20 C 336/2020-19 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí 12 292 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena prostředky komunikace na dálku smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 7 200 Kč s tím, že žalovaný měl hradit úvěr formou splátek ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč, dále měl hradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tedy částku 1 440 Kč a úroky ve výši 20 % měsíčně. V případě splatnosti úvěru pak úrok činil 15 % ročně. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 121 Kč za každých započatý kalendářní měsíc prodlení, která celkem činila 363 Kč. Žalovaný částečně uhradil částku 3 356 Kč, kterou žalobkyně započetla dle smluvního ujednání na smluvní pokutu, na úroky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky, úroky z úvěru, poplatky a na jistinu. K úhradě zbývá 12 292 Kč, přičemž žalovaný dosud neuhradil nic. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.”) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] bylo zjištěno, že obsahuje údaje o žalovaném, podpis je pouze žalobkyně. Úvěrový limit byl sjednán do výše 50 000 Kč na dobu neurčitou, přičemž výše prvního čerpání činí 5 000 Kč. Označený žalovaný měl hradit úvěr formou splátek ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč, dále měl hradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, úroky ve výši 20 % měsíčně a smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Z výpisu k revolvingovému úvěru žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že celkem žalovaný dluží 6 000 Kč, z výpisu k revolvingovému úvěru žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že celkem žalovaný dluží 4 800 Kč, z výpisu k revolvingovému úvěru žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že celkem žalovaný dluží 5 229 Kč, z výpisu k revolvingovému úvěru žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že celkem žalovaný dluží 7 187 Kč, z výpisu k revolvingovému úvěru žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že celkem žalovaný dluží 8 179 Kč, z výpisu k revolvingovému úvěru žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že celkem žalovaný dluží 9 992 Kč, z výpisu k revolvingovému úvěru žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že celkem žalovaný dluží 12 174 Kč, z výpisu k revolvingovému úvěru žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že celkem žalovaný dluží 12 442 Kč. Z výpisu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] zaslána žalobkyní částka 5 000 Kč, z výpisu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] zaslána žalobkyní částka 400 Kč, z výpisu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] zaslána žalobkyní částka 1 800 Kč. Z kopie [číslo obč. průkazu] soud zjistil, že byl vydán pro žalovaného. Z výzvy k úhradě - předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky a tato výzva byla žalovanému zaslána, jak vyplývá z podacího archu. 5. Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle ust. § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), prostřednictvím prostředku komunikace na dálku k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 7 200 Kč (viz výpisy za uvedená období), přičemž majitelem účtu, na který byly prostředky posílány, je žalovaný. Žalovaný tak úvěr řádně čerpal a měl jej hradit formou splátek včetně sjednaných úroků a poplatku, pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta dle ust. § 2048 o. z. Uvedenou povinnost však žalovaný nesplnil, dostal se do prodlení a dluží žalobkyni celkem 12 292 Kč. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku ve výši 12 292 Kč uhradil, což neučinil. Soud proto s ohledem na uvedené žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle ust. § dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 800 Kč, odměně advokáta za 2,5 úkonu právní služby dle ust. § 7 a 11 odst. 1 písm. a), d) a ust. § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) po 1 620 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva k plnění - půl úkonu), náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 6 789,50 Kč. Soud vyhodnotil upomínku zaslanou žalobkyní prostřednictvím právního zástupce žalobkyně jako jednoduchou výzvu k plnění, neboť předložená upomínka obsahuje pouze základní skutkový rozbor bez právního rozboru, nejedná se tak o výzvu k plnění ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.