19 C 72/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 7 224 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s pojistným ve výši 9 631,99 Kč splatným čtvrtletně. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dnem 13. 10. 2018, byla proto žalobkyní vyzvána k jeho zaplacení s upozorněním na možnost zániku pojištění v případě nezaplacení. Žalovaná ve lhůtě žalobkyní stanovené dlužné pojistné neuhradila, a proto došlo uplynutím stanovené lhůty dne 1. 2. 2019 k zániku pojištění. Za období od 13. 10. 2018 do 1. 2. 2019 činí dlužné pojistné 7 224 Kč. Žalovaná byla žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzývána, dlužné pojistné však nebylo uhrazeno. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, ve smyslu ust. § 3 nařízení vláda č. 351/2013 Sb. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění podnikatele a právnických osob. Bylo sjednáno pojistné ve výši 9 630 Kč ročně splatné ve čtvrtletních splátkách. K zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy byla žalovaná vyzvána výzvou ze dne 11. 12. 2018 a dopisem ze dne 11. 2. 2019 jí byl oznámen zánik pojištění. K úhradě dlužného pojistného byla žalovaná vyzvána upomínkou ze dne 16. 3. 2019 a dále prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 10. 12. 2020, která jí byla odeslána dne 11. 12. 2020. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalobkyně se na základě shora označené pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 2758 odst. 1 o. z. zavázala pro případ škodné události poskytnout pojistné plnění a žalovaná se zavázala platit dohodnuté pojistné. Dle ust. § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle ust. § 2782 odst. 2 o. z., zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. Žalobkyně poskytla žalované pojistnou ochranu, žalovaná však nezaplatila pojistné. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužné pojistné ve výši 7 224 Kč uhradila, což však neučinila, soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě jako důvodné vyhověl včetně nároku na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích a nároku na úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”), po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkající se pojistného, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pojistného lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu.