Obvodní soud pro Prahu 2 19 C 248/2025-28 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 65 707,23 Kč představující dlužnou jistinu a poplatky, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 93 313,68 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 172 775,01 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 65 707,23 Kč od 28 8. 2025 do zaplacení a úroku z úvěru ve výši 15,9 % ročně z částky 65 207,23 Kč od 28. 8. 2025 do zaplacení. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 12. 6. 2008 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 73 000 Kč, žalovaný však své smluvní povinnosti řádně neplnil, úvěr byl zesplatněn a pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně dále tvrdila vznik a výši jednotlivých uplatněných nároků a jejich příslušenství.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě předložených listin učinil soud následující skutková zjištění:5. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 12. 6. 2008 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 73 000 Kč, úročený sazbou 15,9 % ročně (smlouva o úvěru, obchodní podmínky žalobkyně). Žalovaný dne 12. 6. 2008 poskytnutý úvěr vyčerpal (historický výpis, interní účetní doklad). Žalovaný řádně a včas neplnil sjednané splátkové povinnosti (historický výpis). V důsledku porušení smluvních povinností se stal celý dluh splatným dne 27. 5. 2009. Ke dni 16. 3. 2010 činila nesplacená jistina částku 65.207,23 Kč a dlužné poplatky částku 500 Kč. Ke dni 16. 3. 2010 činil dlužný úrok z úvěru částku 10.257,17 Kč. (výzva k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky, historický výpis, specifikace úroku z úvěru). Původní věřitel postoupil pohledávku na společnost , právnická osoba, , která ji následně postoupila žalobkyni (smlouvy o postoupení pohledávek vč. dodatků). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 26. 9. 2016 (oznámení o postoupení pohledávky). Žalobkyně vyčíslila ke dni 27. 8. 2025 kapitalizovaný úrok z úvěru částkou 172 775,01 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částkou 93 313,68 Kč (specifikace úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení, historický výpis). Žalobkyně žalovaného vyzvala před podáním žaloby k úhradě dluhu (předžalobní upomínka ze dne 18. 8. 2025, podací lístek).6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:7. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 73 000 Kč, který vyčerpal, avšak nesplnil povinnost jej řádně splácet. Dluh se stal splatným dne 27. 5. 2009. Ke dni postoupení i ke dni podání žaloby existovala vůči žalovanému pohledávka sestávající z nesplacené jistiny, poplatků a příslušenství.8. Soud věc posoudil po právní stránce takto.9. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena dne 12. 6. 2008, posuzoval soud práva a povinnosti z ní vzniklá podle právních předpisů účinných v době jejího uzavření. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), byly s účinností od 1. 1. 2014 zrušeny zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 3028 odst. 3 o. z. se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí jeho účinnosti, řídí dosavadními právními předpisy. Soud proto vznik a obsah závazkového vztahu mezi účastníky posoudil podle právní úpravy obsažené v obch. zák. a obč. zák., účinné ke dni uzavření úvěrové smlouvy, zatímco otázku postoupení pohledávky posoudil podle právní úpravy účinné v době uzavření smluv o postoupení pohledávky.10. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru řídí třetí částí tohoto zákona bez ohledu na povahu účastníků. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 502 odst. 1 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši. Podle § 504 obch. zák. je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě. Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky.11. Jelikož žalovaný uzavřel předmětnou smlouvu mimo rámec své podnikatelské činnosti, jedná se současně o spotřebitelský vztah, na který dopadala rovněž ustanovení § 52 a násl. obč. zák. upravující ochranu spotřebitele. Soud přezkoumal obsah smluvní dokumentace a neshledal důvod pro závěr, že by smlouva o úvěru nebo některé její podstatné náležitosti byly v rozporu s tehdy účinnou právní úpravou či ustanoveními na ochranu spotřebitele.12. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvami o postoupení pohledávky uzavřenými dne 12. 9. 2016. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Z předložených listin vyplynulo, že předmětná pohledávka byla platně postoupena na žalobkyni, která je proto v řízení aktivně věcně legitimována.13. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr, žalovaný úvěr čerpal, avšak neplnil řádně a včas své smluvní povinnosti, v důsledku čehož se celý dluh stal splatným. Byla rovněž prokázána výše nesplacené jistiny, dlužných poplatků i uplatněného příslušenství. Žalovaný tvrzení žalobkyně ani vyčíslení jednotlivých nároků nijak nezpochybnil. Soud proto shledal žalobou uplatněný nárok důvodným v celém rozsahu a žalobě zcela vyhověl.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 838,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 629 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 707,23 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 740 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 570 Kč ve výši 2 639,70 Kč.15. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.