48 C 55/2022-128 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] doručenou soudu téhož dne, původně domáhal na žalované zaplacení částky 171 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení a omluvy coby náhrady nemajetkové újmy způsobené mu nezákonným trestním stíháním vedeným posléze u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 56 T 7/2020. Žalobce uvedl, že usnesením policejního orgánu ze dne [datum] s ním bylo zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) t.z. Dne [datum] byl žalobce vzat do vazby, z níž byl propuštěn dne [datum]. Následně byl žalobce upozorněn na změnu právní kvalifikace zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) t.z. Ve věci byla poté podána obžaloba, přičemž rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] byla žalobce obžaloby zproštěn s tím, že tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce poukázal na zvlášť významnou povahu věci, za níž mu hrozil trest odnětí svobody až na 12 let, dále na to, že trestní stíhání trvalo nezanedbatelnou dobu 32 měsíců. Pro žalobce byl extrémně závažný zásah spočívající v provedení prohlídky jeho bytu policejními příslušníky, což mu způsobilo stres a nutnost se z tohoto bytu odstěhovat. Ztratil pocit bezpečí, kamkoli šel, měl pocit, že jej někdo sleduje. Nemohl dále setrvat na svém pracovišti, neboť někteří kolegové vystupovali v trestním řízení jako svědci. Každý den se probouzel s intenzivním pocitem na probíhající trestní stíhání. Bylo poškozeno i jméno žalobce mezi kolegy a známými. Zásahy pociťuje dodnes. Za významný zásah žalobce považoval vzetí do vazby, a to i proto, že coby cizí státní příslušník v ČR sám, bez znalosti českého jazyka a ve věku 21 let, tedy věku blízkém dosažní zletilosti. Za odpovídající odškodnění považoval žalobce částku 128 000 Kč (32 měsíců * 4 000 Kč) a omluvu od žalované za samotné trestní stíhání a 43 500 Kč (29 dnů * 1 500 Kč) za nezákonnou vazbu. K uplatnění nároku u žalované žalobce uvedl, že nárok uplatnil dne [datum], přičemž v šestiměsíční lhůtě bylo žalovanou plněno pouze částečně. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobce ze dne [datum] učinila nesporným průběh trestního řízení vedeného posléze u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 56 T 7/2020, které stručně rekapitulovala, dále učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu OdpŠk ve výši žalované částky. Žalovaná předběžné projednání ukončila stanoviskem ze dne [datum], v němž se žalobci omluvila a přiznala mu částku 29 000 Kč coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu za pobyt ve vazbě trvající 29 dnů. Toto odškodnění žalovaná považovala za přiměřené a dostatečné. Odškodnění za nemajetkovou újmu v souvislosti se samotným trestním stíhání žalovaná žalobci nepřiznala, když dospěla k závěru, že s ohledem na povahu věci, délku stíhání a jeho následky je omluva a konstatování nezákonného rozhodnutí postačující formou satisfakce. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. 3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 29 000 Kč a v tomto rozsahu soud řízení částečně zastavil usnesením ze dne 4.5.2023, č.j. 48 C 55/2022- 108. Dále vzal žalobce žalobu částečně zpět při jednání dne [datum] ohledně částky 62 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] (48 000 Kč na nároku vztahujícímu se k samotnému trestnímu stíhání a 14 500 Kč na nároku vztahujícímu se k vykonané vazbě) a v tomto rozsahu soud řízení částečně zastavil usnesením ze dne 13.6.2023, č.j. 48 C 55/2022- 124. Současně při jednání dne [datum] žalobce navrhl připuštění změny žaloby, spočívající ve změně textu požadované omluvy, kterou soud naposledy citovaným usnesením připustil. 4. Předmětem řízení tak nadále zůstal požadavek na vyslovení omluvy ve znění:„ Vážený pane [celé jméno žalobce], Ministerstvo spravedlnosti se vám omlouvá za nezákonné trestní stíhání trvající od [datum] do [datum] vedené na základě nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání vydaného PCŘ, OZP, [obec] II, SKPV, OOK pod sp.zn. KRPA [číslo], dne [datum] a následně vedeného MS v [obec] pod sp.zn. 56 T 7/2020 a za vzniklou nemajetkovou újmu.“ a zaplacení částky 80 000 Kč s příslušenstvím z titulu odškodnění za nemajetkovou újmu za samotné trestní stíhání. 5. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání. 6. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobce u žalované nárok uplatnila dne [datum] ve výši žalované částky, že žalovaná nárok žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne [datum], přičemž konstatovala nezákonné rozhodnutí, žalobci se omluvila a odškodnila ho za nemajetkovou újmu za vykonanou vazbu částkou 1 000 Kč za den vazby, celkem 29 000 Kč. Požadované odškodnění za nemajetkovou újmu za samotné trestní stíhání žalovaná nepřiznala. Dále byl nesporný průběh trestního řízení tak, že že usnesením policejního orgánu ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce ze spáchání zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Dne [datum] byl žalobce vzat do vazby s tím, že se vazba započítává od [datum]. Dne [datum] podal žalobce proti usnesení o vzetí do vazby stížnost. Dne [datum] podal žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost, která byla Obvodním státním zastupitelstvím pro [část Prahy] jako nedůvodná. Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. 44 To 368/2018, datovaného dne 12.7.2018 byl žalobce propuštěn z vazby (dle usnesení se neveřejné zasedání konalo dne [datum]). Ke dni [datum] byl žalobce fakticky propuštěn z vazby na svobodu. Dne [datum] byl žalobce upozorněn na změnu právní kvalifikace s tím, že jednání, pro které bylo zahájeno trestní stíhání, bude dále kvalifikováno jako zločin znásilnění podle ustanovení § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku. Dne [datum] byla na žalobce podána k Městskému soudu v Praze obžaloba. Žalobce byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9.2.2021 č.j. 56 T 7/2020-668 zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění a dospěl k dále uvedeným závěrům o skutkovém stavu: 8. Z vyjádření [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] na č.l. 117 ze dne [datum] v běžném překladu do českého jazyka zjištěno, že se vztahuje k osobě žalobce a uvedeno jako původní diagnóza: stres, neustálá úzkost, nespavost způsobující záchvaty paniky, žalobce obdržel pravidelnou terapeutickou péči od 4.6.- [datum], sledován dodnes, žalobce od návratu na [anonymizováno] v depresivním stavu, těžko se vyrovnává se ztrátou stálého zaměstnání se slušným platu pod dobu, kdy žil v [obec] v ČR, současný stav mu nedovoluje vrátit se do stálého zaměstnání. 9. Z vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne [datum] v běžném překladu do českého jazyka na č.l. 118 zjištěno, že jmenovaný uvádí, že je blízkým přítelem žalobce, s nímž se poprvé setkal na církevní akci v roce 2015, dále se vyjadřuje k osobě žalobce tak, že po jeho návratu na [anonymizováno] již není jeho život takový, jako byl v [obec], tam měl stabilní zaměstnání, kariéru, více než dostatečný plat, záruku,lepší budoucnosti, o tento tzv.„ český sen“ přišel kvůli řízení, kdy přišel o vše, co v [obec] měl, stále se trápí myšlenkami na to, jaký mohl být jeho život v [obec], neboť [anonymizováno] neposkytuje takovou kvalitu života, jako měl v [obec], co do finanční stability, jistoty zaměstnání a slibné kariéry, finanční kompenzace nemůže napravit křivdu, která mu byla způsobena, nyní je otcem dítěte. 10. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními a na které proto soud pro stručnost odkazuje, zejména pak pokud jde o průběh trestního řízení. Pokud jde o zásahy do osobnostní sféry žalobce, pak soud uzavírá, že na základě samotného průběhu trestního stíhání, jeho předmětu, trvání a okolností, které jej provázely, jakož i na základě provedeného dokazování shledal, že trestní stíhání mělo dopad do osobnostních sfér žalobce v rámci obecných dopadů trestního stíhání, které dopadají na každou trestně stíhanou osobu, jako je zásah do lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a práva na soukromí. Rovněž bylo prokázáno, že žalobce musel vyhledat psychoterapeutickou pomoc. 11. Z důkazů, jak byly výše uvedeny byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Soud v řízení provedl veškeré důkazy, žádné důkazní návrhy nezamítal. Soud neprováděl pouze ty důkazy, které byly navrženy k prokázání skutečností mezi účastníky nesporných a ty, na kterých posléze žalobce netrval, když po předběžném poučení soudem uvedl, že setrvává na obecných dopadech trestního stíhání, které dopadají na každou trestně stíhanou osobu a nechce prokazovat specifické a konkrétní dopady trestního stíhání. Z tohoto důvodu tak soud ani žalobce nepoučoval a podle § 118a o.s.ř. a nevyzýva