43 C 110/2023-181 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal náhrady majetkové újmy a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobené nezákonným rozhodnutím o uložení kázeňského trestu. Rozhodnutím ze dne 23. 11. 2021, č. j. , var. symbol, , bylo rozhodnuto tak, že žalobci byl uložen kázeňský trest celodenního umístění do uzavřeného oddílu na 20 dnů, neboť měl ve , adresa, nedovoleně v průběhu měsíce září roku 2021 nepovoleně požít nepovolené látky obsahující Metamfetamin. Proti rozhodnutí podal žalobce stížnost. Stížnost žalobce byla rozhodnutím pověřeného ředitele věznice č. j. , var. symbol, ze dne 29. 11. 2021 zamítnuta. Žalobce podal ve věci soudní žalobu. Krajský soud v , jméno FO, o žalobě rozhodl rozsudkem ze dne 23. 6. 2022, č. j. , Anonymizováno, , tak že rozhodnutí ze dne 29. 11. 2021, č. j. , var. symbol, , a rozhodnutí ze dne 23. 11. 2021, č. j. , var. symbol, , zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Další rozhodnutí vydáno nebylo. V souvislosti s řízením o údajném kázeňském přestupku došlo rovněž k citelným zásahům vůči žalobci spočívajícím v umístění žalobce na samostatné ubytování uzavřeného oddílu Věznice , adresa, a vyřazení žalobce ze střeženého pracoviště. Krajský soud v , jméno FO, rozsudkem ze dne 25. 8. 2022, č. j. , Anonymizováno, , rozhodl, že zásah žalované spočívající v umístění žalobce na samostatné ubytování uzavřeného oddílu Věznice , adresa, dne 21. 9. 2021, byl nezákonný a že zásah žalované spočívající ve vyřazení žalobce ze střeženého pracoviště dne 7. 10. 2021 byl nezákonný. Žalobci vznikly v důsledku řízení a rozhodnutí o kázeňském trestu jednak majetková újma a jednak újma nemajetková. Žalobci vznikla materiální škoda spočívající ve ztrátě na výdělku v důsledku vyřazení žalobce z pracovního zařazení ve výši 66 724 Kč. Žalobce byl vyřazen z práce od 22. 9. 2021 do 3. 6. 2022, kdy byl znovu pracovně zařazen. Za uvedenou dobu činí nárok za rok 2021 při měsíční odměně ve výši 7 600 Kč částku 25 414 Kč a za rok 2022 při měsíční odměně ve výši 8 100 Kč částku 41 310 Kč. Žalobci vznikla rovněž materiální škoda spočívající v nákladech za právní pomoc v kázeňském řízení ve výši 4 719 Kč. Odměna za právní zastupování v kázeňském řízení činí za 3 úkony (převzetí, stížnost, korespondence ohledně znaleckého posudku a jeho zajištění) celkem částku 4 719 Kč včetně DPH. Žalobci vznikla dále v důsledku výkonu kázeňského trestu zařazení do uzavřeného oddílu na 20 dnů nemajetková újma ve výši 30 000 Kč. Trest zařazení do uzavřeného oddílu je dle žalobce vedle samovazby nejtěžším trestem, který je možné udělit v kázeňském řízení. Je spojen s velmi citelnými omezeními. Při umístění do uzavřeného oddílu odsouzený nepracuje, neúčastní se programu zacházení, není mu dovoleno kouřit, číst denní tisk, knihy nebo jiné publikace, kromě právnické, vzdělávací nebo náboženské literatury, a nakupovat potraviny a věci osobní potřeby s výjimkou hygienických potřeb. Není mu dovoleno odpočívat na lůžku mimo dobu k tomu vnitřním řádem určenou. Odsouzený je povinen vykonávat úklidové práce a práce nezbytné k zajištění běžného provozu ve věznici. S ohledem na charakter omezení lze dle žalobce považovat za odpovídající částku odškodnění částku 1 500 Kč za den, tedy celkem 30 000 Kč. Žalobci vznikl také nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené uložením kázeňského trestu, vyřazením z práce a přemístěním do jiné věznice ve výši 200 000 Kč. Kázeňský trest a řízení o něm mělo i další důsledky, a to zejména narušení rodinných a osobních vztahů žalobce, neboť nebyl schopen pro absenci příjmů z pracovního zařazení platit výživné na nezletilé dítě ve výši 2 800 Kč, respektive 3 000 Kč měsíčně. Byl nucen si zajistit právní zastoupení, zaplatit náklady na vypracování znaleckého posudku. Došlo rovněž k narušení vztahu s družkou, která mu měla za zlé, že měl užít návykovou látku a narušit tak odpovědný výkon trestu a plnění programu zacházení a tím ztratit šanci na podmíněné propuštění. Přemístění do věznice v , jméno FO, způsobilo, že družka nemohla žalobce zejména s ohledem na vzdálenost od místa bydliště i finanční náročnost navštěvovat. Uvedené i samotný výkon kázeňského trestu se projevily na zdravotním stavu žalobce. Žalobci byly navýšeny léky na deprese. Žalobci byla odebrána 1. skupina vnitřní diferenciace, která mu byla vrácena až 11. 8. 2022. Žalobce své nároky uplatnil u žalované žádostí o odškodnění ze dne 28. 11. 2022, přičemž do dne podání žaloby žádné plnění neobdržel.2. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 28. 11. 2022 uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody a nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 301 443 Kč, spočívající v náhradě ztráty na výdělku v důsledku vyřazení z pracovního zařazení ve výši 66 724 Kč, v náhradě nákladů za právní pomoc v kázeňském řízení ve výši 4 719 Kč, v náhradě nemajetkové újmy, která vznikla v důsledku výkonu kázeňského trestu zařazení do uzavřeného oddílu na 20 dnů ve výši 30 000 Kč a v náhradě nemajetkové újmy, která vznikla v důsledku kázeňského řízení neoprávněným zásahem do osobních, rodinných, pracovních a společenských práv ve výši 200 000 Kč, které měly být způsobeny v důsledku vedení kázeňského řízení ve Věznici , adresa, pod sp. zn. , var. symbol, . Žalovaná požadavku žalobce na náhradu ztráty na výdělku neplnila ničeho. V případě nároku na náhradu nákladů za právní pomoc v kázeňském řízení žalovaná požadavku částečně vyhověla, a to ve výši 3 146 Kč. V případě nároku na náhradu nemajetkové újmy v důsledku výkonu kázeňského trestu zařazení do uzavřeného oddílu na 20 dnů žalovaná přiznala žalobci částku ve výši 2 000 Kč. Ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy, která vznikla v důsledku kázeňského řízení neoprávněným zásahem do osobních, rodinných, pracovních a společenských práv žalovaná konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a za tuto skutečnost se žalobci omluvila. Výše uvedené žalovaná sdělila žalobci stanoviskem ze dne 7. 12. 2023 a dodatečným stanoviskem ze dne 7. 12. 2023. Žalovaná uzavřela, že ohledně žalobce došlo v rámci kázeňského řízení k vydání nezákonných rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za která lze považovat rozhodnutí věznice , adresa, o uložení kázeňského trestu ze dne 23. 11. 2021, č. j. , var. symbol, , a rozhodnutí pověřeného ředitele věznice č. j. , var. symbol, ze dne 29. 11. 2021. Dále uzavřela, že zásah , adresa, spočívající v umístění žalobce na samostatné ubytování uzavřeného oddílu byl nezákonný, a že zásah , adresa, spočívající ve vyřazení žalobce ze střeženého pracoviště byl nezákonný. K nároku na náhradu ztráty na výdělku žalovaná konstatovala, že žalobce dostačujícím způsobem neprokázal, že by mu vznikla škoda v nesporně určené výši v příčinné souvislosti s nezákonným zásahem spočívajícím ve vyřazení žalobce z pracovního zařazení. Co se týče náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na právní zastoupení, žalovaná konstatovala, že ve věci žalobce byly splněny zákonné podmínky pro přiznání tohoto nároku co do důvodu. Výše požadované náhrady byla ponížena, neboť za úkon označený jako korespondence ohledně znaleckého posudku a jeho zajištění nebyla odměna přiznána, protože se dle žalované nejedná o úkon účtovatelný dle advokátního tarifu. Žalovaná shledala nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů právního zastoupení důvodným pouze v částce 3 146 Kč. K uplatněnému nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu uvedla žalovaná, že žalobce pouze obecně uvedl, jaká omezení nastávají ve spojení s uložením kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddílu, nicméně neuvedl, jaké zásahy se konkrétně týkaly žalobce samotného. Vzhledem k okolnostem případu považovala žalovaná za dostatečné přiznání finančního zadostiučinění ve výši 100 Kč za den výkonu kázeňského trestu, tedy celkem za 20 dnů částku 2 000 Kč. V případě nemajetkové újmy způsobené kázeňským řízením, neoprávněným zásahem do osobních, rodinných, pracovních a společenských vztahů se žalobce pouze obecně vyjádřil ve smyslu nemajetkové újmy a zásahu do jeho osobního života, avšak nijak nedoložil příčinnou souvislost a skutečný vznik nemajetkové újmy v souvislosti s vedením kázeňského řízení proto jeho osobě, ač byl k dostatečnému prokázání vzniku nemajetkové újmy žalovanou vyzván. Žalobce toliko uvedl, že uložení kázeňského trestu ovlivnilo další výkon trestu odnětí svobody a ve svém výsledku mělo i vliv na zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění. Svá tvrzení však žalobce dle žalované nepodložil žádným konkrétním důkazem. Žalovaná v návaznosti na uvedené konstatovala, že v předmětném řízení došlo k vydání nezákonných rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., a že rovněž došlo k nezákonnému zásahu a žalobci vyslovila omluvu, které žalovaná považuje i nadále za dostačující.3. Na jednáním konaném dne 22. 4. 2024 vzal žalobce žalobu co do částky 3 146 Kč zpět, a to s ohledem na skutečnost, že tato částka byla žalobci žalovanou uhrazena dne 8. 12. 2023 na náklady právního zasto