47 C 265/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 17. 11. 2022 domáhal na žalované zaplacení částky 4 719 Kč s úrokem z prodlení z uvedené částky ode dne 18. 5. 2022 do zaplacení ve výši 11,75% ročně z titulu nezákonných rozhodnutí vydaných v řízení o správních deliktech žalovaného. Přípisem ze dne 2. 3. 2017, č.j. MSP-3/2017-OINS-SRIS/2 bylo žalobci ze strany žalované oznámeno zahájení řízení z moci úřední o správním deliktu podle § 36b odst. 1 písm. d) bod 2 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Rozhodnutím žalované ze dne 9. 3. 2018 č. j. MSP-3/2017-OINS-SRIS/13 byl žalobce uznán vinným ze spáchání správního deliktu a bylo mu uloženo zaplatit pokutu ve výši 140 000 Kč a náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný rozklad. Rozhodnutím Ministra spravedlnosti ze dne 26. 6. 2018 č.j. MSP-17/2018-ORA-ROZ/3 byl rozklad zamítnut a rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 9. 3. 2018 č. j. MSP-3/2017-OINS-SRIS/13 potvrzeno. Žalobce podal proti rozhodnutí ministra správní žalobu dne 25. 7. 2018, řízení bylo vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 166/2018. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2021 č.j. 9 A 166/2018-111 bylo rozhodnuto takto„ Rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 26. 6. 2018 č.j. MSP-17/2018-ORA-ROZ/3 a rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 9. 3. 2018 č. j. MSP-3/2017-OINS-SRIS/13 se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. Podáním ze dne 30. 7. 2021 navrhnul žalobce, aby bylo řízení vedené u Ministerstva spravedlnosti v této věci zastaveno. Podáním ze dne 4. 10. 2021 č.j. MSP-3/2017-OINS-SRIS/26 byl žalobce vyrozuměn o zastavení správního řízení. Žalobce vynaložil náklady na právní zastoupení v přímé souvislosti s nezákonnými rozhodnutími a následně byla toto rozhodnutí zrušena rozhodnutím soudu. Žalobce uhradil za právní zastoupení částku 6 050 Kč (včetně DPH) na základě faktury [číslo] ze dne 27. 3. 2018, a to za 1) převzetí zastoupení ve věci předmětného řízení, 2) podání rozkladu proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 9. 3. 2018 a 3) návrh na zastavení správního řízení ze dne 30. 7. 2021. Žalobce po žalované touto žalobou nárokuje částku 3 000 Kč (za tři úkony právní služby) podle ust. § 10 odst. 1 a ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a částku 900 Kč za 3 režijní paušály po 300 Kč a DPH ve výši 21%, celkem tedy částku 3 900 Kč bez DPH, resp. 4 719 Kč včetně DPH. Žalobce uplatnil nárok na náhradu majetkové újmy vzešlé z neoprávněně vedeného řízení o správních deliktech u žalované dne 17. 11. 2021, žalovaná návrh do doby podání žaloby neprojednala. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 23. 1. 2023 učinila nesporným, že u ní žalobce dne 17. 11. 2021 uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve výši 4 719 Kč, a to podáním se shodným skutkovým a právním obsahem jako v žalobě. Žalovaná uvedla, že požadavku žalobce částečně po podání žaloby vyhověla, a to co do částky 1 573 Kč. Žalovaná však sporovala dva úkony právní služby, jejichž náhradu žalobce požaduje, a to převzetí věci a návrh na zastavení správního řízení s tím, že se nejedná o úkony, které by byly účelně vynaloženy k odklizení nezákonných rozhodnutí, a proto co do částky 3 146 Kč žalovaná shledala nárok žalobce nedůvodným. Žalovaná rekapitulovala průběh napadeného řízení a uvedla, že dne 9. 3. 2018 vydalo Ministerstvo spravedlnosti ČR rozhodnutí o tom, že žalobce spáchal správní delikt dle § 36b odst. 1 písm. d) bod 2 zákona č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích a že žalobci byla uložena pokuta 140 000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí dne 20. 3. 2018 rozklad a dne 26. 6. 2018 vydal tehdejší ministr spravedlnosti rozhodnutí, kterým byl rozklad žalobce zamítnut a bylo potvrzeno rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 9. 3. 2018. Dne 25. 7. 2018 podal žalobce proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 26. 6. 2018 správní žalobu a dne 28. 1. 2021 vydal Městský soud v Praze rozsudek, kterým zrušil jak rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 26. 6. 2018, tak rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 9. 3. 2018 a vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Právní moci nabylo toto rozhodnutí dne 1. 3. 2021. Žalobce podal následně návrh na zastavení správního řízení a dne 4. 10. 2021 byl vyrozuměn o zastavení řízení. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že ve věci byla vydána rozhodnutí, jež byla pro nezákonnost zrušena, a to rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 9. 