19 C 475/2020-23 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 2 089 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání, na dobu neurčitou s pojistným splatným pololetně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dnem 11. 6. 2019, byl proto žalobkyní vyzván k jeho zaplacení s upozorněním na možnost zániku pojištění v případě nezaplacení. Žalovaný ve lhůtě žalobkyní stanovené dlužné pojistné neuhradil, a proto došlo uplynutím stanovené lhůty dne 22. 10. 2019 k zániku pojištění. Za období od 11. 6. 2019 do 22. 10. 2019 činí dlužné pojistné 1 889 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku v celkové výši 2 089 Kč, na kterou dosud ničeho neuhradil. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání. Počátek pojištění byl sjednán na [datum]. Bylo sjednáno pojistné ve výši 5 040 Kč ročně, splatné pololetně. K zaplacení dlužného pojistného byl žalovaný vyzván výzvou ze dne 27. 8. 2019 s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy a dopisem ze dne 7. 11. 2019 mu byl oznámen zánik pojištění ke dni 22. 10. 2019. K úhradě dlužného pojistného byl žalovaný dále vyzván prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 3. 4. 2020. Žalobkyně se na základě shora označené pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), zavázala pro případ škodné události poskytnout pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit dohodnuté pojistné. Dle ust. § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalobkyně poskytla žalovanému pojistnou ochranu, žalovaný však nezaplatil pojistné v celkové výši 1 889 Kč. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku představující pojistné ve výši 1 889 Kč a poplatek za upomínku po zániku pojištění ve výši 200 Kč uhradil, což však neučinil a soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, vzniklo žalobkyni v souladu s ust. § 1970 o. z. i právo na úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”), po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč.