48 C 64/2022-217 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] na žalované domáhala odškodnění za majetkovou a újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 1 384 022 Kč s příslušenstvím představovaným úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Karlových Varech v řízení vedeném pod sp.zn. 11 C 127/2017, a to tím, že uvedený soud nesprávně vyznačil právní moc na rozsudek ze dne [datum], kterým bylo rozvedeno manželství žalobkyně. K chybnému vyznačení doložky právní moci dnem [datum] došlo i v informační databázi provozované státem na https://infosoud.justice.cz Na základě nesprávně vyznačené doložky PM dnem [datum] na rozsudku o rozvodu manželství žalobkyně oprávněně a v dobré víře spoléhala na to, že návrh na vypořádání SJM nebo jeho části může u příslušného soudu řádně podat (a vypořádání se domoci) nejpozději do dne [datum]. Žalobkyně tento termín stihla a dne [datum], tedy v poslední den lhůty, podala návrh k příslušnému Okresnímu soudu v Karlových Varech na částečné vypořádání společného jmění manželů. Jelikož rozsudek o rozvodu manželství žalobkyně ve skutečnosti nabyl právní moci dnem [datum], návrh žalobkyně na vypořádání SJM byl podán po lhůtě a byl zamítnut rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 14.12.2020, č. j. 17 C 117/2020-93. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu soudu při vyznačování doložky PM, v jehož důsledku byl návrh žalobkyně na vypořádání SJM zamítnut, přičemž žalobkyně přišla o možnost dosáhnout vypořádání ohledně společných finančních prostředků vedených na účtu bývalého manžela včetně jím provedených odklonů, stejně jako ztratila možnost dosáhnout vypořádání z movitých věcí, které zůstali v držení bývalého manžela a stali se ze zákona jeho výlučným vlastnictvím, čímž jí vznikla škoda. Touto žalobou uplatnila žalobkyně pouze část škody, která jí vznikla, a to škodu z nevypořádaných běžných účtů včetně největšího bezhotovostního odklonu z účtu a škodu z nevypořádaného účtu penzijního spoření v celkové výši 1 384 022 Kč. Tato částka se skládá ze tří nároků, a to ze zůstatku na běžném účtu 734 022 Kč, kdy tato částka představuje polovinu z částky 1 416 526,25 Kč a z částky 51 518,22 Kč (v obou případech po zaokrouhlení) jednak na bankovním účtu číslo: [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba] a jednak na bankovním účtu číslo: [bankovní účet] vedeném u [anonymizováno] banky na jméno bývalého manžela, vždy ke dni právní moci rozvodu manželství žalobkyně. Druhý nárok je představován částkou 500 000 Kč, coby polovina z částky 1 000 000 Kč, kterou bývalý manžel žalobkyně tzv. odklonil dne [datum] tím, že ji zaslal na účet své tehdejší přítelkyně a nynější partnerky [celé jméno svědkyně]. Do předmětu platby tohoto účelového převodu bývalý manžel žalobkyně dokonce vepsal„ smajlíka“, který pouze potvrzuje účelovost převodu. Třetí nárok je představován částkou 150 000 Kč, coby polovina z předpokládané částky 300 000 Kč z nevypořádaného účtu penzijního spoření vedeného na jméno bývalého manžela u [právnická osoba], nově [právnická osoba], [IČO]. K uplatnění nároku u žalované žalobkyně uvedla, že tak učinila, přičemž dne [datum] potvrzení od Ministerstva spravedlnosti o tom, že uplatněný nárok byl zaevidován. Do dne podání žaloby žalovaná nárok žalobkyně neprojednala. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že žádost žalobkyně o odškodnění v žalobou požadované výši obdržela dne [datum]. Žalovaná požadavku žalobkyně nevyhověla ani zčásti, což jí sdělila svým stanoviskem ze dne [datum]. Žalovaná učinila nesporným, že k došlo k nesprávnému vyznačení doložky PM na rozsudku, kterým bylo manželství žalobkyně rozvedeno, když tento nabyl právní moci dne [datum], ač Okresní soud v Karlových Varech na rozhodnutí a současně i ve veřejné databázi Infosoud vyznačil datum právní moci dne [datum]. Dále žalovaná učinila nesporným, že žaloba na vypořádání SJM podaná žalobkyní v řízení sp.zn. 17 C 117/2020 byla zamítnuta z důvodu, že byla podána opožděně. Žalovaná namítla, že nejsou splněny všechny předpoklady pro vyvození odpovědnosti státu za škodu. Žalobkyně by musela řádně doložit a prokázat majetkový úbytek vyjádřený v penězích, odpovídající žalované částce, a vyjádřit, v čem spočívá příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody či újmy na straně žalobkyně. Takové důkazy však žalobkyně nenabídla. Žalovaná se ohradila rovněž ohledně požadovaného příslušenství, kdy namítla, že do prodlení se mohla dostat nejdříve dnem následujícím po uplynutí šestiměsíční lhůty pro projednání nároku. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. V replice ze dne [datum] na vyjádření žalované žalobkyně polemizovala s námitkou žalované, že není jisté, zda by vypořádací soud žalobě na vypořádání části společného jmění manželů vyhověl. Žalobkyně poukázala jednal na to, že soud by se musel návrhem na vypořádání zabývat a vypořádání SJM ve vymezeném rozsahu provést, rovněž bylo právem žalobkyně určit v návrhu na vypořádání konkrétní část SJM, kterou žádá, aby soud vypořádal. Soud nemohl vypořádat tu část SJM, která nebyla v uvedeném návrhu, protože jiný návrh od žalobkyně, ani od její bývalého manžela [jméno] [příjmení] nebyl k vypořádacímu soudu podán a zbylá část SJM by tedy v každém případě byla vypořádána fikcí. Soud by nemohl rozhodnout o ničem jiném, než bylo uvedeno v návrhu na částečné vypořádaní SJM. Žalobkyně poukázala na to, že s bývalým manželem uzavřela manželství už dne [datum], tudíž veškeré finanční prostředky byly zjevně nabyty za trvání manželství. K převodu částky 1 milion Kč došlo v den rozvodu na účet tehdejší milenky a současné přítelkyně [celé jméno svědkyně]. Šlo tak zjevně o odklon finančních prostředků ze SJM. 4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná namítla, že veškeré SJM žalobkyně a jejího bývalého manžela bylo vypořádáno zákonnou domněnkou dle § 741 občanského zákoníku. K vypořádání pohledávek - zůstatků na účtech u peněžních ústavů, které měly náležet do společného jmění manželů, tedy došlo, a to v souladu se zákonnou domněnkou tak, že tyto pohledávky náleží společně oběma manželům, přičemž jejich podíly jsou stejné. Žalobkyni proto nevznikla jí tvrzená škoda, když k vypořádání zůstatků na účtech u peněžních ústavů došlo dle ust. § 741 písm. c) občanského zákoníku tak, že jí tento zůstatek náleží společně s bývalým manželem, přičemž oba mají stejné podíly. Žalobkyně by měla své právo na výplatu příslušné části zůstatků z účtů u peněžních ústavů uplatnit nejprve u svého bývalého manžela, a nikoliv proti státu. Žalovaná setrvala na stanovisku, aby soud žalobu zamítl. 5. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání, při kterém poskytl účastníků potřebná procesní poučení a výzvy podle § 118a o.s.ř. 6. Soud provedl veškeré účastníky navržené důkazy v rozsahu potřebném pro právní posouzení věci. 7. Soud předně vyšel ze skutečností, které byly mezi účastníky nesporné a které vzal za svá skutková zjištění. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně u žalované nároky uplatnila dne [datum] v celkové výši 1 384 022 Kč, žalovaná nárok projednala, což sdělila stanoviskem ze dne [datum], přičemž konstatovala existenci nesprávného úředního postupu spočívajícího v chybném vyznačení doložky právní moci na rozsudek o rozvodu manželství žalobkyně ze dne 11.7.2017, č.j. 11 C 127/2017. Dále bylo nesporné, že rozsudek o rozvodu manželství žalobkyně nabyl právní moci [datum], že žalobkyni byla na rozsudek vyznačena doložka PM jiná, pozdější, dne [datum], přičemž takto byla vyznačena i v aplikaci Infosoud a že návrh na vypořádání SJM podaný žalobkyní byl pravomocně zamítnut pro jeho opožděnost. 8. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující další skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu. 9. Z návrhu na vypořádání části společného jmění manželů ze dne [datum] na č.l. 11 zjištěno, že žalobkyně se coby procesní žalobkyně obrátila na OS v [obec] s návrhem na vypořádání společného jmění manželů, kdy uváděla tehdy jí předpokládané datum nabytí právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství dne [datum], kdy předmětem vypořádání SJM z hlediska nyní podané žaloby bylo: 1) zůstatek na účtu ke dni právní moci rozhodnutí [datum] 1 145 346,75 Kč, č.ú. u [právnická osoba] [číslo], dále procení žalobkyně namítala účelové snížení zůstatku na účtu, a to bezhotovostně o částku 1 000 000 Kč dne [číslo] na účet [celé jméno svědkyně], 2) finanční prostředky na bankovním účtu u komerční banky, č.ú. [číslo] ke dni [datum], částka 218 732,22 Kč, 3) finanční prostředky na účtu penzijního spoření vydaného na jména žalovaného, účet č. [bankovní účet], procesní žalobkyně žádala procesní soud o zjištění zůstatku dotazem na [právnická osoba], ve zbylém ro