ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2025:11.C.95.2025.1 Datum: 2025-09-19 Předmět: o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 39 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 226 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 258 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 259 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 ["spolupachatelství""průtahy řízení""náhrada nákladů""vydírání""peněžité plnění""nemajetková újma""zadostiučinění / satisfakce""trest odnětí svobody""zneužití pravomoci úřední osoby""náhrada nemajetkové újmy""trest zákazu činnosti"]
O co šlo: o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím (["§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 39 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 226 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 258 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 259 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 142 z. č. 99/196)
1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 23. 5. 2025, upřesněnou při ústním jednání konaném dne 19. 9. 2025, domáhal na žalované zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce trestního stíhání vedeného nakonec u , adresa, (dále jen „, soud A, “) pod sp. zn. , sp. zn., (dále též jako „posuzované řízení“).2. Žalobce uvedl, že jeho trestní stíhání bylo zahájeno usnesením Policie ČR ze dne 20. 10. 2016. Soudní řízení pak bylo zahájeno dne 29. 9. 2017, kdy byla k , soud A, podána obžaloba, a skončeno bylo dne 16. 8. 2024, kdy byl žalobce informován o odmítnutí jeho dovolání podaného k Nejvyššímu soudu (dále jen „NS“). Posuzované řízení tedy trvalo 7 let, 7 měsíců a 27 dní a bylo nepřiměřeně dlouhé. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel, řádně spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení a dostavoval se na všechna jednání, kde byla nutná jeho přítomnost. Pokud se žalobce neúčastnil některého z nařízených úkonů, pak jej zde řádně zastoupila jeho obhájkyně. Naopak délka řízení byla negativně ovlivněna vadným postupem státních orgánů, a to zejména soudu prvého stupně, jehož dva rozsudky byly zrušeny odvolacím soudem. Na délku řízení měla vliv dlouhodobá nečinnost soudu, kdy byly v tomto řízení zaznamenány značné průtahy, zejména pak v období od července 2019 do dubna 2021, kdy nebyly činěny žádné úkony, a také opakovaná změna v obsazení trestního senátu a s tím související nutnost opakovaného provedení dosavadních důkazů. Řízení mělo pro žalobce zvýšený význam, neboť se jednalo o trestní věc, tedy typové řízení se zvýšeným významem. Již samotné vedení trestního řízení mělo negativní vliv na žalobce i na jeho rodinu, opakované prodlužování tohoto řízení pak pro žalobce znamenalo další psychickou zátěž spojenou i s dlouhodobým omezením v pracovních záležitostech. Na základě podané obžaloby pak byl žalobce obžalován mj. i ze zvlášť závažného zločinu mučení a jiného nelidského a krutého zacházení dle §149 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, přičemž však soud ve svém rozsudku uvedený zločin již v jednání žalobce nespatřoval, a žalobce tedy nebyl za tento zločin odsouzen. Přesto byl žalobce vystaven po celou dlouhou dobu trestního řízení hrozbě uvedeného zločinu, což mělo negativní dopad nejen na život žalobce, ale i na vnímání žalobce mj. i širokou veřejností.3. Nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení vznikla žalobci nemajetková újma, za kterou požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích, a to částkou 300 000 Kč. Tento požadavek žalobce uplatnil u žalované žádostí odeslanou dne 12. 11. 2024. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem zaslaným žalobci dne 9. 5. 2025, z něhož vyplývá, že sice došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle §13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., avšak dle názoru žalované již bylo žalobci poskytnuto zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve formě zmírněného uloženého trestu a další náhradu odmítla žalobci vyplatit. S takovým vyřízením své žádosti žalobce nesouhlasil a v této souvislosti zejména poukázal na jednotlivá rozhodnutí soudů, která byla v posuzovaném řízení vydána, kdy:- Prvním rozsudkem ze dne 13. 3. 2018 byl žalobce uznán vinným všemi sedmi jednáními uvedenými v obžalobě a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, přičemž výkon tohoto trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu 4 let. Zároveň byl žalobci uložen trest zákazu činnosti na dobu 3 let a 6 měsíců.- Druhým rozsudkem ze dne 21. 12. 2022 byl žalobce uznán vinným pouze čtyřmi skutky uvedenými v obžalobě a byl odsouzen rovněž k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, přičemž výkon tohoto trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let a 6 měsíců. Zároveň byl žalobci uložen trest zákazu činnosti na dobu 3 let a 6 měsíců.- Třetím rozsudkem ze dne 8. 9. 2023 (tedy téměř po sedmi letech po zahájení trestního stíhání) byl žalobce uznán vinným pěti jednáními uvedenými v obžalobě a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, přičemž výkon tohoto trestu byl oproti oběma dříve vydaným rozsudkům podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let. Zároveň byl žalobci uložen trest zákazu činnosti na dobu 5 let.- Třetí rozsudek, který se uloženým trestem zcela lišil od dvou předchozích (mnohem dříve vydaných) rozsudků, byl změněn rozsudkem , Anonymizováno, (dále jen „, soud B, “) ze dne 28. 11. 2023 tak, že výkon trestu odnětí svobody v délce 3 let byl podmíněně odložen na zkušební dobu 3 roky a 6 měsíců a žalobci byl uložen trest zákazu činnosti na dobu 3 roky a 6 měsíců. Jedná se tedy o stejný trest a jeho odklad, který již byl uložen v rozsudku z roku 2022, a je téměř totožný i s trestem uvedeným v rozsudku z roku 2018, kdy však byl žalobce uznán vinným nikoli pěti jednáními, ale dokonce sedmi.4. S ohledem na popsané rozhodování soudu a ukládání trestů nemůže být správný závěr, že žalobci již bylo poskytnuto zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve formě zmírněného uloženého trestu, když ani v rozsudku z roku 2018 nebylo rozhodováno o uložení nepodmíněných trestů, ale naopak byl trest uložen ve stejné míře a jeho výkon byl odložen na dobu pouze o půl roku delší než posledním rozsudkem , soud B, . To vše ale za situace, kdy byl žalobce v roce 2018 uznán vinným sedmi skutky a nikoli pouze pěti. Není tedy možné dojít k závěru, že by byl žalobce i po dalších šesti letech vedení řízení od prvního rozhodnutí ve věci dostatečně saturován uloženým trestem a jeho odkladem, když i po uvedené době byl výsledek trestního řízení, pokud jde o trest žalobce, totožný s trestem, který mu byl uložen již v roce 2018 za mnohem více trestních jednání.5. Žalobce se tak podanou žalobou domáhal zaplacení částky 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 13. 5. 2025 do zaplacení.6. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce dne 12. 11. 2024 uplatnil nárok na zadostiučinění ve výši 300 000 Kč za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 9. 5. 2025 tak, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení nebyla přiměřená. Ve smyslu ustanovení § 31a zákona č. 82/1998 Sb. pak žalovaná dospěla k závěru, že žalobci nenáleží finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzhledem k tomu, že mu již bylo zadostiučinění v jiné formě poskytnuto v rámci samotného trestního řízení snížením ukládaného trestu. K věci samé pak žalovaná uvedla, že trestní stíhání žalobce bylo zahájeno dne 20. 10. 2016. Dne 7. 11 .2016 byla státním zastupitelstvím zamítnuta stížnost žalobce. Dne 6. 3. 2017 bylo zahájeno trestní stíhání pro další skutky. Dne 29. 9. 2017 byla k , soud A, podána obžaloba. Hlavní líčení se konalo ve dnech 9. 11. 2017, 1. 2. 2018 a 13. 8. 2018 (správně 13. 3. 2018 – pozn. soudu), kdy soud vyhlásil rozsudek. , soud B, konal dne 31. 7. 2018 neveřejné zasedání, na kterém vyhlásil usnesení, kterým rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dne 10. 5. 2019 byl soudu předložen znalecký posudek z oboru zdravotnictví. Hlavní líčení se konalo ve dnech 28. 6. 2021, 1. 11. 2021, 17. 12. 2021, 25. 4. 2022, 2. 6. 2022, 13. 7. 2022, 16. 8. 2022, 12. 10. 2022, 4. 11. 2022, 23. 11. 2022, 7. 12. 2022 a 21. 12. 2022, kdy soud vyhlásil částečně odsuzující a částečně zprošťující rozsudek. Dne 18. 4. 2023 konal krajský soud neveřejné zasedání, na kterém vyhlásil usnesení, kterým zrušil rozsudek soudu prvého stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Hlavní líčení se konalo dne 8. 9. 2023, kdy soud vyhlásil částečně odsuzující a částečně zprošťující rozsudek. Dne 28. 11. 2023 konal krajský soud veřejné zasedání, při kterém vyhlásil rozsudek, kterým zrušil rozsudek soudu prvého stupně ve výroku o trestu a uložil oběma obžalovaným tresty mírnější. Dne 25. 6. 2024 konal neveřejné zasedání NS, který svým usnesením odmítl dovolání obžalovaných. Usnesení NS bylo žalobci doručeno dne 28. 8. 2024. Posuzované řízení tedy ve vztahu k žalobci probíhalo po dobu 7 let a 10 měsíců (od 20. 10. 2016, kdy mu bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, do 28. 8. 2024, kdy mu bylo doručeno usnesení NS). Řízení proběhlo v rámci přípravného řízení, kde bylo rozhodováno o zahájení trestního stíhání, státní zastupitelství rozhodovalo o stížnostech proti usnesení policejního orgánu. V řízení před soudem bylo ve věci rozhodnuto třikrát soudem prvého stupně a třikrát soudem odvolacím. Jednou rozhodoval soud dovolací. Řízení lze hodnotit jako složité. Jednalo se o trestní stíhání osob pracujících jako strážníci městské policie, stíhány byly dvě osoby pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby a vydírání. Osobami poškozenými byli bezdomovci, v některých případech navíc cizí státní příslušnosti. Soud tak pátral po pobytu poškozených, ale také svědků, někteří v průběhu řízení zemřeli. Bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování, byl vypracován znalecký posudek z ob
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.