3. 2018 č. j. MSP-3/2017-OINS-SRIS/13 a rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 26. 6. 2018 č. j. MSP-17/2018-ORS-ROZ/3. Závěrem žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítnul. 3. Podáním doručeným soudu dne 24. 1. 2023 vzal žalobce svou žalobu zpět co do žalovanou uznané a uhrazené částky 1 573 Kč a nadále se po žalované domáhal zaplacení zbývající částky 3 146 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 4 719 Kč od 18. 5. 2022 do 22. 1. 2023 a z částky 3 146 Kč od 23. 1. 2023 do zaplacení, když žalovaná dne 23. 1. 2023 uhradila částku 1 573 Kč žalobci. 4. Zdejší soud věc rozhodl dle § 115a o. s. ř., aniž by nařizoval jednání, neboť tato je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalovaná konkludentně, když nereagovala na výzvu soudu ze dne 25. 1. 2023 a žalobce výslovně svým podáním ze dne 7. 2. 2023. 5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav: 6. Z uplatnění škody žalobcem ze dne 17. 11. 2021 a ze stanoviska žalované ze dne 19. 1. 2023 soud zjistil, že žalobce předběžně uplatnil u žalované svůj nárok dne 17. 11. 2021. Žalovaná ve svém stanovisku uvedla, že došlo k vydání nezákonných rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., kterými byla rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 9. 3. 2018 č. j. MSP-3/2017-OINS-SRIS/13 a rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 26. 6. 2018 č. j. MSP-17/2018-ORS-ROZ/3, a přiznala žalobci za vzniklou škodu, spočívající ve vynaložených nákladech právního zastoupení, částku 1 573 Kč. 7. Z částečného zpětvzetí žaloby ze dne 24. 1. 2023 soud zjistil, že žalovaná dne 23. 1. 2023 vyplatila žalobci přiznanou částku 1 573 Kč. 8. Z oznámení o zahájení správního řízení ze dne 2. 3. 2017 soud zjistil, že Ministerstvo spravedlnosti ČR jako správní orgán příslušný dle § 36c odst. 4 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích a podle § 46 odst. 1) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oznámil zahájení řízení z moci úřední o správním deliktu podle § 36b odst. 1 písm. d) bod 2 ZIS, z jehož spáchání je podezřelý žalobce. 9. Z rozhodnutí žalované ze dne 9. 3. 2018 č. j. MSP-3/2017-OINS-SRIS/13 soud zjistil, že byl žalobce uznán vinným ze spáchání správních deliktů podle § 36b odst. 1 d) bod 2 zákona č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích, ve znění účinném do 30. 6.2017. Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. až III. tohoto rozhodnutí byla žalobci uložena pokuta 140 000 Kč a dále byla žalobci uložena povinnost k úhradě nákladů správního řízení paušální částkou 1 000 Kč. 10. Z rozkladu účastníka ze dne 20. 3. 2018 soud zjistil, že žalobce podal proti rozhodnutí uvedeném pod bodem 9. rozklad ve smyslu § 152 odst. 1 správního řádu. Rozhodnutí napadnul v celém rozsahu a ve všech jeho výrocích, když namítal jeho nezákonnost a nesprávnost, přičemž za vadné označil i řízení, jež předcházelo vydání nezákonného rozhodnutí. 11. Z rozhodnutí Ministra spravedlnosti ze dne 26. 6. 2018 č. j. MSP-17/2018-ORA-ROZ/3 soud zjistil, že byl rozklad žalobce podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 SB., správní řád, zamítnut a rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 9. 3. 2018 č. j. MSP-3/2017-OINS-SRIS/13 potvrzeno. 12. Z rozsudku ze dne 28. 1. 2021, vydaného Městským soudem v Praze pod č. j. 9 A 166/2018-111 bylo zjištěno, že rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 9. 3. 2018 č. j. MSP-3/2017-OINS-SRIS/13 a rozhodnutím Ministra spravedlnosti ze dne 26. 6. 2018 č.j. MSP-17/2018-ORA-ROZ/3 se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. Z odůvodnění rozsudku plyne, že Městský soud v Praze plně přebral právní závěry vyslovené v rozsudku č. j. 5 AS 475/2019 – 78 a že v daném případě nebylo možné žalobcovo jednání postihnout jako správní delikt podle § 36b odst. 1 písm. d) bod 2 zákona o insolvenčních správcích, jak učinila žalovaná. 13. Z návrhu žalobce ze dne 30. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce navrhnul žalované zastavení správního řízení, vedeného proti němu pod sp. zn. MSP-3/2017-OINS-SRIS s odůvodněním, že s ohledem na ustálenou judikaturu NSS je s ohledem na zrušená výše uvedená nezákonná správní rozhodnutí další vedení správního řízení nadbytečné a nepřiměřeně zatěžující žalobce. 14. Z usnesení Ministerstva spravedlnosti ze dne 4. 10. 2021 soud zjistil, že řízení o správních deliktech žalobce, vedené pod sp. zn. MSP-3/2017-OINS-SRIS bylo zastaveno, neboť podle § 66 odst. 2 s. ř. odpadl důvod, pro který bylo řízení zahájeno, když skutky, pr