19 C 23/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí 1 524 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne 23. 8. 2020 cestovala hromadným dopravním prostředkem: tramvají - linkou [číslo] kterou provozovala žalobkyně, čímž uzavřela smlouvu o přepravě. Následnou kontrolou revizorem žalobkyně se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná porušila povinnosti cestujícího a žalobkyni vzniklo právo na uhrazení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč, kterou žalovaná dosud i přes výzvu neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalovaná cestovala dne 23. 8. 2020 hromadným dopravním prostředkem: tramvají - linkou [číslo] který provozovala žalobkyně, a při přepravní kontrole se neprokázala jízdním dokladem. Žalované bylo uložené jízdné ve výši 24 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Dle informací pro cestující činí přirážka 1 500 Kč. Dle čl. 8 bod 4 smluvních přepravních podmínek cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1 500 Kč a výše jízdného je stanovována podle tarifu dopravce. Žalovaná byla o úhradu vyzývána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, a to dopisem ze dne 2. 11. 2020. Na základě skutkového stavu, jak je popsán již shora, posoudil soud jednání žalované dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), ve spojení s ust. § 37 odst. 5 písm. b) a c) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů a ust. § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu, ve znění pozdějších předpisů s použitím smluvních přepravních podmínek [systém dopravy] [systém dopravy] [systém dopravy] (dopravce) ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. Žalobkyně prokázala, že žalovaná použila veřejného dopravního prostředku, a tím, že se neprokázala platnou jízdenkou, vzniklo žalobkyni jako dopravci právo požadovat zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že pohledávku žalobkyně ve výši 1 524 Kč zaplatila, to však žalovaná neučinila. Na základě shora uvedeného proto soud žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, na které žalobkyni vzniklo právo dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”), po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a 21 % DPH dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč.