11 C 63/2025-38 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou došlou soudu dne 11. 4. 2025 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky a omluvy jako náhrady škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobených mu nesprávným úředním postupem a nezákonným zásahem orgánů činných v trestním řízení v souvislosti s provedením prohlídky jiných prostor.2. Žalobce uvedl, že proti němu byly dne , datum, zahájeny úkony trestního řízení vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, pro podezření ze spáchání přečinů podvodu dle § 209 odst. 1 tr. zákoníku a padělání a pozměnění veřejné listiny dle § 348 odst. 1 tr. zákoníku. Trestní řízení bylo ukončeno dne , datum, usnesením o odložení věci dle § 159a odst. 1 tr. ř., neboť ve věci nešlo o podezření z trestného činu a nebylo na místě věc vyřídit jinak. V rámci tohoto trestního řízení byla dne , datum, provedena prohlídka jiných prostor a pozemků v kanceláři žalobce v prostorách společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , umístěných v budově , Anonymizováno, (dále jen „prohlídka kanceláře“), a to na základě příkazu Okresního soudu , Anonymizováno, (dále jen „OS , adresa, “) ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . Prohlídka kanceláře byla provedena jako neodkladný a neopakovatelný úkon ve smyslu § 158a a § 160 odst. 4 tr. ř., a to ještě před zahájením trestního stíhání. Tato skutečnost je výslovně uvedena v protokolu o provedení prohlídky kanceláře ze dne , datum, . Policejní orgán v protokolu o prohlídce kanceláře zdůvodnil provedení prohlídky jako neodkladného a neopakovatelného úkonu tím, že „je důvodná obava ze zmaření nebo zničení důkazů podezřelými osobami, a tyto důkazy nelze v současnosti zajistit jiným způsobem.“3. Takto provedenou prohlídku kanceláře považoval žalobce za nezákonnou z několika důvodů. Předně nebyla splněna podmínka pro provedení neodkladného či neopakovatelného úkonu dle § 158a tr. ř., neboť jak vyplývá z protokolu o provedení prohlídky kanceláře, při prohlídce nebyl přítomen soudce, který by osvědčil zákonnost provedení tohoto úkonu. Ústavní soud přitom ve své judikatuře (viz např. nález ze dne 16. 6. 2014, sp. zn. I. ÚS 2787/13) jasně stanovil, že absence soudce při provádění neodkladných a neopakovatelných úkonů před zahájením trestního stíhání ve smyslu § 158a tr. ř. znamená, že takový důkaz je absolutně neúčinný a v řízení k němu nelze přihlížet. Kromě toho, policejní orgán v příkazu k prohlídce kanceláře, ani v protokolu o provedení prohlídky kanceláře dostatečně nezdůvodnil, proč byl tento úkon proveden jako neodkladný a neopakovatelný. Obecné konstatování o obavě ze zmaření důkazů bez konkrétních skutečností, které by tuto obavu odůvodňovaly, je nedostatečné a nesplňuje požadavky kladené judikaturou Ústavního soudu na odůvodnění neodkladnosti a neopakovatelnosti úkonu. Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. III. ÚS 1033/07, musí být při provádění neodkladných a neopakovatelných úkonů respektovány všechny zákonné limity, přičemž jejich nedodržení činí takové důkazy nezákonnými. V důsledku nezákonně provedené prohlídky kanceláře došlo k závažnému zásahu do ústavně zaručených práv žalobce, zejména práva na nedotknutelnost obydlí a soukromí dle čl. 12 Listiny základních práv a svobod a práva na spravedlivý proces dle čl. 36 a násl. Listiny. Policejní orgán rovněž zajistil v průběhu prohlídky kanceláře věci žalobce, konkrétně bitovou kopii notebooku, zájmová data a e-mailovou komunikaci, přičemž tyto důkazy byly zajištěny nezákonným postupem a následně využity v trestním řízení vedeném proti žalobci. Nezákonnost prohlídky kanceláře spočívá dle žalobce i v tom, že nebyly splněny materiální podmínky pro nařízení prohlídky jiných prostor, jelikož neexistovaly dostatečné důvody pro podezření, že se v předmětných prostorách nacházejí věci nebo důkazy důležité pro trestní řízení. Tuto skutečnost potvrzuje i výsledek trestního řízení, které bylo odloženo dle § 159a odst. 1 tr. ř.4. V důsledku takovéhoto nesprávného úředního postupu a nezákonného zásahu vznikla žalobci škoda v celkové výši 226 532,51 Kč, sestávající z:- nákladů právního zastoupení ve výši 84 132,51 Kč,- náhrady za ztrátu času žalobce (180 hodin × 650 Kč) ve výši 117 000 Kč,- cestovních nákladů (700 km × 14 Kč/km) ve výši 9 800 Kč,- náhrady za ztrátu času rodinných příslušníků při prohlídce (24 hodin × 650 Kč) ve výši 15 600 Kč,kterou požadoval nahradit.5. Vedle majetkové újmy (škody) utrpěl žalobce též nemajetkovou újmu spočívající v zásahu do jeho profesní cti a důstojnosti jako autorizovaného inženýra. V důsledku trestního řízení a zejména prohlídky provedené v místě jeho podnikání utrpěla vážnost a pověst žalobce v očích obchodních partnerů, klientů a kolegů z oboru. Žalobce je jednatelem a společníkem společnosti , právnická osoba, , která se zabývá projekční a inženýrskou činností. Prohlídka kanceláře provedená v pracovních prostorách této společnosti, navíc za přítomnosti většího počtu policistů, se stala předmětem diskusí v odborných kruzích i mezi místními obyvateli, což mělo negativní dopad na profesní pověst žalobce. Trestní řízení trvalo 563 dní (od , datum, do , datum, ), během nichž byl žalobce vystaven nejistotě ohledně svého dalšího profesního i osobního života, musel se pravidelně podrobovat úkonům trestního řízení, což mu způsobilo značný stres a psychickou zátěž. Za takto vzniklou nemajetkovou újmu požadoval žalobce poskytnout omluvy ve znění uvedeném ve výroku II a III tohoto rozsudku.6. Takto formulované nároky žalobce uplatnil u žalované, která je dosud nevyřídila. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 226 532,51 Kč a poskytnutí písemných omluv shora uvedeného znění.7. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce žalobou uplatněné nároky uplatnil dne 6. 3. 2025. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 15. 5. 2025, kterým žádosti žalobce nevyhověla. K věci samé žalovaná uvedla, že činí nesporným, že v trestní věci vedené u , právnická osoba, , , adresa, pod č. j. , Anonymizováno, byly vedeny úkony trestního řízení. Nesporné je též, že na základě příkazu OS , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , byla provedena předmětná prohlídka kanceláře. Konečně je nesporné, že usnesením policejního orgánu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , byla trestní věc žalobce odložena. K žalobou uplatněným nárokům pak žalovaná uvedla, že kompenzační soud není nijak oprávněn přezkoumávat vlastní procesní postup orgánů činných v trestním řízení spočívající v realizaci úkonů trestního řízení, neboť jde o realizaci institutů dle trestního práva procesního. Pokud tedy nezákonnost či nesprávnost postupu policejního orgánu nebo dozorového státního zastupitelství nebyla konstatována samotnými dohledovými orgány (dozorující státní zástupce, nadřízené státní zastupitelství, samosoudce, senát) na základě dostupných institutů trestního práva procesního, nelze učinit závěr o existenci nesprávného úředního postupu. Nad rámec uvedeného a z procesní opatrnosti pak žalovaná uvedla, že má za to, že prohlídka kanceláře byla realizována v souladu a v intencích zákonných ustanovení, a to na základě příkazu soudce OS , adresa, . Tento příkaz byl vydán k návrhu dozorového státního zástupce Okresního státního zastupitelství , Anonymizováno, (dále jen „OSZ , adresa, “), a to dle podnětu učiněného policejním orgánem na základě výsledků prověřování. Soudce, který posléze příkaz k provedení prohlídky kanceláře vydal, návrh státního zástupce přezkoumal a dospěl k závěru, že tento je důvodný, tedy že existuje důvodné podezření ze spáchání přečinů podvodu dle § 209 odst. 1 tr. zákoníku a padělání a pozměnění veřejné listiny dle § 348 odst. 1 tr. zákoníku. Soudce také hodnotil úkon jako neodkladný a neopakovatelný. Nelze tedy uzavřít, že by se realizací prohlídky kanceláře dopustily orgány činné v trestním řízení nesprávného úředního postupu. Nezákonnost procesního úkonu konstatována nebyla – naopak dohledové orgány (dozorující státní zástupce, soudce) se na nutnosti úkon provést a na jeho zákonnosti shodly. Kompenzační soud toto učinit nemůže, neboť by se jednalo o nepřípustnou ingerenci civilního soudu do trestního procesu. Pouhá skutečnost, že následně došlo ve vztahu k žalobci k odložení trestní věci, také nezakládá bez dalšího odpovědnostní titul státu za škodu, neboť provádění úkonů prověřování u osob, u nichž následně nedojde k zahájení trestního stíhání, je zákonem předpokládaný postup (koneckonců prověřování je vedeno pro skutek, nikoliv vůči konkrétní osobě). Pokud žalobce nespatřuje v naříkaném řízení splnění podmínek dle § 158a tr. ř., pak k tomuto lze uvést, že toto ustanovení se týká neodkladných a neopakovatelných úkonů v podobě rekognice nebo výslechu svědka prováděných za přítomnosti soudce, což není projednávaný případ. Žalovaná má tedy za to, že nárok (resp. nároky) žalobce uplatněné žalobou nejsou po právu, neboť ve věci není dán odpovědnostní titul státu za škodu v podobě nesprávného úředního postupu nebo vydání nezákonného rozhodnutí.