45 C 176/2024-38 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se domáhala na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 362.731,58 Kč, způsobené jí v řízení, vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 22 C 99/2016. Žalobkyně stručně shrnula průběh řízení, zahájeného doručením žádosti o předběžné projednání nároku žalobkyně žalované dne 13.10.2015, ukončeného rozsudkem odvolacího soudu č.j. 91 Co 150, 196/2023- 950 ze dne 4.10.2023 nabyl právní moci dne 21.11.2023. Řízení trvalo přes 8 let. Dle žalobkyně bylo řízení nepřiměřeně dlouhé, když vykazovalo neodůvodněné průtahy spočívající v nepřiměřeně dlouhých rozestupech mezi jednotlivými úkony prováděnými orgány veřejné moci, jakož i v nesprávném rozhodování, které mělo za následek opakované rušení soudních rozhodnutí z důvodu nesprávné aplikace práva nebo procesních vad. Řízení lze dle žalobkyně přiznat určitou míru složitosti, spočívající zejména ve složitosti skutkové, jelikož muselo být zadáno vypracování znaleckých posudků, vyslechnuto bylo větší množství svědků a prováděno bylo nikoli zanedbatelné množství listinných důkazů, nicméně rozhodujícím faktorem nepřiměřené délky řízení stále byl liknavý a nesprávný postup soudů, když nesprávnost spočívala výhradně v opakovaně nesprávném právním posouzení věci. Instanční složitost tak byla způsobena zejména právě postupem orgánů veřejné moci. Procesně složité řízení nebylo, žalobkyně se pak na jeho délce nijak negativně nepodílela. Pro žalobkyni mělo řízení velký význam, šlo o náhradu nemajetkové újmy za bezprecedentní úmyslný postup Exekutorky, který zásadně ovlivnil její další život. S ohledem na výše uvedené je tak dle žalobkyně na místě stanovení základní částky při horní hranici intervalu. Žalobkyně dále v této souvislosti uvedla, že stávající judikatura vychází ze stanoviska Nejvyššího soudu sp.zn. Cpjn 206/2010 ze dne 13.4.2011, od jehož vydání již uplynula dlouhá doba a ekonomická situace ve státě se změnila. Rozebrala jednotlivé ekonomické ukazatele a s odkazem na stávající míru inflace dospěla matematickým výpočtem k závěru , že základní částky ve výši 15.000,-Kč až 20.000,-Kč za rok řízení (z poloviny v případě prvních dvou let trvání řízení) by měly být navýšeny na částky ve výši 26.685,-Kč – 35.580,-Kč. Dle názoru žalobkyně by pak v jejím případě mělo být vycházeno ze základní částky 34.000,-Kč za rok, 2.833,33 Kč měsíčně, 93,15 Kč denně (z polovičních částek za první dva roky trvání Řízení). Řízení trvalo 2961 dnů, z toho by měla být polovina základní částky přiznána za první dva roky trvání řízení, tedy 730 dnů, 2231 dnů za dobu dva roky překračující. Základní částka proto dle žalobkyně činí 241.821,05 Kč (2231x93,15)+(730x46,58). Základní částku dále žalobkyně snížila pro složitost věci o 20 %, naopak o 30 % ji navýšila z důvodu liknavého a nesprávného postupu orgánů veřejné moci, který byl i důvodem zrušujících rozhodnutí a konečně pro zásadní význam daného řízení pro žalobkyni základní částku navýšila o 40 %. Celkem tak žalobkyně požadovala částku 362.731,58 Kč (tzn. 241.821,05 Kč, navýšenou o 50 %). Žalobkyně předběžně uplatnila svůj nárok u žalované dne 9.5.2024, žalovaná nárok žalobkyně vypořádala dne 7.11.2024, kdy konstatovala nesprávný úřední postup soudu a poskytla žalobkyni satisfakci ve výši 85.000,- Kč. Jelikož však dosud nebyla daná částka žalobkyni vyplacena, navrhla žalobkyně, aby soud žalobě vyhověl, přičemž avizovala možné částečné zpětvzetí žaloby pro případ, že bude žalovanou přiznaná částka žalobkyni vyplacena.2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 9. 5. 2024 uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 362.731,58,- Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném a účinném znění za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 99/2016 jako soudu I. stupně. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 7. 11. 2024. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 85.000,- Kč. Žalovaná rovněž stručně shrnula průběh řízení s tím, že v řízení byla místy shledána nekoncentrovanost. Nejvyšší soud ČR zrušil napadené rozsudky soudu I. a II. stupně, přičemž částečně tomu tak bylo i z důvodu nepřezkoumatelnosti. V důsledku uvedeného je délka posuzovaného řízení hodnocena jako nepřiměřená, a to i přes složitost věci. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010. Ministerstvo spravedlnosti vycházelo ze základní částky 15.000,- Kč za rok trvání řízení, resp. 1.250,- Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Nebyl shledán důvod pro navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení, které v posuzovaném případě trvalo 8 let a 1 měsíc. Co se týče vlivu inflace na částky poskytované jako odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., odkazujeme například na usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2024 pod sp. zn. IV. ÚS 1761/24. Případné úroky z prodlení dle judikatury náleží žalobkyni ode dne následujícího po uplynutí zákonné lhůty, kterou má zdejší úřad k předběžnému projednání nároku. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 20 %, a to 15 % z důvodu složitosti řízení, 5% z důvodu četnosti rozhodování soudů. Předmětem posuzovaného řízení byla kompenzační žaloba podle zákona č. 82/1998 Sb. Řízení se vyznačuje určitým stupněm skutkové, právní a procesní složitosti, bylo provedeno širší dokazování prostřednictvím listin, výslechu svědků a znaleckých posudků (například i posudky Kriminalistického ústavu). V řízení byla řešena problematika úmyslného jednání soudní exekutorky. Ve věci bylo rozhodováno soudy na všech třech úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé třikrát, soud II. stupně třikrát a Nejvyšší soud jednou. Délka řízení je tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Význam řízení pro žalobkyni Ministerstvo spravedlnosti shledalo jako standardní. Podle judikatury není kompenzační řízení hodnoceno jako řízení se zvýšeným významem pro žalobce. Poskytnuté zadostiučinění je tak v dané věci přiměřené. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.3. Žádostí o náhradu nemajetkové újmy ze dne 9.5.2024 se žalobkyně domáhala u žalované předběžného projednání nároku4. Dle doručenky datové zprávy byla žádost o náhradu nemajetkové újmy, doručená 9.5.2024 Ministerstvu spravedlnosti.5. Informací ze dne 13.5.2024 byla žalobkyně žalovanou informována o potvrzení příjmu podání a lhůtách k jejímu vypořádání.6. Stanoviskem žalované ze dne 7.11.2024 byla žádost o náhradu nemajetkové újmy žalobkyně vypořádána a žalobkyni byla přiznána částka 85 000,- Kč.7. Dle doručenky datové zprávy bylo stanovisko žalované k žádosti o předběžné projednání nároku žalobkyně doručeno 7.11.2024 právnímu zástupci žalobkyně.8. Dle potvrzení , právnická osoba, ze dne 11.6.2020 žalobkyně studovala v programu , Anonymizováno, v prezenční formě studia, v období od 30.7.2015 do 15.1.2018. Studia bylo zanecháno z důvodů nesplnění požadavků Studijního a zkušebního řádu , Anonymizováno, .9. Dle potvrzení z téhož dne (tzn. 11.6.2020) studovala žalobkyně totožný obor od 18.9.2017 do 20.4.2020, kdy studia zanechala na základě písemného prohlášení o ukončení studia, které bylo doručeno , právnická osoba, dne 20.4.2020.10. Dle potvrzení , právnická osoba, , , Anonymizováno, ze dne 11.6.2020 žalobkyně studovala v srpnu 2017 až únor 2018, v delším studiu, kdy uhradila poplatek 15.500,- Kč, od ledna 2018 do července 2018, opět uhradila poplatek za delší studium, ve výši 18 000,- Kč, a sice za akademický rok 2017/2018. A dále v akademickém roce 2018/2019 uhradila třikrát poplatek za delší studium, a sice za období od července 2018 do ledna 2019, dále od ledna 2019 do července 2019 a od července 2019 do ledna 2020.11. Dle potvrzení společnosti , Anonymizováno, je žalobkyně od 1.7.2020 zaměstnána u této společnosti, od 1.10.2022 na plný úvazek s čistou mzdou 31 636,- Kč.12. Ze spisu sp.zn. 22 C 99/2016 Obvodního soudu pro Prahu 2 bylo zjištěno následující: Dne 21.4.2016 byla ve věci podána