14 C 123/2024-30 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že účastníci dne 6. 12. 2022 uzavřeli smlouvu o úvěru č. 23405002, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 21 800 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím dle čl. IV a IX smlouvy a poplatky dle čl. II smlouvy a čl. 2 Sazebníku. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nesplácel svůj úvěr řádně a včas, pročež se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny ve výši 21 800 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 140 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 330 Kč. Dále se žalobkyně domáhá částky 2 783,58 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od 17. 3. 2023 do 15. 6. 2023 dle čl. 6.4. VOP a čl. 3 Sazebníku. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezúspěšně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně i žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřili), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 12. 2022 s postupným čerpáním soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 21 800 Kč na bankovní účet žalovaného , č. účtu, . Žalovaný se dále zavázal zaplatit poplatky za zvolené služby, a to službu „, Anonymizováno, “ ve výši 110 Kč měsíčně, variabilní symbol , var. symbol, . Celková výše poplatku ze sjednání úvěru činí 5 450 Kč, datum splatnosti úvěru bylo sjednáno na den 5. 1. 2023. Žalovaný se zavázal splatit vyčerpanou část úvěru spolu s příslušenstvím do dne splatnosti. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že dne 6. 12. 2022 žalobkyně zaslala na bankovní účet , č. účtu, částku 2 400 Kč, dne 13. 12. 2022 částku 3 500 Kč, dne 19. 12. 2022 částku 9 900 Kč, dne 22. 12. 2022 částku 4 000 Kč a dne 23. 12. 2022 částku 2 000 Kč.6. Ze Sazebníku žalobkyně platného od 1. 12. 2021 čl. 1 soud zjistil, že úvěry s jistinou od 20 001 Kč do 30 000 Kč jsou poskytovány s poplatkem 25 % z půjčené částky. Dle čl. 2 poplatek za službu „, Anonymizováno, “ činí 110 Kč měsíčně po celou dobu trvání půjčky. Dle čl. 3 sazebníku je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky po splatnosti až do zaplacení stávajícího dluhu, přičemž ale uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení.7. Ze Všeobecných obchodních podmínek platných od 1. 8. 2020, z čl. 6.4. soud zjistil, že v případě prodlení dlužníka s úhradou dlužné částky má žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení. Žalobkyně má dále v případě prodlení dlužníka nárok na úrok z prodlení v zákonné výši.8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, výpisu identifikovaných příjmů, soud zjistil, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalobkyně z bankovního účtu žalovaného zjistila pravidelný měsíční příjem ve výši 39 629 Kč, žalovaný uvedl čistý měsíční příjem ve výši 31 000 Kč. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného na půjčky činí 9 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje na bydlení činí 5 000 Kč, další 2 000 Kč. Disponibilní měsíční příjem žalovaného činí 16 500 Kč. Na hospodaření domácnosti se žalovaný podílí sám. Minimální výdaje žalovaného činí 11 870 Kč, rezerva pro výdaje činí 500 Kč.9. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 3. 2024 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 21 800 Kč a žalovaný se zavázal finanční prostředky do splatnosti vrátit spolu s příslušenstvím, které představuje poplatek za poskytnutí úvěru a poplatek za službu klidné spaní. Žalobkyně před poskytnutím finančních prostředků zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, pročež mu vznikl dluh v žalované výši, včetně smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezúspěšně.11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; podle odst. 2 pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 ZSÚ pak poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Po provedeném dokazování s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení soud uzavřel, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z., na jejímž základě měla žalobkyně povinnost poskytnout žalovanému požadovaný úvěr ve výši 21 800 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr i se sjednanými poplatky žalobkyni vrátit v dohodnuté lhůtě splatnosti. Žalovaný této své povinnosti nedostál, když úvěr v uvedené lhůtě nesplatil a žalobkyni tak vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru, který žalobkyně požaduje za období od 17. 3. 2023 do 15. 6. 2023 ve výši 2 783,58 Kč. Současně soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, přičemž z výsledku posouzení úvěruschopnosti nevyplynuly žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný se v řízení nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nesporoval, a tudíž ani netvrdil, že by mu uvedený dluh nevznikl nebo jej již zcela nebo zčásti uhradil. Soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a ze žalobkyní předložených důkazů, když žalobkyně řádně vyčíslila žalovanou pohledávku včetně požadovaných poplatků a smluvní pokuty a její výši v řízení prokázala. Za této situace soud žalobě zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatn