45 C 239/2023-17 — Obvodní soud pro Prahu 2

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující uzavřela tato s žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění [anonymizováno]. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na [datum], první pojistné bylo splatné téhož dne. Pojistné bylo sjednáno v měsíční délce ve výši 552 Kč za měsíc. Pojištění zaniklo ke dni [datum] pro neplacení pojištění. Ke dni podání žaloby neuhradila žalovaná ničeho, přestože jí byla dne [datum] odeslána výzva k plnění. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnila a nezpochybnila ani listiny předložené žalobkyní. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně v podaném návrhu, žalovaná konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřila), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o. s. ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Na základě žalobkyní předložených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo [anonymizováno] rizikové životní pojištění, s účinností od [datum] do [datum]. Celkové měsíční pojistné činilo 579 Kč. Pojistná smlouva byla ukončena uplynutím dne [datum] z důvodu nezaplacení pojistného, přičemž dlužná částka činila 3 163 Kč. Žalovaná byla o zaplacení dlužné částky opakovaně upomínána. Po právní stránce soud věc posoudil takto: ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události kryté pojištěním (pojistná událost) poskytnout pojistníkovi nebo třetí osobě pojistné plnění a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2783 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 cit. ust. jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou na základě uzavřené pojistné smlouvy vznikl pojistný vztah, jehož předmětem bylo ze strany žalobkyně poskytovat žalované pojištění a a s tím související pojistné plnění v případě pojistné události a žalovaná se pak zavázala hradit pojistné v měsíčních splátkách. Jelikož došlo k zániku pojištění, žalobkyně má proto ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. nárok na pojistné za dobu trvání pojistného vztahu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 911 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.