20 C 57/2023-177 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení, že dispoziční oprávnění žalobců k , adresa, nepřešlo na 1. a 2. žalovaného, a určení užívacího práva žalovaných 3. – 8., které bylo založeno smlouvou o věcném břemeni ze dne , datum, uzavřenou mezi žalobci a 8. žalovaným, který tak učinil prostřednictvím 7. žalovaného, přičemž výše úplaty a způsob její úhrady vyplývá z dohody o narovnání ze dne 2. 2. 2010, původně uzavřené mezi žalobci a 7. žalovaným, následně postoupené na 6. žalovaného. Žalobci žalobu označili jako žalobu o hlavní intervenci do řízení sp. zn. 20 C 145/2022 a zrekapitulovali důvody, které je k tomu vedly. Žalobu odůvodnili tím, že si činí nárok na nemovitost na adrese , adresa, s ohledem na jejich vlastnické právo založené Smlouvu o prodeji podniků ze dne , datum, uzavřenou s 8. žalovaným a Smlouvu o zřízení věcného břemene ze dne , datum, . na základě uvedeného je 8. žalovaný oprávněn předmětnou nemovitost užívat z titulu věcného břemene, přičemž tak činí prostřednictvím 6. žalovaného. Se 7. žalovaným uzavřeli žalobci nájemní smlouvu dne , datum, . Dne , datum, byla uzavřena Dohoda o narovnání, která stanovila úplatu. Žalobci odvozují své právo a právo žalovaných 3. -. 8. užívat předmětné nemovitosti bez ohledu na to, že byly sepsány do majetkových podstat žalobců v rámci probíhajících insolvenčních řízení. Žalobci dále odkazují na různá soudní řízení, která jsou v souvislosti s předmětnými prostorami vedena, a na svá insolvenční řízení, v rámci nichž byla vydávána vadná rozhodnutí, která žalobci neuznávají.2. Žalovaný 1. se ve vyjádření ze dne 4. 6. 2024 nejprve vyjádřila k okolnostem a průběhu řízení vedených v souvislosti s předmětnými nemovitostmi. Žalovaný 1. namítl, že žalobci neprokázali naléhavý právní zájem na určení neexistence dispozičních práv k předmětným nemovitostem a jejich žaloba představuje zjevné zneužití práva. V insolvenčních řízeních byl zjištěn úpadek žalobců a bylo rozhodnuto, že jejich insolvenčními správci jsou 1. a 2. žalovaný, na které přešlo dispoziční oprávnění k majetku v majetkové podstatě úpadců. Smlouvy o prodeji podniku ze dne , datum, byly soudy shledány za absolutně neplatné, na základě Dohody o zřízení věcného břemene ze dne , datum, nikdy nevzniklo věcné břemeno užívání ve prospěch 8. žalovaného, rovněž nájemní smlouva ze dne , datum, je absolutně neplatná a Dohoda o narovnání ze dne , datum, nebyla nikdy uzavřena. Veškeré tyto otázky byly soudy opakovaně posuzovány. O vylučovací i určovací žalobě žalobců již soudy v rámci insolvenčního řízení rozhodly tak, že žalobcům nevyhověly. Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. 8. 2021, č.j. 28 C 191/2019-391 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 11. 2023, č.j. 30 Co 42 43/2022-649 byla žalovanému 3. a 4. uložena povinnost vyklidit předmětné nemovitosti. Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 6. 2021, č.j. 10 C 29/2019-687 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2021, č.j. 53 Co 326/2021-758 byla žalovanému 6. uložena povinnost vyklidit předmětné nemovitosti. Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 9. 2023, č.j. 23 C 140/2019-716 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2023, č.j. 55 Co 370/2023-741 byla žalovanému 7. uložena povinnost vyklidit předmětné nemovitosti. Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 11. 2023, č.j. 15 C 187/2019-552 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2024, č.j. 15 Co 98/2024-574 byla žalovanému 8. uložena povinnost vyklidit předmětné nemovitosti. Žalovaný 1. rovněž namítl, že podaná žaloba je ryze obstrukční, sledující to, aby sporné řízení sp.zn. 20 C 145/2022 trvalo bez pravomocného ukončení co nejdéle. Žalovaný 1. navrhl, aby soud žalobu zamítl.3. Žalovaný 2. ve vyjádření ze dne 18. 6. 2024 namítl, že žalobci neprokázali naléhavý právní zájem na určení neexistence dispozičních práv k předmětným nemovitostem a jejich žaloba představuje zjevné zneužití práva. V insolvenčních řízeních byl zjištěn úpadek žalobců a bylo rozhodnuto, že jejich insolvenčními správci jsou 1. a 2. žalovaný, na které přešlo dispoziční oprávnění k majetku v majetkové podstatě úpadců. Na uvedeném nemůže ničeho změnit chování žalobců, kteří se rozhodli rozhodnutí insolvenčního soudu ignorovat a považovat je za vadná. Smlouvy o prodeji podniku ze dne 10. 6. 