby sestávaly z odměny advokáta za 4 úkony právní služby po 1 500 Kč a dva úkony o poloviční sazbě á 750 Kč, přičemž žalobce v rámci mimosoudního projednávání nepožadoval paušální náhradu ani náhradu DPH. Za sporné označila žalovaná následující vyúčtované úkony právní služby: porada s klientem ze dne [datum] (s tím, že je součástí úkonu převzetí a přípravy obhajoby), porada s klientem ze dne [datum] (s tím, že nebyla doložena potvrzením), návrh na doplnění dokazování ze dne [datum] (s tím, že advokátovi náleží náhrada pouze odměna v poloviční sazbě), námitky proti zpracování doplnění znaleckého posudku ze dne [datum] (s tím, že advokátovi náleží pouze odměna v poloviční sazbě) a blanketní odvolání ze dne [datum] (s ohledem na vyhlášení zprošťujícího rozhodnutí žalovaná nepovažuje toto odvolání za účelný úkon). Žalovaná nesporovala, že úkony ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] byly realizovány, nýbrž sporuje jejich povahu ve smyslu účelně vynaloženého nákladu obhajoby. Pokud jde o nárok žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, považuje žalovaná konstatování porušení práva a omluvu za dostatečnou formu kompenzace. 3. Při ústním jednání konaném dne [datum] vzal žalobce zpět svou žalobu co do 9 920 Kč, neboť žalovaná mu tuto částku po podání žaloby uhradila. Vzhledem k této skutečnosti postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení stran této částky výrokem I. rozsudku zastavil. 4. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce předběžně uplatnil u žalované dne [datum] nárok na náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, a to v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 44 T 5/2022. Žalovaná po projednání daného nároku dospěla k závěru, že v řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a žalobci na náhradě škody plnila částku 9 920 Kč. Rovněž tak žalovaná, pokud jde o sporné úkony právní služby, nesporovala jejich provedení, a to u úkonu ze dne [datum], [datum] a [datum]. Dále není mezi účastníky řízení sporný průběh trestního řízení tedy, že proti žalobci bylo dne [datum] usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru [obec] venkov – Jih, Oddělení obecné kriminality, čj.KRPS [číslo] [číslo] 2020 [číslo] zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 trestního zákoníku. Následně byla dne [datum] podána obžaloba k Okresnímu soudu Praha – východ, který pak rozsudkem ze dne [datum] žalobce podle § 226 písm. c) trestního řádu obžaloby zprostil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 5. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], dědečka žalobce, vzal soud za prokázané, že žalobce u svědka [příjmení] bydlí již asi 7 nebo 8 let. Svědek [příjmení] měl žalobce na starost, pečoval o něj, vozil jej do školy. Žalobce mu naopak pomáhal se zvířaty a v domácnosti. Trávili spolu volný čas, komunikace mezi nimi byla dobrá, velmi si rozuměli, žalobce se mu svěřoval s problémy. Když se svědek dozvěděl o trestním stíhání žalobce, ztratil v něj důvěru a měl obavy. Na žalobce se též rozčílil a fyzicky jej napadl. Svědek nechtěl se žalobcem komunikovat a spíše se mu snažil vyhýbat, nechtěl s ním trávit čas. Mluvili spolu jen o základních věcech, svědek nechtěl, aby mu žalobce nadále pomáhal se zvířaty. Tato situace trvala asi dva roky, nyní se již jejich vzájemný vztah zlepšuje a hledají si k sobě cestu. Na malé vesnici se rozkřiklo, že je žalobce trestně stíhán. Svědek pociťoval, že se ve vesnici o trestním stíhání žalobce vědělo a lidé se jej na to vyptávali a měli narážky, například místní myslivci. Svědek se také doslechl, že trestní stíhání bylo důvodem pro nepřijetí žalobce do hasičského sboru. 6. Z výslechu žalobce vzal soud za prokázané, že u svého dědečka bydel od svých 12 nebo 13 let. Do doby trestního stíhání byl jejich vztah bezproblémový, na úrovni nejlepších kamarádů, trávili spolu čas, žalobce pomáhal s krmením 400 kusů drůbeže, pomáhal s věcmi okolo domu a se zahradou. O trestním stíhání se jeho dědeček dozvídal od cizích lidí a následně se jeho vztah k žalobci zhoršil. Dědeček se přestal se žalobcem bavit, neměl k němu důvěru. Vzájemně se sobě vyhýbali a docházelo k hádkám. Byť se žalobce snažil i nadále pomáhat s domácností, dědeček mu naznačoval, že o pomoc nestojí, musel mimo jiné snížit počet zvířat, aby péči stíhal obstarat sám. V důsledku trestního stíhání žalobce pocítil, že se zhoršily jeho vztahy s některými občany [územní celek] a [obec]. Dříve s nimi běžně mluvil, zdravili se, následně jej mnozí odmítali zdravit, přestali komunikovat, někteří jej odebrali z okruhu přátel na facebooku. Na žalobce to dělalo dojem, že se za něj styděli. Tyto změny pociťoval ve vztahu k některým občanům, ve vztahu k jiným nemělo trestní stíhání vliv. Žalobce neví, zda občané obce věděli též o trestním stíhání za maření výkonu úředního rozhodnutí. 7. Dále soud provedl dokazování rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 22. 4. 2022, č.j. 44 T 5/2022-216. Z tohoto rozsudku má soud za prokázané, že žalobce měl ke dni vyhlášení rozsudku v rejstříku trestů jeden záznam, a to pro spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, za který byl odsouzen trestním příkazem téhož soudu ze dne [datum] k peněžitému trestu, který již uhradil, a k zákazu činnosti, od kterého bylo podmíněně upuštěno. Dne [datum] byla k Okresnímu soudu Praha-východ podána obžaloba v trestní věci žalobce pro obvinění ze spáchání přečinu poškození cizí věci podle § 28 odst. 2 tr. zákoníku. 8. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na nesporná tvrzení účastníků, která soud vzal ve smyslu § 120 odst. 3 o.s.ř. za svá skutková zjištění, činí tento závěr o skutkovém stavu: žalobce od svých 12 až 13 let žije v obci [obec] se svým dědečkem. Jejich soužití bylo po většinu času bezproblémové, dobře komunikovali a vzájemně si pomáhali. Dne [datum] bylo proti žalobci usnesením policejního orgánu zahájeno trestní stíhání pro spáchání přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 trestního zákoníku, které vyústilo v podání obžaloby ze dne [datum]. Navazující trestní řízení bylo vedeno před Okresním soudem Praha-východ pod sp. zn. 44 T 5/2022 a skončilo vydáním zprošťujícího rozsudku ze dne [datum]. V důsledku trestního stí