47 C 57/2023-51 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 14. 03. 2023 domáhal na žalované zaplacení částky 146 427,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z uvedené částky ode dne 2. 2. 2023 do zaplacení z titulu nezákonného rozhodnutí vydaného v řízení vedeném před Okresním soudem v Chrudimi pod sp. zn. 6 T 46/2022, konkrétně v souvislosti s usnesením Policie České republiky, [stát. instituce], Územní odbor [obec], Oddělení obecné kriminality SKPV ze dne 15. 10. 2021, č. j. KRPE-57484-40/TČ-2021-170371-IB, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání zločinu pohlavní zneužití podle ustanovení § 187 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu ohrožování výchovy dítěte podle ustanovení § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, později rozšířené o přečin šíření pornografie podle ustanovení § 191 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 28. 4. 2022, č. j. 6 T 46/2022-181, který nabyl právní moci dne 24. 6. 2022, byl žalobce následně zproštěn obžaloby v plném rozsahu. Žalobce se domáhal zadostiučinění ve výši 100 000 Kč za vzniklou nemajetkovou újmu ve smyslu ustanovení § 31a zákona č. 82/1998 Sb., zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) s odůvodněním, že trestní řízení mělo značné negativní dopady v jeho osobním i pracovním životě, neboť některé rodinné či přátelské vazby žalobce byly nenávratně poškozeny nebo dokonce úplně přetrhány, v důsledku trestního řízení žalobce trpěl stavy úzkosti a byl dlouhodobě vystaven stresující situaci. Dále se žalobce domáhal náhrady účelně vynaložených nákladů na jeho obhajobu v částce 46.427,70 Kč ve smyslu ustanovení § 31 OdpŠk, které žalobci vznikly v důsledku vedení tohoto trestního řízení. Jednalo se o 14 úkonů právní pomoci po 2.300 Kč (dle ustanovení § 6 až § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. ve výši 32.200 Kč, a náhradu hotových výdajů za režijní paušály po 300 Kč (dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky), tj. ve výši [číslo], - Kč a náklady za cestovní výdaje ve výši celkem 1.970 Kč. Žalobce touto žalobou mimo nároku na zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši 100.000 Kč a nároku na účelně vynaložené náklady na jeho obhajobu v trestním řízení v celkové výši 46.427,70 Kč dále požaduje úrok z prodlení z těchto částek, který běží ode dne následujícího po uplynutí šesti měsíců od podání žádosti u příslušného orgánu, tj. [stát. instituce], tedy ode dne 2. 2. 2023. Žalobce uplatnil nárok na náhradu majetkové i nemajetkové újmy vzešlé z neoprávněně vedeného trestního řízení u žalované dne 1. 8. 2022, žalovaná ještě téhož dne přijetí žádosti žalobce písemně potvrdila, avšak do doby podání žaloby jej neprojednala. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 13. 6. 2023 učinila nesporným, že u ní žalobce dne 1. 8. 2022 uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody a nemajetkové újmy ve výši 146 427,70 Kč ve smyslu OdpŠk, a to podáním se shodným skutkovým a právním obsahem jako v žalobě. Žalovaná rekapitulovala průběh napadeného řízení a uvedla, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 15. 10. 2021. Žalovaná uvedla, že požadavku žalobce částečně po podání žaloby vyhověla, a to co do částky 38 717,93 Kč, pokud jde o náhradu nákladů právního zastoupení a co do částky 7 000 Kč, pokud jde o satisfakci nemajetkové újmy, což žalobci sdělila stanoviskem ze dne 13. 6. 2023. Co se týče náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu, žalovaná konstatovala, že v dané věci byly splněny zákonné podmínky pro přiznání tohoto nároku co do důvodu, avšak sporovala oprávněnost těchto úkonů: Další porada s klientem dne 5. 11. 2021, Stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 8. 11. 2020, Další porada s klientem dne 24. 3. 2022. Cestovné bylo žalobci přiznáno, avšak v mírně upravené výši. K tvrzené nemajetkové újmě žalovaná uvedla, že tato musí být žalobcem dostatečně tvrzena, ale rovněž i prokázána. Žalobce se ve své žádosti pouze obecně vyjadřuje ve smyslu nemajetkové újmy a zásahu do jeho osobního života, avšak nijak nedokládá příčinnou souvislost a skutečný vznik nemajetkové újmy v souvislosti s vedeným trestním stíháním proti jeho osobě, ač byl ke konkretizování a dostatečnému prokázání vzniku nemajetkové újmy žalovanou vyzván. Žalovaná konstatovala, že se za vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk žalobci omluvila a s ohledem na uvedené žalobci v této souvislosti přiznala zadostiučinění ve výši 7.000 Kč, což považovala za dostatečné. Závěrem žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítnul. 3. Podáním doručeným soudu dne 30. 6. 2023 vzal žalobce svou žalobu zpět co do celé požadované jistiny, tj. částky 146 427,70 Kč, a to z důvodu úhrady části jistiny ve výši 45 717,93 Kč žalovanou a z důvodu hospodárnosti a nadále se po žalované domáhal zaplacení částky 2 480,04 Kč, představující kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 717,93 Kč od 2. 2. 2023 do 13. 6. 2023, když žalovaná dne 14. 6. 2023 uhradila žalobci částku v celkové výši 45 717,93 Kč, skládající se z úhrady nákladů právního zastoupení ve výši 38.717,39 Kč a úhrady zadostiučinění ve výši 7.000 Kč. 4. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud se ve smyslu § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 5. Zdejší soud věc rozhodl dle § 115a o. s. ř., aniž by nařizoval jednání, neboť tato je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobce i žalovaná konkludentně, když nereagovali na výzvu soudu ze dne 3. 7. 2023. 6. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav: Dne 1. 8. 2022 žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí vydaného v řízení vedeném před Okresním soudem v Chrudimi pod sp. zn. 6 T 46/2022. Žalovaná stanoviskem ze dne 13. 6. 2023 konstatovala, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 15. 10. 2021. Žalovaná dne 14. 6. 2023 žalobci uhradila celkovou částku 45 717,93 Kč. 7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 8. Vzhledem k tomu, že dne 14. 6. 2023 uhradila žalovaná ve prospěch žalobce částku 45 717,93 Kč a žalobce podal v návaznosti na tuto skutečnost soudu návrh na částečné zpětvzetí žaloby co do celé žalované jistiny, soud v souladu s návrhem žalobce řízení ve smyslu § 96 o. s. ř. zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 10. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk platí, že přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 11. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Žalobce svůj nárok na náhradu škody dle OdpŠk uplatnili dne 1. 8. 2022 a zákonná šestiměsíční lhůta k projednání nároku skončila uplynutím dne 1. 2. 2023, kdy následující den se žalovaná dostala do prodlení. Žalovaná o nároku žalobce rozhodla až dne 13. 6. 2023 a přiznanou částku mu uhradila až dne 14. 6. 2023 připsáním na bankovní účet. Žalobce tak měl kromě jistiny nárok i na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 45 717,93 Kč od 2. 2. 2023 do 13. 6. 2023 ve výši 15 % ročně v souladu s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož kapitalizovaná výše činí 2 480,04 Kč. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobě vyhověl, neboť ve zbývající části, resp. úroku z prodlení z částky 45 717,93 Kč od 2. 2. 2023 do 13. 6. 2023, ji shledal důvodnou. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., § 146 odst. 2 věty druhé a za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Za tarifní hodnotu soud podle ust. § 12 odst. 3 ve spojení s ust. § 7, ust. § 8 a ust. § 9 odst. 4 písm.