47 C 81/2024-33 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 27. 7. 2020 nájemní smlouvu k bytu č. 5 ve 3. patře, 4. nadzemním podlaží budovy č.p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „byt“), přičemž tento nájem byl uzavřen na dobu určitou od 1. 8. 2020 do 31. 7. 2021 s možností prodloužit o stejné časové období a nájemné bylo sjednáno ve výši 16 000 Kč měsíčně a zálohy na služby 500 Kč měsíčně. Žalovaná si své závazky z této smlouvy dlouhodobě neplní, když nehradí nájemné od března 2023 doposud. Nájem bytu skončil dne 30. 7. 2023. Žalobkyně s žalovanou tuto situaci průběžně řešila, přičemž žalovaná dne 20. 9. 2023 svůj dluh vůči žalobkyni uznala. Žalobkyně a žalovaná dále dne 20. 9. 2023 uzavřely dohodu, ve které shodně konstatují, že nájem k bytu skončil dne 30. 7. 2023, přičemž žalovaná se zavázala zaplatit dlužnou částku na nájmu a službách za období od března do září 2023 nejpozději do 30. 11. 2023. Žalovaná však v rozporu s touto dohodou dlužnou částku neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 24. 4. 2024.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.3. Dle ustanovení § 115a o.s.ř. není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastnící se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení byli usnesením soudu vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a o.s.ř., s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu žádným způsobem nevyjádřili. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Z nájemní smlouvy ze dne 27. 7. 2020 soud zjistil, že účastníci uzavřeli téhož dne nájemní smlouvu k bytové jednotce č. 5 v domě na adrese , adresa, , kdy byla doba nájmu sjednána do 31. 7. 2021 s možností prodloužení. Nájemné bylo sjednáno ve výši 16 000 Kč měsíčně a měsíční zálohy na platby za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu ve výši 500 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 24. 4. 2024 spolu s podacím lístkem soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak žalovaná doposavad neuhradila ničeho. Žalobkyně a žalovaná dále dne 20. 9. 2023 uzavřely dohodu o ukončení nájmu, ve které shodně konstatují, že nájem k bytu skončil dne 30. 7. 2023 a žalovaná se zavazuje byt nejpozději do 20. 10. 2023 vyklidit, přičemž žalovaná se v uznání dluhu z téhož dne zavázala zaplatit dlužnou částku na nájmu a službách za období od března do září 2023 a nedoplatek ve výši 1 474 Kč nejpozději do 30. 11. 2023. Dlužná částka je tvořena z dlužného nájemného a záloh na služby ve výši 232 474 Kč (14*16 500 Kč + 1 474 Kč – nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu za rok 2022, jenž žalovaná uznala v uznání dluhu ze dne 20. 9. 2023).5. Podle § 2201 a násl. zák. č. 89/2012 Sb, obč. zák., se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku (NOZ) se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Ten, kdo se bezdůvodně obohatil, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu bytu, ze které žalované plynula mimo jiné povinnost platit nájemné a zálohy na služby, když žalovaná tuto povinnost od března do července 2023 neplnila. Na základě dohody si účastnice sjednaly, že nájem k bytu skončil k 30. 7. 2023 a žalovaná měla byt nejpozději do 20. 10. 2023 vyklidit, pokud však žalovaná byt doposavad nevyklidila, po skončení nájemního vztahu se žalovaná na žalobkyni obohatila tak, že byt nadále užívala bez právního důvodu a neplatila ničeho. Po zúčtování všech plateb uhrazených žalovanou jí zbývá k uhrazení částka ve výši 232 474 Kč. Soud proto žalobě vyhověl. Dle § 1970 z.č. 89/2012 Sb. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud proto přiznal žalobkyni i příslušenství pohledávky ve výši uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 724,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 624 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 232 474 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 630 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 050 Kč ve výši 5 050,50 Kč.