10 C 100/2024-184 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal (po rozšíření žaloby) po žalované náhrady újmy v celkové výši 954 000 Kč s příslušenstvím vzniklé v souvislosti s trestním stíháním, které bylo proti žalobci vedeno Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , anonymizováno, . Žalobu odůvodnil tím, že trestní stíhání proti žalobci bylo pravomocně skončeno až dne , datum, . Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , anonymizováno, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , anonymizováno, , byl žalobce uznán vinným ze spáchání činu loupeže dle § 234 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Odsuzující rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Dne , datum, podal žalobce návrh na povolení obnovy, pod tíhou důkazů, které sám žalobce opatřil, zajistil a předložil soudu, byla věc definitivně ukončena dnem , datum, , a to rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, , sp. zn. , anonymizováno, , který téhož dne nabyl právní moci. Tímto rozsudkem byl žalobce podle § 226 písm. c) tr. řádu zproštěn obžaloby pro skutek, který se stal dne , datum, , kdy měl žalobce učinit loupežné přepadení v pobočce , právnická osoba, na adrese , adresa, . V důsledku nezákonného trestního stíhání žalobce požadoval náhradu nemajetkové újmy za vazbu ve výši 253 000 Kč, náhradu nemajetkové újmy za trestní stíhání ve výši 600 000 Kč a náhradu nemajetkové újmy za dlouhodobost řízení ve výši 399 000 Kč. Žalobu ohledně nepřiměřené délky řízení odůvodnil tím, že trestní řízení bylo po skutkové stránce jednoduché, pro posouzení skutku byla podstatná identifikace pachatele. Trestní stíhání trvalo od ½ roku , Anonymizováno, až do zprošťujícího rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , tedy 15 let. Po celou dobu se žalobce snažil prokázat svoji nevinnu. Těmito důkazy jsou 3 znalecké antropologické posudky z , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Dalším znaleckým posudkem je posudek k identifikaci zbraně pachatele této loupeže. Nebylo proto opodstatněné, aby toto jednoduché řízení trvalo 15 let. Náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání pak odůvodnil traumatickými zážitky z trestního stíhání, medializací jeho případu, které poškozovalo jeho dobré jméno, kdy se žalobce po celou dobu snažil očistit své jméno z této loupeže, kterou provedla jiná osoba. V důsledku nezákonného trestního stíhání došlo k narušení jeho rodinného života, narušení jeho zdraví v psychické rovině i rovině omezení rehabilitace. Žalobce dále uvedl, že dříve byl pravomocně odsouzen za loupežná přepadání, ke kterým se doznal. Za tuto trestnou činnost byl pravomocně odsouzen až nyní rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -674, k trestu odnětí svobody v délce 3 let s podmíněným odkladem v trvání 5 let. Loupežné přepadení bankovního ústavu dne , datum, v , adresa, však nespáchal, pročež se v dané věci bránil i za pomoci obnovy řízení. Kdyby nebylo nezákonného rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení, nikdy by škodlivý následek nenastal, protože žalobce by již tehdy oprávněný trest (za spáchané skutky, ke kterým se doznal) přijal a není jisté, zda by trest byl nepodmíněný. Žalobce se rozhodl nepodmíněný uložený trest odnětí svobody nevykonat a snažil se shromáždit důkazy prokazující jeho nevinu a poté požádal o obnovu řízení. Žalobce se musel před výkonem trestu skrývat, měl a má celé roky nulovou bonitu na trhu práce. Po dlouhou dobu se vůči němu vedly exekuce (za vazbu a škodu vůči bankovnímu ústavu). Žalobce žil, resp. se skrýval pod cizí identitou, žil v nejistotě, jak vše dopadne. Roky žil v úzkosti, stresu a společenském odsouzení. Téměř všechny kontakty v České republice po dobu, co se skrýval jsou zpřetrhané a v podstatě se ani nemá kam v republice vrátit. Nemohl přijet ani na poslední rozloučení se svojí matkou. Celé roky si nemohl najít řádnou práci, nemohl si založit bankovní účet, nemohl se ucházet o zaměstnání, protože se nemohl prokázat dokladem totožnosti. Nemohl řádně platit sociální (důchodové) odvody a zdravotní pojištění. Veškeré nemoci, lékařské a zubní zákroky si musel hradit hotově z našetřených peněz, a ne ze zdravotního pojištění. V koronavirové pandemii se žalobce nemohl nechat ani očkovat. Každé jeho cestování bylo doprovázeno strachem, že bude při kontrole odhalen a zadržen, a tím vyjdou celé roky jeho boje za prokázání nevinny vniveč. Žalobce nárok u žalované pak uplatnil dne , datum, .2. Žalovaná ve svém vyjádření učinila nesporným, že u ní žalobce dne , datum, uplatnil svůj nárok. Žalovaná v rámci mimosoudního projednání shledala požadavek žalobce na náhradu nezákonné vazby ve výši 253 000 Kč důvodným, požadavek na náhradu nemajetkové újmy za nezákonného trestní stíhání shledala důvodným, co do částky 45 000 Kč důvodným a požadavek na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky shledala nedůvodným a žalobci na tento nárok nepřiznala ničeho. Toto žalobci sdělila stanoviskem ze dne , datum, . K nemajetkové újmě za nezákonné trestní stíhání uvedla, že žalobce byl v posuzované trestní věci stíhán pro závažný trestný čin loupežného přepadení bankovního ústavu za pohrůžky použití zbraně, což obecně vede k vyšší míře společenského odsudku, ale ovšem krátce před tímto skutkem spáchal několik dalších loupeží za užití pohrůžky zbraní, k nimž se doznal a za něž byl pravomocně odsouzen. V době trestního stíhání byl žalobce blízkého věku mladistvých. Zároveň je zřejmé, že žalobce byl poměrně dlouhou dobu pravomocně odsouzen a že ke zproštění došlo v rámci obnoveného řízení cca 13 let po jeho pravomocném odsouzení. Žalobce uložený trest (nejen za skutek, jenž je předmětem žaloby, ale i za ostatní skutky, k nimž se doznal a za něž jeho odsouzení trvá) nepřijal a nikdy nevykonal, před výkonem uloženého trestu se skrýval, neprojevil vážně míněnou lítost za svou trestnou činnost a způsobenou škodu poškozeným nenahradil. Největší intenzitu dopadů do osobnostních práv žalobce přivodila skutečnost, že se sám dobrovolně skrýval, což nelze přičítat státu. Žalovaná vyšla při stanovení peněžní satisfakce z 5 srovnatelných rozhodnutí, kdy těmito rozhodnutími byla přiznáno zadostiučinění v rozmezí 20 000 Kč až 80 000 Kč, kdy nemajetkovou újmu stanovila průměrnou částkou 45 000 Kč. Ohledně nepřiměřené délky řízení uvedla, že trestní stíhání žalobce bylo zahájeno dne , datum, a původně pravomocný odsuzující rozsudek nabyl právní moci dne , datum, , kdy tuto fázi žalovaná pokládá za zcela přiměřenou. Následně žalobce nenastoupil uložený trest odnětí svobody a před orgány činnými v trestním řízení se skrýval. Teprve návrhem ze dne , datum, (údajně sepsaným v , Anonymizováno, ) požádal žalobce o obnovu řízení, je zjevné, že dobu, během níž se žalobce vyhýbal výkonu uloženého trestu, nelze do celkové délky trestního řízení započíst. Obnova řízení pak byla povolena dne , datum, , přičemž již dne , datum, byl žalobce podané obžaloby pravomocně zproštěn. Ani tuto zbývající fázi trestního řízení nelze pokládat za nepřiměřeně dlouhou.3. Účastníci řízení pak učinili nesporným, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok dne , datum, s tím, že žalovaná žalobci dobrovolně plnila částku 253 000 Kč za nezákonnou vazbu a za nezákonné trestní stíhání částku 45 000 Kč, když tyto částky byly žalobci vyplaceny dne , datum, . Účastníci řízení rovněž učinili nesporným, že v dané trestní věci si žalobce nechal vypracovat znalecké posudky v zahraničí, na základě kterých byla následně povolena obnova žalobce.4. Usnesením ze dne , datum, soud řízení částečně zastavil pro částečné zpětvzetí žaloby z důvodu, že žalovaná dobrovolně plnila částku 253 000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonnou vazbou a částku 45 000 Kč za nezákonné trestní stíhání. Žalobce tak do těchto částek vzal žalobu zpět včetně příslušenství, pročež bylo řízení do těchto částek zastaveno.5. Usnesením Policie ČR, obvodní ředitelství , adresa, III ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce (dále jen „obviněný“) pro trestný čin loupeže dle ustanovení § 234 odst. 1 tr. zákona, které bylo žalobci stejného dne doručeno. Stejného dne byl i obviněný vyslechnut. Dne , datum, byl podán návrh na vzetí obviněného do vazby. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, byl obviněný vzat do vazby. Dne , datum, byla ve věci vyslechnuta svědkyně. Proti usnesení si obviněný prostřednictvím svého obhájce dne , datum, podal stížnost. Usnesením Obvodního státního zastupitelství ze dne , datum, byla stížnost jako nedůvodná zamítnuta. Dne , datum, byl vyslechnut svědek. Dne , datum, byl vyslechnut další svědek. Dne , datum, byli vyslechnuti další 2 svědci. Dne , datum, Obvodní státní zastupitelství pro , adresa, podalo k Obvodní soudu pro , adresa, obžalobu pro trestný čin loupeže dle § 234 odst. 1 tr. zákona, kdy skutek byl vymezen následovně: dne , datum, v době od 17:44 hod. do 17: 49 hod. v , adresa, , v pobočce , právnická osoba, . přistoupil k hotovostní přepážce č. , hodnota,