1998 byly soudy shledány za absolutně neplatné, na základě Dohody o zřízení věcného břemene ze dne , datum, nikdy nevzniklo věcné břemeno užívání ve prospěch 8. žalovaného, rovněž nájemní smlouva ze dne , datum, je absolutně neplatná a Dohoda o narovnání ze dne , datum, nebyla nikdy uzavřena. Veškeré tyto otázky byly soudy opakovaně posuzovány. O určovací žalobě žalobců již soudy v rámci insolvenčního řízení rozhodly tak, že žalobcům nevyhověly. Žalovaný 2. navrhl, aby soud žalobu zamítl.4. Žalovaný 3. - 8. se k žalobě nevyjádřili.5. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání. Žalobci dne 29. 7. 2024 v 10:05 hodin doručili na soud žádost o odročení jednání z důvodu, že žalobce b) a žalovaní 3. – 8. v rámci insolvenčního řízení podali výzvu k vyřazení předmětných nemovitostí a vymáhaných pohledávek ze soupisu majetkové podstaty a dosud o ní nebylo rozhodnuto. O těchto otázkách je oprávněn rozhodovat pouze insolvenční soud. Soud žádost žalobců o odročení jednání neshledal za důvodnou, neboť jimi tvrzený důvod odročení nepředstavuje překážku v konání jednání. Žalobci ani žalovaní 3. – 8. se k jednání nedostavili, ač k němu byli řádně v zákonem požadovaném předstihu předvoláni, přičemž se z jednání ani neomluvili. Pro nepřítomnost žalobců při jednání jim nemohlo být ze strany soudu poskytnuto procesní poučení ani dána příp. výzva podle § 118a o.s.ř.6. Při posouzení otázky své věcné příslušnosti soud vyšel z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18.12.2023, č.j. Ncp 1095/2023- 89.7. Soud o podané žalobě uvážil takto.8. Žaloba byla žalobci označena a podána jako žaloba o hlavní intervenci do řízení vedeného pod sp.zn. 20 C 145/2022.9. Podle § 91a o.s.ř. platí, kdo si činí nárok zcela nebo částečně na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami, může až do pravomocného skončení tohoto řízení podat žalobu proti těmto účastníkům (pozn. důraz přidal soud).10. V § 91a o.s.ř. je upravena tzv. žaloba o hlavní intervenci, která je namířena proti oběma stranám probíhajícího řízení, neboť u obou popírá jejich nároky k věci nebo právu, o něž vedou mezi sebou spor, a vychází z předpokladu, že je to žalobce (hlavní intervent), komu ve skutečnosti svědčí hmotné právo k této věci nebo právu. Petit žaloby, kterou se uplatňuje hlavní intervence, nemusí být zcela shodný s petitem žaloby, která je projednávána v probíhajícím řízení, avšak musí buď zcela, nebo zčásti představovat konečné řešení právního vztahu nebo práva, o něž v probíhajícím řízení jde. Hlavní intervence vyžaduje, aby stejný žalobní petit směřoval proti všem žalovaným (všem účastníkům probíhajícího řízení), jinak nemůže být úspěšná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. 28 Cdo 1042/2008)11. V řízení sp.zn. 20 C 145/2022 se žalovaný 1. a žalovaný 2. coby procesní žalobci domáhají po žalovaných 3. – 8. coby procesních žalovaných vydání bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor ve , adresa, za období za období od 27. 9. 2019 do 26. 9. 2022.12. Předmětem řízení, do něhož se žalobci pokoušeli podat žalobu o hlavní intervenci, je spor o vydání bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor, tedy to, zda žalovaný 1. a žalovaný 2. coby procesní žalobci jsou oprávněni domáhat se po žalovaných 3. – 8. coby procesních žalovaných vydání bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor či nikoli. Předmětem řízení však není, komu svědčí vlastnické právo či držba k , Anonymizováno, , adresa, . Tuto otázku bude soud sice řešit jako otázku předběžnou, nicméně ani kladné zodpovězení této otázky ve vztahu k žalovanému 1. a 2. coby procesním žalobcům ještě automaticky neznamená, že žalobě musí být nutně vyhověno, neboť pro posouzení důvodnosti žaloby je podstatný rovněž právní titul, na jehož základě užívají předmětné nebytové prostory žalovaní 3. – 8. coby procesní žalovaní. Podstatné však je, že spor se v řízení sp.zn. 20 C 145/2022 nevede o určení vlastnického práva, práva držby, či jak uvádí žalobci o „dispoziční právo k nemovitosti“.13. Soud dospěl k závěru, že žaloba podle jejího obsahu není žalobou o hlavní intervenci, kdy v tomto směru není podstatné, jak žalobci žalobu označili, ale to, čeho se podanou žalobu fakticky domáhají. Podstatou žaloby o hlavní intervenci je, aby soud rozhodl spor, který se vede o právo mezi dosavadními účastníky a osobou, která si činí nárok na „věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami“. To však není případ podané žaloby, která se s předmětem řízení sp.zn. 20 C 145/2022 míjí.14. V usnesení ze dne 11.1.2023, sp.zn. 16Co 366/2022, dospěl Městský soud v Praze k závěru, že