37 C 145/2023-61 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala ochrany rušené držby. V žalobě tvrdila, že je obchodní korporací, která v minulosti provozovala datové centrum na adrese [adresa] v pronajatých prostorách od žalovaného. Mezi žalobkyní a žalovanou existuje spor o to, kdy a z jakých důvodů skončil nájem nebytových prostor, neboť nájem vypověděli oba účastníci. Žalobkyně tvrdila, že je vlastníkem a z tohoto titulu i oprávněným držitelem tzv. patrových rozvaděčů v počtu celkem 5 kusů, které jsou umístěny v domě na uvedené adrese v jednotlivých patrech. Dne [datum] žalobkyně fyzickou kontrolou na místě zjistila, že jí do jeho majetku neprávem žalovaná zasahuje tím, že do patrových rozvaděčů nechala instalovat zařízení a technologie třetích osob. Do té doby k žádnému zásahu nedošlo, patrové rozvaděče užívala výlučně žalobkyně a jen ona sama s nimi disponovala a umožňovala jejich užívání svým smluvním partnerům. Žalobkyně uváděla, že žalovaná svémocně ruší žalobkyni v pokojné držbě a domáhá se toho, aby se žalovaná rušení zdržela a vše uvedla v původní stav. Podle žalobkyně je situace velmi vážná, neboť živelným zapojováním technologií do jejího zařízení hrozí vznik škody na jejím majetku ev. na majetku třetích osobo zkratem a následným požárem. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním ze dne [datum]. Žalovaná uvedla, že je vlastníkem nemovitostí sestávajících z pozemku st. [číslo], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], KP [obec], jehož součástí je budova [adresa], v ulici [ulice], PSČ [PSČ] [obec]. Právní předchůdce žalované, společnost [právnická osoba], [IČO] nabyla uvedenou nemovitost v rámci projektu přeměny, kdy jediný akcionář společnosti [právnická osoba] rozhodl dne [datum] o rozdělení [právnická osoba] centrum [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO] (rozdělovaná společnost, nyní žalobkyně) odštěpením sloučením vyčleněné části jejího jmění s existující společností [právnická osoba] (nástupnická společnost). Část jmění rozdělované [právnická osoba] centrum [právnická osoba] přešla na [právnická osoba] ke dni zápisu rozdělení (k [datum]). Žalovaná zdůrazňovala, že patrové rozvaděče jsou nezbytnou součástí datové infrastruktury budovy, když bez nich by nebyl provoz kancelářské budovy možný, neboť po chodbách by z každé kanceláře vedlo podél zdi několik kabelů z různých zařízení nájemců, což by bylo v rozporu s požadavky na bezpečnost v administrativních budovách. Tyto patrové rozvaděče jsou tedy vybavením dotčené budovy a jako takové přešly v rámci projektu přeměny na společnost [právnická osoba] Žalovaná se jako nástupnická společnost sloučila fúzí se zanikající společností [právnická osoba] Na žalovanou přešlo jmění zanikající společnosti [právnická osoba] a žalovaná tak vstoupila do právního postavení zanikající společnosti [právnická osoba] Dle žalované je to právě žalovaná, kdo je vlastníkem a řádným držitelem patrových rozvaděčů v předmětné budově, neboť tyto patrové rozvaděče jsou vybavením budovy, potřebným pro zajištění elektronických a datových služeb v budově. Konečně v neposlední řadě žalovaná namítala, že žaloba nebyla podána včas. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], jehož součástí je budova [adresa], v ulici [ulice], PSČ [PSČ] [obec]. 4. Výpisem z výpisem z Obchodního rejstříku [právnická osoba], notářského zápisu [číslo], projektu přeměny [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a výpisem z Obchodního rejstříku žalované bylo soudem zjištěno, že právní předchůdce žalované, společnost [právnická osoba], [IČO] nabyla uvedenou nemovitost v rámci projektu přeměny, kdy jediný akcionář společnosti [právnická osoba] rozhodl dne [datum] o rozdělení [právnická osoba] centrum [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO] odštěpením sloučením vyčleněné části jejího jmění s existující společností [právnická osoba] Část jmění rozdělované [právnická osoba] centrum [právnická osoba] přešla na [právnická osoba] ke dni zápisu rozdělení, tedy k [datum]. V projektu přeměny je mimo jiné uvedeno, že součástí jmění je i vybavení výše uvedené budovy. Žalovaná se jako nástupnická společnost sloučila fúzí se zanikající společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Na žalovanou přešlo jmění zanikající společnosti [právnická osoba] a žalovaná tak vstoupila do právního postavení zanikající společnosti [právnická osoba] 5. Z nájemních smluv ze dne [datum] a vyobrazení jednotlivých pater s vyznačením předmětu nájmu a místností s patrovými rozvaděči soud zjistil, že patrové rozvaděče jsou umístěny v prostorách, ke kterým žalobkyně neměla užívací titul. 6. Z výpisu z Obchodního rejstříku platnému ke dni [datum] soud zjistil, že žalobkyně prošla procesem přeměny, v jejímž důsledku žalobkyně (dříve vystupující pod [právnická osoba] centrum [právnická osoba]) nyní vystupuje pod obchodní firmou [název žalobkyně] 7. Z fotografií datových skříní (tzv. racků) a z čestného prohlášení ze dne [datum] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je v datových skříních zapojeno několik neznámých zařízení, která se v těchto skříních před uskutečněním technické podpory dne [datum] nenacházela. 8. Z emailové komunikace žalobkyně a správce sítě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně odmítá jakékoli zásahy do datových skříní (racků) bez vědomí nebo souhlasu žalobkyně, a to v reakci na email správce sítě [jméno] [příjmení], který žalobkyni žádal o zpřístupnění racku ve druhém patře budovy. 9. Z emailové komunikace ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla žalobkyně správcem sítě [jméno] [příjmení] informována o zamýšleném zásahu do datových skříní. 10. Z nesporných tvrzení vzal soud za prokázané, že žalobkyní pronajaté prostory v budově [adresa], v ulici [ulice], PSČ [PSČ] [obec] byly předány žalované dne [datum]. 11. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění. 12. Soud ve věci učinil následující skutkový závěr. 13. Žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], jehož součástí je budova [adresa], v ulici [ulice], PSČ [PSČ] [obec]. V důsledku přeměny část jmění rozdělované [právnická osoba] centrum [právnická osoba] přešla na [právnická osoba] ke dni zápisu rozdělení, tedy k [datum] (mimo jiné i vybavení budovy popsané výše). Žalobkyně prošla procesem přeměny, kdy nyní žalobkyně vystupuje pod obchodní firmou [název žalobkyně] (dříve [příjmení] centrum [právnická osoba]). Patrové rozvaděče jsou umístěny v prostorách, ke kterým žalobkyně neměla užívací titul. Dne [datum] byla žalobkyně informována o tom, že hrozí zásah do dotčených datových skříní. Žalobkyní pronajaté prostory v budově [adresa], v ulici [ulice], PSČ [PSČ] [obec] byly předány žalované dne [datum]. 14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 15. Podle § 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe. Podle § 988 OZ držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. 16. Podle § 1003 OZ, držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. 17. Podle § 1008 odst. 1 OZ platí, že soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. 18. Podle § 177 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. 19. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. 20. Soud ve věci nenařizoval jednání podle § 177 o. s. ř., zejména pak z důvodu patnáctidenní lhůty pro vydání rozhodnutí od zahájení řízení, když vycházel pouze z výše citovaných listinných důkazů předložených účastníky řízení (k tomuto postupu viz např. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3623/15). K tomu se zdůrazňuje, že soud nepostupoval podle § 118a o. s. ř. (byť by se tento postup v projednávané věci nabízel), neboť takovýto postup s ohledem na charakter řízení ve věcech z rušené držby nepřipadá v úvahu (viz rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 4306/18, jakož i komentářová literatura [příjmení], [jméno] et al. Občanské soudní řízení. So