20 C 45/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 11. 2020 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 11 000 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ [právnická osoba]“) a žalovanou došlo dne 21. 3. 2018 k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, jejíž součástí byly obchodní podmínky [příjmení] [příjmení] [jméno] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v ČR (dále jen„ smlouva“). Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované [právnická osoba] poskytnut neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaná na základě smlouvy čerpala celkem částku ve výši 12 807 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžité prostředky splácet, a to v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaná se dostala do prodlení, neboť neuhradila [právnická osoba] ani minimální pravidelnou splátku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019, postoupila [právnická osoba] pohledávku za žalovanou společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ [právnická osoba]“), která následně uzavřela dne 19. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní, na jejímž základě došlo k postoupení téže pohledávky na žalobkyni. O postoupení pohledávky [právnická osoba] byla žalovaná informována oznámením žalobkyně ze dne 4. 11. 2020. Žalovaná dlužnou částku ani ani přes výzvu žalobkyně k zaplacení ze dne 4. 11. 2020 neuhradila. 2. Vedle žalované částky se žalobkyně na žalované domáhala zároveň zaplacení smluvního úroku ve výši 8,5 % měsíčně z částky 11 000 Kč od 11. 6. 2018 do 21. 9. 2018 kapitalizovaného na částku 3 133,72 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 000 Kč od 22. 9. 2018 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 500 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 5. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 21. 3. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč na dobu neurčitou. Výše úrokové sazby činila 8,5 % a poplatek za čerpání úvěru byl 12,5 % z každé čerpané částky úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru spolu s poplatkem a úrokem, anebo 1 000 Kč podle toho, který z těchto dvou částek je vyšší. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] ze dne 18. 12. 2019 a Smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní ze dne 19. 12. 2019 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla převedena na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni s tím, že má být dlužná částka uhrazena do tří dnů. Oznámení bylo žalované zasláno dne 4. 11. 2020, jak vyplývá z podacího lístku dopis online. Z oznámení [právnická osoba] ze dne 27. 7. 2021 soud zjistil, že účet [číslo] [bankovní účet] je veden na jméno žalované. A z výpisu účtu [číslo] [bankovní účet] za období březen 2018 až červen 2018 soud zjistil, že dne 21. 3. 2018 byla na účet žalované připsána částka 6 000 Kč, dne 23. 4. 2018 částka 1 000 Kč, dne 24. 5. 2018 částka 807 Kč a dne 12. 6. 2018 částka 5 000 Kč Tj. celkem 12 807 Kč). 6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 21. 3. 2018 k uzavření smlouvy. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované [právnická osoba] poskytnut neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou. Dle podmínek smlouvy se strany dohodly, že budou úvěr úročit pevnou úrokovou sazbou ve výši 8,5 % měsíčně a že v případě prodlení žalované se splacením jakékoliv částky ve výši 250 Kč, může věřitel po žalovaném požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky (viz Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 21. 3. 2018). Žalovaná na základě smlouvy čerpala celkem částku ve výši 12 807 Kč. Jelikož žalovaná [právnická osoba] neuhradila ani minimální pravidelnou splátku, dostala se do prodlení. Společnost [anonymizováno] postoupila dne 18. 12. 2019 pohledávku za žalovanou [právnická osoba] (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019), která následně tuto pohledávku postoupila dne 19. 12. 2019 žalobkyni (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019). O postoupení pohledávky [právnická osoba] byla žalovaná informována oznámením žalobkyně ze dne 4. 11. 2020. Žalovaná peněžité prostředky ani přes výzvu k zaplacení žalobkyni neuhradila (předžalobní upomínka ze dne 4. 11. 2020). 7. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Dle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 11. Dle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Dle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a uvedených zákonných ustanovení posoudil soud věc po právní stránce takto. Mezi [právnická osoba] a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku. Společnost [anonymizováno] dostála svého závazku vyplývajícímu z uzavřené smlouvy, když žalované poskytla peněžité prostředky ve sjednané výši. Žalovaná se smlouvou zavázala poskytnuté peněžité prostředky splácet, a to v pravidelných měsíčních splátkách, minimálně ve výši uvedené ve výpisu, a to až do výše celkové dlužné částky, tuto svoji povinnost však nesplnila, pročež se dostala do prodlení a došlo k zesplatnění úvěru. Následně [právnická osoba] platně postoupila pohledávku za žalovanou [právnická osoba], která tutéž pohledávku platně postoupila žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni listinnými důkazy podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že dlužnou částku zaplatila. Toto však neučinila. Soud proto shledal žalobu jako důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl. 14. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalovanou částku včas a řádně neuhradila, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, soud proto přiznal žalobkyni rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení, jehož výše je odůvodněna dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Stran toho soud přiznal žalobkyni smluvní úrok a náhradu účelně vynaložený