50 C 30/2023-47 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle žalobkyně ji tento nárok vznikl z titulu provedení technického úkonu spočívajícím v umístění vozidla [registrační značka] dne [datum] dočasně na odtahovém vozidle a jeho následném vrácení. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv by vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se vyjádřil prostřednictvím opatrovnice tak, že se jí nepodařilo kontaktovat žalovaného, ohledně žalobkyní předložených důkazů nemá důvod pochybovat o jejich správnosti a úplnosti a rozhodnutí ponechává na úvaze soudu. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (protokolu [číslo] zřizovací listiny žalobkyně, usnesení rady hlavního města Prahy [číslo] ze dne [datum], nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, dohoda o přistoupení k dluhu s uznáním dluhu ze dne [datum], výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum], včetně dodejky) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] v 10.08 hodin byl proveden technický úkon, spočívající v umístění vozidla [příjmení], [registrační značka], na odtahové vozidlo a zajištěno jeho poodjetí na vhodné místo. Provozovatelem a vlastníkem vozidla byl přitom žalovaný. Vozidlo si žalobce převzal zpět dne [datum]. Žalobkyně je příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě ustanovení § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o hl. m. [obec]“), jejímž hlavním účelem je zabezpečení materiálně technického zázemí pro činnost hlavního města Prahy, mj. výkon oprávnění hlavního města Prahy dle § 19b a § 19c zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, spočívající v odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikací včetně jejich hlídání. [jméno] hlavního města Prahy schválila nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Maximální cena za nucený úplný odtah vozidla 1 900 Kč a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí za první až třetí den 250 Kč/den a za 4. a každý další i započatý den až do 180. dne ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč/den. Za 7 dní do převzetí vozidla to celkem činí žalovanou částku 4 250 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že alespoň něčeho na dlužné částce uhradil. 5. Podle § 59 odst. 2 písm. i) zákona o hl. m. [obec] je zastupitelstvu hlavního města Prahy vyhrazeno zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny. Podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozpočtových pravidlech“) územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností, zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk. Podle § 27 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Podle § 19b odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“) je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a zákona o pozemních komunikacích, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. 6. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že se žalobce svou žalobou po žalovaném oprávněně domáhá podle § 10 odst. 3, § 27 a § 45 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, zaplacení nákladů za odtah a parkovné vozidla v ceně stanovené dle shora citovaného nařízení hlavního města Prahy, která celkem činí 4 250 Kč, spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., běžícím ode dne následujícího po uplynutí 15. dne od uzavření dohody o přistoupení k dluhu s uznáním dluhu ze dne [datum]. To sice vychází na den [datum], ale žalobkyně požaduje úrok z prodlení od [datum], čemuž soud vyhověl (výrok I.). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, sepis žaloby), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (výrok II.) 8. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužná částka nebyla dosud uhrazena, proto ho soud zavázal ke splnění obou povinností ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný měl dostatek času dlužnou částku žalobci zaplatit.