46 C 185/2022-166 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 778 376,08 Kč s příslušenstvím. Svou žalobou zdůvodnil tím, že proti němu bylo [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] vedeno trestní stíhání. Rozsudkem ze dne 30. 3. 2021 byl žalobce soudem I. stupně odsouzen ze spáchání zločinu dotačního podvodu dle § 212 odst. 1 odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve znění platném do [datum], zločinu poškození finančních zájmů [anonymizována dvě slova] dle § 260 odst. 1 odst. 5 tr. zákoníku ve znění platném do 31. 12. 2011 a byl odsouzen dle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití ustanovení § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 58 odst. 1 a 3 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku až šesti měsíců, který byl dle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Odvolacím soudem však byl rozsudkem ze dne 27. 9. 2021 rozsudek soudu I. stupně zrušen a žalobce byl v celém rozsahu obžaloby zproštěn. Žalobce se proto po žalované domáhá z titulu nezákonného rozhodnutí (nezákonného trestního stíhání) náhrady škody představující náhradu nákladů obhajoby ve výši 245 023,08 Kč, náklady na konzultace týkající se dotací se společností [právnická osoba], ve výši 33 350 Kč a náhrady nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč a omluvy. Svůj nárok žalobce předběžně uplatnil u žalované dne 18. 3. 2022, žalovaná však v zákonné 6měsíční lhůtě uplatněný nárok neprojednala, žalobci tak nezbylo, než jej uplatnit u soudu. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla jej zamítnout. Potvrdila, že u ní žalobce uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody v celkové výši 778 376,08 Kč související s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná požadavku žalobce nevyhověla ani částečně, což mu sdělila svým stanoviskem ze dne 14. 11. 2022. Provedeným šetřením žalovaná zjistila, že nejvyšší státní zástupce podal v neprospěch žalobce dovolání a věc se od 20. 1. 2022 nachází u Nejvyššího soudu. Žalovaná tak považuje žalobu žalobce minimálně za předčasnou, neboť dosud nebyla splněna ani základní podmínka vzniku odpovědnosti státu za škodu, tedy odpovědnostního titulu dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“). 3. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková tvrzení. 4. Z podání nazvaného Uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí podle zákona č. 82/1998 Sb., ze dne 18. 3. 2022, adresovaného žalované, soud zjistil, že žalobce u žalované uplatnil předběžně svůj nárok na náhradu nákladů obhajoby v částce 245 026,08 Kč a 33 350 Kč a dále jako náhradu nemajetkové újmy způsobenou nezákonným rozhodnutím požadoval částku 500 000 Kč a omluvu za nezákonné trestní stíhání vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. 5. Žalovaná podání žalobce obdržela dne 18. 3. 2022, jak je patrno z jejího přípisu adresovaného zástupci žalobce ze dne 22. 3. 2022. 6. Ze stanoviska žalované ze dne 14. 11. 2022 plyne, že žalovaná v rámci šetření zjistila, že nejvyšším státním zástupcem bylo podáno v neprospěch žalobce dovolání a věc se od 20. 1. 2022 nachází u Nejvyššího soudu. Co se tedy týče žadatelem uplatněného nároku v celkové výši 778 376,08 Kč, uvedla, že jelikož není najisto postaven najisto vznik odpovědnostního titulu, nelze žádosti žalobce vyhovět. Případné poskytnutí náhrady škody a přiměřeného zadostiučinění je závislé na výsledku předmětného dovolacího řízení. 7. Z usnesení [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova], ze dne 25. 2. 2019, vyplývá, že proti žalobci a jedné další osobě bylo zahájeno trestní stíhání pro spáchání zvlášť závažného zločinu dotační podvod podle § 212 odst. 1 odst. 6 písm. a) tr. zákoníku a zvlášť závažného zločinu poškození finančních zájmů [mezinárodní organizace] podle § 260 odst. 1 odst. 5 tr. zákoníku. 8. Z rozsudku [název soudu] ze dne 30. 3. 2021 čj. [číslo jednací] je patrné, že žalobce i jeho spoluobžalovaný byli uznán vinným, že v žádosti o poskytnutí dotace uvedli nepravdivé údaje a činem způsobili škodu velkého rozsahu, nechali vyhotovit, předložit a uvést nepravdivé údaje vztahující se k příjmům nebo výdajům souhrnného rozpočtu [anonymizována dvě slova] nebo rozpočtů spravovaných [anonymizována dvě slova] a tím umožnili nesprávné použití nebo zadržování finančních prostředků z některého takového rozpočtu nebo zmenšení zdrojů některého takového rozpočtu a takovým činem způsobili škodu velkého rozsahu, čímž žalobce spáchal zločin dotačního podvodu dle § 212 odst. 1 odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve znění platném do [datum], zločin poškození finančních zájmů [anonymizována dvě slova] dle § 260 odst. 1 odst. 5 tr. zákoníku, ve znění platném do 31. 12. 2011 a byl odsouzen dle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití ustanovení § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 58 odst. 1 a 3 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku až šesti měsíců. Dle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl žalobci výkon uloženého trestu odnětí svobody a podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. 9. Z rozsudku [název soudu] ze dne 27. 9. 2021, čj. [číslo jednací], vyplývá, že rozsudek soudu prvního stupně byl podle § 258 odst. 1 písm. b) a f) tr. řádu zrušen v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. řádu bylo rozhodnuto tak, že se žalobce i jeho spoluobžalovaní dle § 226 písm. b) tr. řádu zprošťují obžaloby státního zástupce, kterou byli obviněni ze zločinu dotačního podvodu dle § 212 odst. 1 odst. 6 písm. a) tr. zákoníku a zločinu poškození finančních zájmů [mezinárodní organizace] podle § 260 odst. 1 odst. 5 tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Poškozená [země] zastoupená [stát. instituce] byla odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 10. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2023 čj. [číslo jednací] je patrno, že dle § 265k odst. 1 tr. řádu byl zrušen rozsudek [název soudu] ze dne 27. 9. 2021 sp. zn. [spisová značka] a také všechna další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jeho zrušením pozbyla podkladu. Dle § 265m odst. 1 tr. řádu per analogiam a § 256 tr. řádu bylo odvolání obviněných, tedy i žalobce a poškozené [země] zastoupené [stát. instituce] proti rozsudku [název soudu] ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. [spisová značka], zamítnuto. Rozhodnutí nabylo právní moci 15. 2. 2023. 11. Na základě provedených důkazů soud učinil následující skutkový závěr: Proti žalobci bylo zahájeno trestní stíhání, přičemž byl soudem prvního stupně odsouzen. Odvolacím soudem však bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a rozhodnuto o zproštění obžaloby. Nejvyšší soud k dovolání rozhodl tak, že rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a odvolání žalobce proti prvostupňovému rozsudku zamítl. Žalobce svůj nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy uplatnil u žalované v době, kdy nebylo rozhodnuto o dovolání a zprošťující rozhodnutí odvolacího soudu bylo v právní moci. 12. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit