7 C 234/2020-37 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobci se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne 22. 7. 2020 se jako vlastník stavby – domu [adresa], v [obec a číslo] - [část obce], ul. [ulice a číslo], [obec a číslo], domáhali po žalovaném vyklizení bytové jednotky [číslo] nacházející se v 3. patře daného domu. Žalobu odůvodnili tím, že žalovaný je nájemce tohoto bytu od 1. 5. 2018. Žalovaný začal být v prodlení s placením nájemného až do výše 3,82 násobku nájmu, proto mu žalobci dala výpověď z nájmu bytu dle § 2291 zákona č. 89/2012 Sb. bez výpovědní doby, výpověď byla žalovanému osobně doručena 22. 1. 2020, žalovaný byt ani přes výzvu nevyklidil. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu a ani následnou urgenci soudu, zda sporuje doručení výpovědi, nevyjádřil. Soud jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav: 4. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného [název úřadu] [anonymizována tři slova] [část Prahy]. [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] [územní celek], kat. území [část obce], [list vlastnictví], soud zjistil, že vlastníkem stavební parcely [číslo] stavby [adresa] jsou žalobci (žalobce a) vlastní 4/5, žalobce b) 1/5). 5. Z výzvy k vyklizení bytu ze dne 20. 7. 2020 adresované žalovanému, podepsané žalobcem b), bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k vyklizení bytu do sedmých dní. Z podacího lístku ze dne 21. 7. 2020 bylo zjištěno, že zásilka byla adresovaná žalovanému. 6. Z generální plné moci bylo zjištěno, že žalobce a) zmocnil žalobce b) k řešení záležitostí v souvislosti s nájemními smlouvami. 7. Z dopisu podepsaného žalovaným dne 15. 3. 2018 bylo zjištěno, že je mu neznámým pisatelem předložena nájemní smlouva a nájemné je stanoveno na 12 230 Kč a zálohy na služby ve výši 335 Kč. 8. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2018 soud zjistil, že žalovaný je nájemcem bytu [číslo] v 3. patře domu na adrese [adresa žalovaného a žalobce], nájem byl uzavřený na dobu neurčitou. 9. Z dodatku k nájemní smlouvě podepsané žalobce b) a žalovaným dne 1. 6. 2019 bylo zjištěno, že nájemné činilo 12 230 Kč a zálohy na služby 505 Kč. 10. Z výpovědi nájmu bytu pronajímatelem ze dne 15. 1. 2020 bylo zjištěno, že výpovědním důvodem bylo neplacení nájemného podle § 2291 zákona č. 89/2012 Sb. Za rok 2018 žalovanému měl vzniknout dluh ve výši 25 682 Kč. Ke dni 8. 11. 2019 pak dlužné nájemné činilo 48 119 Kč, což je 3,82 násobek nájmu. K 15. 1. 2020 pak částka 70 154 Kč. Výpověď obsahuje poučení o možnosti vznést návrh na přezkum výpovědi nájmu bytu u soudu a uplatnit námitky. Na listině je podpis„ [celé jméno žalobce]“ a dole číslice 22. 1. s písmeny„ [příjmení] h“. 11. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že žalobce b) je jeho zákazník, že mu svědek spravuje dům, ve kterém žalovaný bydlí. Žalovaného potkává denně. Žalovaný chodí o holích, majetkové poměry žalovaného nezná. Ví, že žalovanému umřela družka, řekl mu to v době, kdy přestal platit nájemné. Žalovaný nechtěl s nikým jiným bydlet, aby si zajistil finanční prostředky pro hrazení nájemného. Žalovaný nereagoval ani na sdělení svědka, že situaci je potřeba řešit. Původně měl jít žalovaný bydlet k synovi, z toho ale sešlo. Svědek nesl výpověď z nájmu bytu žalovanému, nepamatoval si kdy přesně. Předal ji žalovanému u dveří jeho bytu společně s vyúčtováním dlužného nájemného. Žalovaný si výpověď převzal, převzal si list papíru, nikoli obálku. Převzetí výpovědi žalovaný potvrdil podpisem přímo na listině. 12. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když účastníci ani provedení dalších důkazů nenavrhovali. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. 13. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobci jsou vlastníky stavby [adresa], v [obec a číslo] - [část obce], ul. [ulice a číslo]. Byt [číslo] v tomto domě měl v nájmu žalovaný, nájem byl ukončen výpovědí ze strany žalobců z důvodu neplacení nájemného k 22. 1. 2020. Žalovaný předmětný byt dosud nevyklidil. 14. Po právní stránce soud věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“). 15. Dle § 2286 odst. 1, 2 o. z. výpověď nájmu bytu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. 16. Dle § 2291 odst. 1, 2, 3 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil--li nájemné a náklady za služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí, nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží. 17. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný netvrdil, že by ve stanovené lhůtě podal žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi dle § 2290 o. z., soud se tedy v řízení o vyklizení již důvodností výpovědi nebyl oprávněn zabývat. Žalovaný ani nedůvodnost výpovědi nenamítal. Výpověď nájmu bytu splňuje zákonné náležitosti dle § 2286 o. z. (je písemná, obsahuje poučení o možnosti podat námitky a žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi) a dle § 2291 odst. 3 o. z. (obsahuje výpovědní důvod), předcházela jí výzva k odstranění závadného chování, tj. k úhradě dluhu na nájemném a zálohách na služby dle § 2291 odst. 3 o. z. Výpověď je proto platná a žalovaný po uplynutí lhůty k vyklizení stanovené ve výpovědi užívá byt bez právního důvodu a je povinen ho vyklidit (§ 2225 o. z.). Soud tedy žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl. Co se týká lhůty k vyklizení, tu soud stanovil v dvouměsíční délce. Žalovaný soud nijak sice nekontaktoval, ale z dokazování vyplynulo, že se jedná o osobu se zdravotními obtížemi a v tíživé sociální situaci, která bude obtížně hledat náhradní bydlení. Dvouměsíční lhůta se však soudu jeví jako dostatečná k zařízení nového bydlení i ve spolupráci s [název úřadu] [anonymizováno] [obec a číslo]. 18. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 900 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (žaloba, předžalobní výzva, účast na jednání u soudu dne 14. 12. 2020).