10 C 8/2024-75 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal, aby žalované byla uložena povinnosti zaplatit žalobci částku 669 393 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 1. 2024 z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení na ochranu osobnosti. Žalobu odůvodnil tím, že v řízení vedeném u , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, vystupoval žalobce jako žalobce. Soudní řízení bylo zahájeno dne 20. 2. 2008 doručením žaloby a pravomocně bylo skončeno dne 30. 1. 2023. Řízení probíhalo tedy 14 let a 11 měsíců a 10 dnů. Žalobce se dne 7. 7. 2023 obrátil na žalovanou s žádostí o zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 869 793 Kč. Žalobce žalovanou částku vypočetl jako odškodné 25 000 Kč za rok řízení, když částku 20 000 Kč navýšil o 25 % z důvodu inflace. Dále tuto částku navýšil o 50 % z důvodu, že se jednalo o jednoduchou věc. Dále o 50 % z důvodu zvýšeného významu pro žalobce, když se jednalo o spor o ochranu osobnosti a dále o 50 % z důvodu postupu soudu.2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Učinila nesporným, že žalobce u ní dne 7. 7. 2023 uplatnil nárok ve výši 869 793 Kč. Dále uvedla, že žádost byla shledána částečně důvodnou, proto žalobci bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 200 400 Kč, když uzavřela, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky. Žalovaná vyšla ze základní částky ročního odškodnění 20 000 Kč, odškodnila délku trvání řízení 14 let a 11 měsíců, základní částku snížila o 25 % s ohledem na projednávání věci na všech stupních soudní soustavy, i u Ústavního soudu, o 13 % s ohledem na podíl žalobce na délce řízení. Naopak základní částka byla zvýšena o 10 % s ohledem na postup soudů, které způsobily větší průtahy. Řízení nebylo po skutkové a právní stránce příliš složité, nicméně bylo zatíženo procesně, opakovaným rozhodováním o procesních věcech, o osvobození od soudního poplatku a o návrhu na ustanovení právního zástupce z řad advokátů. Žalobce se na délce řízení zčásti podílel. Zejména v prvních letech řízení, kdy se dožadoval osvobození od soudního poplatku a ustanovení advokáta. Žalobce se podílel i tím, že soud I. stupně i odvolací soud vyzýval žadatele k doplnění žaloby. Dále tím, že blanketní odvolání proti rozsudku žadatel doplnil po necelých dvou měsících. Žalobce se také domáhal ustanovení advokáta pro dovolací řízení, toho mu soud neustanovil, proti tomuto se odvolal, ale odvolací soud potvrdil usnesení soudu I. stupně. V roce 2016 tři měsíce bezvýsledně žalobce jednal s žalovanými o mimosoudní dohodě. Význam řízení pro žalobce žalovaná hodnotila jako standartní. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. Navíc nelze přehlédnout, že žalobce byl u soudů všech stupňů procesně neúspěšný, i jeho ústavní stížnost byla odmítnuta.3. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne 7. 7. 2023. A že žalovaná dobrovolně plnila částku 200 400 Kč.4. Ze spisu vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. 34 C 30/0008 soud zjistil následující: Dne 20. 2. 2008 byla žalobcem podána žaloba na ochranu osobnosti a současně požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Žaloba na ochranu osobnosti byla podána proti 7 žalovaným. Usnesením ze dne 29. 2. 2008 soud vyzval žalobce k doplnění žaloby. Dne 18. 3. 2008 byla soudu opětovně doručena žádost žalobce o ustanovení právního zástupce s vyplněným potvrzením o jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Stejného dne pak bylo soudu doručeno i doplnění žaloby k výzvě soudu. Dne 24. 6. 2008 soud usnesením nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků. Dne 15. 7. 2008 žalobce podal proti usnesení odvolání. Dne 12. 8. 2008 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 7. 10. 2008 odvolací soud změnil usnesení soudu I. stupně tak, že výrokem I. se ve vztahu k 2., 3. a 4. žalovanému řízení zastavuje, výrokem II. rozhodl ve vztahu k nim o nákladech řízení a výrokem III. žalobci přiznal osvobození od soudních poplatků v rozsahu 1/3. Řízení bylo vůči žalovanému 2., 3. a 4. zastaveno z důvodu nedostatku pravomoci soudu, neboť předmětem tohoto sporu jsou vztahy vyplývající z příslušnosti, popř. bývalé příslušnosti, žalobce k církvi, nikoli vztahy uvedené v § 7 odst. o.s.ř., když soud není oprávněn přezkoumávat pravdivost žalobcem označených tvrzení, neboť tvrzení obsažená v listinách jsou církevními akty. U ostatních žalovaných je pravomoc soudu dána. Spis byl soudu prvního stupně vrácen dne 11. 11. 2008. Dne 13. 11. 2008 soud vyzval žalobce k úhradě soudního poplatku, usnesení bylo žalobci doručeno dne 21. 11. 2008. Soudní poplatek byl uhrazen dne 26. 11. 2008. Dne 1. 12. 2008 žalobce podal dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 7. 10. 2008. Dne 8. 12. 2008 soud vyzval žalobce k doplnění dovolání. Dne 16. 12. 2008 žalobce v reakci na výzvu k doplnění dovolání požádal o ustanovení právního zástupce a prodloužení lhůty k doplnění dovolání. Dne 30. 12. 2008 žalobce podal alternativní žalobu a návrh na přerušení řízení. Dne 18. 3. 2009 soud usnesením zamítl návrh na ustanovení právního zástupce žalobci. Dne 14. 4. 2009 žalobce podal odvolání proti zamítavému usnesení ze dne 18. 3. 2009. Dne 21. 4. 2009 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 25. 5. 2009 odvolací soud potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne 18. 3. 2009. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne 17. 6. 2009. Dne 18. 6. 2009 soud prodloužil lhůtu k podání dovolání stanovenou v usnesení ze dne 8. 12. 2008. Dne 14. 7. 2009 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce na plnou moc podal dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu ze dne 7. 10. 2008. Dne 24. 7. 2009 byl spis předložen Nejvyššímu soudu. Dne 28. 7. 2011 Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu ze dne 12. 8. 2008 ve výrocích I. a II. a v tomto rozsahu mu jej vrátit. Usnesení bylo zrušeno z důvodu, že skutečnosti ze strany žalobce byly prezentovány jen ve zcela obecné rovině, aniž by se soud zabýval tím, zda zmíněné církevní akty uvedené v žalobě, skutečně tento charakter mají a zda je odůvodněno je podřadit pod skupinu předpisů církve. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne 5. 9. 2011. Dne 25. 10. 2011 byl spis předložen odvolacímu soudu, když jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším soudem, s tím aby znovu rozhodl o odvolání žalobce ohledně osvobození od soudních poplatků ve vztahu k žalovanému 2., 3. a 4. Dne 23. 11. 2011 sdělil advokát žalobce, že došlo k ukončení zastoupení. Dne 3. 2. 2012 žalobce sdělil, že právní zastoupení bylo uděleno jen pro dovolací řízení a k podání přiložil potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech k osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Dne 30. 5. 2012 odvolací soud změnil usnesení soudu I. stupně tak, že žalobci přiznal osvobození od soudních poplatků v rozsahu 4/5 ve vztahu k 2., 3. a 4. žalovanému. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne 7. 6. 2012. Dne 20. 6. 2012 soud I. stupně usnesením rozhodl, že žalobci neustanovuje právního zástupce. Dne 20. 6. 2012 soud vyzval žalobce k úhradě soudního poplatku. Dne 13. 7. 2012 žalobce podal odvolání proti usnesení ze dne 20. 6. 2012. Dne 6. 3. 2014 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 13. 3. 2014 byl soud I. stupně odvolacím soudem vyzván k opravě usnesení ze dne 20. 6. 2012. Dne 2. 4. 2014 soud I. stupně vydal opravné usnesení k výzvě k úhradě soudního poplatku. Dne 3. 7. 2014 soud I. stupně vydal opravné usnesení k usnesení ze dne 2. 4. 2014. Dne 11. 8. 2014 žalobce podal odvolání proti usnesení ze dne 3. 7. 2014. Dne 30. 9. 2014 byla věc předložena odvolacímu soudu. Dne 23. 2. 2015 odvolací soud odmítl odvolání žalobce proti opravnému usnesení. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne 19. 3. 2015. Dne 11. 5. 2015 podal žalobce odvolání proti usnesení ze dne 26. 3. 2015. Dne 9. 7. 2015 soud I. stupně zrušil usnesení soudu I. stupně ze dne 26. 3. 2015, neboť žalobce již splnil poplatkovou povinnost. Dne 7. 10. 2015 soud usnesením připustil vstup dalších účastníku do řízení na straně žalované s odůvodněním, že podání doručené soudu dne 30. 12. 2008 je možné považovat s ohledem na jeho obsah jako návrh na přistoupení dalších účastníků na straně žalované. Dne 6. 1. 2016 soud vyzval žalované k vyjádření k žalobě. Dne 14. 1. 2016 došlo vyjádření jednoho ze žalovaných. Dne 18. 1. 2016 soud nařídil jednání na 2. 3. 2016. Dne 26. 1. 2016 bylo jedním ze žalovaných nahlíženo do spisu. Dne 8. 2. 2016, 10. 2. 2016 a 11. 2. 2016 přišla vyjádření k žalobě dalších žalovaných. Dne 16. 2. 2016 byla vyjádření k žalobě zaslána žalobci. Další vyjádření k žalobě přišlo dne 17. 2. 2016. Dne 25. 2. 2016 nařízené jednání bylo zrušeno, odročeno na 17. 6. 2016. Dne 9. 6. 2016 byla soudu doručena žádost právního zástupce žalovaných o odročení jednání z důvodu pokusu o mimosoudní dohodu, které bylo vyhově