5 C 528/2018-169 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou ze dne 5. 3. 2018, která byla podána u soudu dne 6. 3. 2018 se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 1 085 452 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 085 452 Kč od 1. 2. 2018 do zaplacení s tvrzením, že žalovaný, coby zapsaný advokát, poskytoval v letech 2014 – 2016 žalobci právní služby na základě plné moci ze dne 4. 11.2014 a plné moci ze dne 30. 5. 2015. Žalobce plnou mocí ze dne 30. 5. 2015 zmocnil žalovaného k zastupování ve všech věcech souvisejících s řízením vedeným pod sp. zn. 13 C 62/2015 u Okresního soudu v Berouně. Žalobce v tomto řízení vystupoval v postavení žalovaného proti společnosti [právnická osoba] [IČO], která zde proti žalobci (v řízení žalovanému) uplatnila svůj nárok z titulu náhrady škody v souvislosti se škodnou událostí vzniklou při výkopových pracích na pozemku par. [číslo] o výměře 506 m2 v k. ú. [část obce], které žalobce pro poškozenou společnost [právnická osoba] prováděl na základě smlouvy o dílo ze dne 1. 6. 2008 Okresní soud v Berouně nárok poškozené potvrdil a žalobci uložil rozsudkem č.j. 13 C 62/2015-99, ze dne 15. 8. 2016, povinnost zaplatit poškozené částku 1 085 452 Kč s příslušenstvím a náklady řízení ve výši 69 036 Kč. Proti předmětnému rozsudku žalovaný, coby právní zástupce, nepodal odvolání, přičemž žalobce nepoučil o možných právních důsledcích tohoto postupu. Rozsudek č.j. 13 C 62/2015-99 se stal pravomocným ke dni 7. 9. 2016 a vykonatelným ke dni 13. 9. 2016. Vzhledem k tomu, že měl žalobce na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne 18. 5. 2005 (dále jen„ pojistná smlouva“) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele u [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ pojišťovna“), udělil žalovanému plnou moc k tomu, aby za něj vymáhal nárok na pojistné plnění z titulu škodné události, která byla způsobena poškozené společnosti [právnická osoba] v souvislosti s výkonem podnikání žalobce. Jelikož však pojišťovna odmítla žalobci uznat jeho nárok na pojistné plnění pro údajnou neexistenci právního titulu k náhradě škody, žalovaný dne 15. 3. 2015 v zastoupení žalobce podal u Obvodního soudu pro Prahu 1 žalobu proti pojišťovně, po níž bylo v tomto řízení (sp. zn. 64 C 21/2015) nárokováno pojistné plnění ve výši škody způsobené žalobcem poškozené. Žalovaný byl podrobně obeznámen s podmínkami pojistné smlouvy, jejíž součástí byly rovněž Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005 (dále jen„ VPPOS 2005“). Jak se později ukázalo v řízení sp. zn. 13 C 62/2015 vedeného u Okresního soudu v Berouně, závěry pojišťovny o neexistenci odpovědnosti za škodu žalobce nebyly správné, tudíž žalobcův nárok na pojistné plnění byl důvodný, a měl mu být v rámci řízení sp. zn. 64 C 21/2015 vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 přiznán, avšak nestalo se tak z formálních důvodů. V průběhu řízení sp. zn. 64 C 21/2015 vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 totiž vyšly najevo skutečnosti, pro něž má žalobce za to, že mu byla žalovaným způsobena škoda v souvislosti s výkonem advokacie ve smyslu ust. § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Žalovaný coby příslušník advokátní stavovské organizace a profesionál má vůči svým klientům odpovědnost za případnou újmu, kterou jim způsobí v souvislosti s výkonem advokacie, při jejímž výkonu musí postupovat s odbornou péčí a dbát o zachování a řádné uplatňování všech nároků svých klientů. Žalovaný se však při zastupování žalobce vůči pojišťovně dopustil několika pochybení, v jejichž důsledku zanikl nárok žalobce vůči pojišťovně na pojistné plnění. V rozporu s čl. 11 písm. f), písm. h) a písm. i) VPPOS nebylo pojišťovně v době, kdy žalobce zastupoval žalovaný, řádně oznámeno, že poškozená uplatnila proti žalobci náhradu škody ze škodné události u příslušného orgánu, a dále nebylo bez výslovného pokynu pojišťovny podáno odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Berouně č.j. 13 C 62/2015-99 ze dne 15. 8. 2016 o povinnosti žalobce k náhradě škody. V důsledku těchto skutečností pak Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem č.j. 64 C 21/2015-90 ze dne 6. 11. 2017 zamítl nároky žalobce na pojistné plnění, jelikož dospěl k závěru, že pojišťovna postupovala v souladu s pojistnou smlouvou a VPPOS, když z důvodu nesplnění výše uvedených smluvních povinností odmítla žalobci i přes jeho přiznanou povinnost k náhradě škody vyplatit pojistné plnění. Žalobce se nyní nachází v situaci, kdy mu v důsledku způsobených formálních nedostatků při uplatňování jeho nároků u pojišťovny, činěném toho času žalovaným v jeho zastoupení, soud nepřiznal právo na výplatu pojistného plnění rovnajícího se částce (škodě) ve výši 1 085 452 Kč, k jejíž úhradě vůči poškozené mu byla uložena povinnost rozsudkem Okresního soudu v Berouně č.j. 13 C 62/2015-99 ze dne 15. 8. 2016. Vzhledem k tomu, že žalovaný před přijetím do advokátní komory byl zaměstnancem předmětné pojišťovny, spoléhal žalobce na to, že jako osoba znalá daného oboru a praxe, jak právně tak prakticky a vztahově, bude nejprve schopen vyjednat věc z pojišťovnou v zastoupení žalovaného a následně si bude v řízení u Okresního soudu v Berouně počínat tak, aby hájil zájmy žalobce, byv znalý smluvních podmínek pojišťovny a tamní praxe. Žalobce jako právní laik se nechal při uplatňování svých práv zastoupit odborníkem tak, aby měl ve své věci zajištěn náležitý právem aprobovaný postup, avšak ze strany žalovaného coby profesionála nebyla dodržena odborná péče při poskytování právních služeb, proto má žalobce za to, že byl tímto jeho jednáním poškozen. Žalobce následně prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne 16. 1. 2018 k úhradě dlužné částky ve výši 1 085 452 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána více než sedm dnů před podáním žaloby na jeho poslední známou adresu dle výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku a rovněž emailem na jeho emailovou adresu [email] Ani na tuto výzvu však žalovaný nereagoval úhradou dlužné částky. Dále žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky stanovené v předžalobní výzvě, tj. od 1. 2. 2018. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žalobního návrhu. Uplatněný nárok neuznává co do důvodu a výše z toho důvodu, že v žádném případě neporušil čl. 11 VPPOS písm. f) h) i), jak uvádí žalobce. Pokud se jedná o údajné porušení čl. 11 písm. f), h), žalovaný jako právní zástupce žalobce dal na vědomí pojišťovně, že proti žalobci byla podána žaloba o náhradu škody. Nad rámec povinností stanovených VPPOS požádal prostřednictvím soudu o vstup pojišťovny do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalobce, což pojišťovna odmítla. Současně se soudním řízení před Okresním soudem v Berouně probíralo soudní řízení před Obvodním soudem pro Prahu 1, ve kterém žalobce [celé jméno žalobce] přímo žaloval [právnická osoba] o pojistné plnění z předmětné pojistné události. Tvrzení žalobce, že žalovaný porušil čl. 11 písm. i) VPPOS tím, že nepodal včas odvolání do rozsudku Okresního soudu v Berouně, v žádném případě neodpovídá skutečnosti. Faktem zůstává, že proti platebnímu rozkazu Okresního soudu v Berouně ze dne 21. 5. 2015 podal žalovaný jako advokát žalobce odpor. V tomto odporu uvedl, že zdůvodnění provede pojišťovna, která tento spor vyvolala, když po řadě jednání, přestože pojištěný pan [celé jméno žalobce] svoji odpovědnost za vznik škody uznal, bez jakéhokoli relevantního důvodu odmítnula plnit. Proto také žalobce prostřednictvím soudu, z iniciativy žalovaného, požádal o vstup pojišťovny, jako vedlejšího účastníka, na své straně. Tento právní krok pojišťovna bez udání důvodu odmítla a tím naprosto rezignovala na ochranu svého právního zájmu na výsledku sporu. Na základě podaného odporu žalovaným došlo ke snížení žalované částky o 416 765 Kč. Pojišťovna, která odmítnula bez udání důvodů vstup do řízení, jednala naprosto účelově a v rozporu s dobrými mravy, neboť' věděla, že žalobce [celé jméno žalobce] je v důkazní nouzi, když od počátku vyřizování této pojistné události přiznával v plném rozsahu vinu na vzniku škody a od pojišťovny požadoval součinnost, aby spor mohl dovést k výsledku, který by dal za pravdu pojišťovně, že se nejedná o pojistnou událost. V řízení před Obvodním soudem pro Prahu 1 žalovaná pojišťovna nepředložila jediný relevantní důkaz, který by dokazoval, že nedošlo k pojistné události. Žalovaný odmítl konstrukci, že způsobil žalobci škodu tím, že nepodal další opravný prostředek. Namítl, že se do rozhodnutí soudu odvolal tím, že do platebního rozkazu podal odpor, který je rovněž opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu a splnil tak povinnost stanovenou VPPOS. Tím, že žalobce od počátku přiznával zavinění za způsobenou škodu (jeho zavinění bylo jednoznačně prokázáno) a pojišťovna odmítla dodat důkazy, které by jej vyvinily, nemohlo odvolání přinést změnu rozsudku. Podání odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Berouně by pro žalobce nepřineslo příznivější rozhodnutí ve věci náhrady škody, jen by pojišťovně vznikly další náklady spoj