22 C 28/2025-120 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené jim nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Obvodním soudem , adresa, sp.zn. , spisová značka, (dále také jen „posuzované řízení“).2. Uvedli, že nárok ve výši 1 176 424 Kč byl u žalované uplatněn dne , datum, , ta stanoviskem ze dne , datum, vyhověla každému co do částky 136 500 Kč, tj. 546 000 Kč. Uvedli, že délku řízení způsobila pozůstalá manželka , jméno FO, , avšak docházelo i k průtahům ze strany soudu a soudního komisaře, navíc jejich přístup k obstrukčnímu jednání pozůstalé manželky byl velmi pasivní. Žalobci si na postup soudního komisaře opakovaně stěžovali, když předsedkyně soudu jim dala za pravdu. Opakovaně žádali projednání věci a upozorňovali na obstrukční jednání pozůstalé manželky. Délka řízení přispěla ke znehodnocení majetku i zvýšení psychické újmy žalobců. Proti pozůstalé manželce jsou vedena řízení o vyklizení nemovitosti a vydání bezdůvodného obohacení, avšak tyto jsou přerušena do doby skončení dědického řízení. Žádný z žalobců s pozůstalou manželkou nechce mít nic společného, natož vlastnit jakýkoliv majetek. Spory zasahují do života žalobců. S ohledem na postup soudu navrhují základní částku zvýšit o 20 %, ostatně tak učinila i žalovaná. Co se týká složitosti věci uvedli, že nesouhlasí se snížení částky o 30 % z důvodu skutkové a procesní složitosti a o 30 % z důvodu počtu soudních soustav, které věc řešily. Takové snížení učiněné stran žalované považují za nepřiměřené a neodůvodněné, navíc když žalovaná pro tutéž skutečnost základní částku snížila dvakrát. Věc bylo standartní dědické řízení o pozůstalosti. Nešlo o teritoriálně ani časově rozsáhlou věc. Předmětem pozůstalosti bylo sice několik nemovitostí ale ani to nemůže samo o sobě ovlivnit délku řízení. Ve věci byl vypracován pouze jeden znalecký posudek, což nesvědčí ani o procení komplikaci věci. Uvedli, že pozůstalá manželka podala opožděné dovolání, což věc prodloužilo o 7 let. Řízení mělo pro žalobce zásadní význam. Řízení o pozůstalosti otce žalobců je součástí vyrovnání s jeho odchodem. Dokud nejsou vyřešeny spory s manželkou zůstavitele, která není matka žalobců, jde o velmi osobní záležitost. Docházelo ke slovním napadáním stran pozůstalé manželky. Žalobci nemohli fakticky nakládat s nemovitým majetkem. Majetek nebyl udržován, čímž došlo k jeho znehodnocení. V rámci vypořádání majetku lze počítat s vyšší hodnotou podílu pozůstalé manželky. Nesouhlasí ani se snížením základní částky z důvodů sdílené újmy. Žalobci újmu pociťovali individuálně a nebyla sdílena společným zájmem v řízení. Navíc poukázali na snížení hodnoty peněž v čase. Navíc žalovaná o jejich nároku rozhodla, aniž by měla k dispozici spis. Žalobci se domáhají základní částky 1 172 396 Kč spolu s 20% navýšením z důvodu postupu soudu, tj. 1 406 875,20 Kč. Při zohlednění inflace se jedná o částku 2 289 680 Kč, při snížení o již zaplacenou částku se jedná o 1 743 680 Kč, tj. 435 920 Kč pro každého z nich. Dále se domáhají úroku z prodlení od , datum, do zaplacení.3. Při jednání soudu uvedli, že v podávání stížností byli zdrženliví, neboť zasíláním spisu od soudu k soudnímu komisaři délku řízení naopak prodlužuje. Opakovaně nebylo jednáno, neboť byly různé omluvy, avšak soudní komisařka nepožadovala doložení důvodů. Dále uvedli, že v řízení bylo podáno opožděné dovolání, čímž se NS nezabýval a došlo tak k dalším průtahům.4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobci předběžně uplatnili dne , datum, nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Nárok projednala a konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu a každému z žalobců přiznala částku 136 000 Kč. Rekapitulovala průběh posuzovaného řízení a uvedla, že na délce řízení se zejména podílela pozůstalá manželka, která v hojné míře uplatňovala řádné i mimořádné opravné prostředky, stížnosti a námitky. V postupu soudu a soudní komisařky až na jedinou výjimku průtahů v dovolacím řízení nelze shledat nedostatky, avšak i tak bylo řízení nepřiměřeně dlouhé. Žalovaná vycházela ze základní částky 20 000 Kč za rok, tuto snížila o 30 % z důvodu skutkové a procesní složitosti. Pozůstalá manželka využívala hojně řádné i mimořádné opravné prostředky, byla vyzývaná k doplnění blanketních podání. Bylo provedeno rozsáhlé dokazování k údajné ústní závěti pozůstalého v Rakousku. Bylo nezbytné vyslechnout svědky, a to i v cizím jazyce. Dále byla základní částka snížena o 30 % z důvodu většího počtu soudních soustav. Dále byla základní částka zvýšena o 20 % z důvodu postupu soudu. Žalobci se na délce řízení nepodíleli. Význam předmětu řízení pro žalobce byl shledán jako standartní. Dále základní částku snížila o 15 % z důvodu sdílené újmy žalobců. K navýšení s ohledem na inflaci odkázala na judikaturu soudu.5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci dne , datum, uplatnili u žalované nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim měla vzniknout v souvislosti s nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení. Žalovaná stanoviskem ze dne , datum, konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudu v posuzovaném řízení spočívajícím v nepřiměřené délce řízení a částečně vyhověla nároku žalobců a každému přiznala zadostiučinění ve výši 136 000 Kč.6. Z důkazů provedených v řízení soud učinil následující skutková zjištění.7. Z podstatného obsahu přílohového spisu Obvodního soudu pro , adresa, sp.zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že dne , datum, byl Obvodnímu soudu pro , adresa, (dále také jen soud I. stupně) zaslán úmrtní list , jméno FO, (také jen „zůstavitel“). Usnesením ze dne , datum, bylo zahájeno řízení o dědictví a byla pověřena soudní komisařka , tituly před jménem, , jméno FO, (dále také jen „notářka“ nebo „soudní komisařka“). Byly učiněny lustrace majetku zůstavitele. Dne , datum, bylo vydáno předvolání k sepsání protokolu o předběžném šetření manželce zůstavitele , jméno FO, na , datum, . To se konalo a manželka uvedla 4 děti a skutečnost, že zůstavitel nezanechal závěť, dále specifikovala podíly zůstavitele na nemovitostech a další majetek zůstavitele (vkladní knížky, motorové vozidlo, stavební spoření, penzijní připojištění). Soudní komisař dále učinil součinnostní dotazy během , datum, . Dne , datum, se konalo předběžné šetření za přítomnosti pozůstalých dcer. Dále byly činěny další součinnostní dotazy, byl přiložen znalecký posudek k ohodnocení ceny pozemků a ceny nemovitostí ke dni úmrtí zůstavitele. Dále byly činěny součinnostní dotazy ohledně majetku zůstavitele. Dále je ve spise založen další znalecký posudek k určení ceny nemovitostí. V září , rok, byl stanoven okruh dědiců (5 – manželka a 4 děti). Dne , datum, se konalo předběžné šetření ohledně majetku zůstavitele. Byla určena čistá hodnota dědictví 5 594 628,60 Kč (nemovitosti, věci movité). Během , datum, byly činěny další součinnostní dotazy. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , byl ustanoven znalec k určení ceny obvyklé movitých věcí, které se nachází v bytě zůstavitele a byla uložena povinnost dědicům k zaplacení zálohy. Bylo voláno projednání dědictví na , datum, . Dne , datum, namítla pozůstalá manželka podjatost ustanoveného znalce. Dne , datum, podala odvolání proti usnesení o ustanovení znalce. Dne , datum, si pozůstalý syn stěžoval na průtahy v řízení a žádal o urychlené skončení věci. Dne , datum, se konalo jednání za přítomnosti znalce za účelem vyjádření se k námitce podjatosti. Usnesením ze dne , datum, (v právní moci dne , datum, ) č.j. , číslo jednací, bylo rozhodnuto o tom, že znalec není vyloučen z výkonu funkce znalce. Dne , datum, byla věc předložena soudu odvolacímu (odvolání proti č.l. 97). Usnesením ze dne , datum, Městský soud v , adresa, rozhodl o tom, že se usnesení soudu I. stupně ze dne , datum, (č.l. 97) potvrzuje. Věc byla vrácena soudu I. stupně , datum, . Během června , rok, byli dědici vyzváni k zaplacení zálohy na znalecký posudek. Dne , datum, byl podán stran pozůstalých dětí návrh na ustanovení správce dědictví. V červenci , rok, byl stanoven termín znaleckého ocenění movitých věcí zůstavitele na , datum, . Dne , datum, žádal právní zástupce pozůstalých informace o dědickém řízení. Právní zástupce pozůstalé manželky požádal dne , datum, o odročení termínu znaleckého ocenění movitých věcí zůstavitele z důvodu rodinné dovolené pozůstalé manželky. K tomuto dne , datum, ostatní pozůstalí uvedli, že s tímto nesouhlasí. Ocenění bylo odročeno na , datum, . Dne , datum, byl doručen znalecký posudek. V průběhu , datum, byl rozeslán k vyjádření. Dále bylo na , datum, voláno jednání o dědictví. Dne , datum, bylo vydáno potvrzení právního nástupnictví 5 pozůstalým. Usnesením ze dn