20 C 480/2020-13 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky za technický úkon spočívající v odtahu vozidla a v následném umístění vozidla na parkovišti, které je provozováno žalobkyní. Uvedený úkon byl proveden s motorovým vozidlem [registrační značka] dne [datum]. Žalovaný si vyzvedl automobil dne 16. 3. 2017 a stejný den zároveň podepsal uznání dluhu, který mu vznikl z důvodu tohoto odtahu. Žalobkyně, která je dle příslušné zřizovací listiny oprávněna Hlavním městem Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, se domáhala dle příslušného nařízení Hlavního města Prahy platného a účinného v den provedení technického úkonu zaplacení částky 2 150 Kč. Protože žalovaný na celkovou dlužnou částku ve výši 2 150 Kč do dne podání této žaloby navzdory předžalobní upomínce ze dne 14. 9. 2020 neuhradil ničeho, domáhala se žalobkyně u soudu zaplacení celé dlužné částky včetně zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že dne 16. 3. 2017 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [anonymizováno] [registrační značka], což vyplývá z uznání dluhu ze dne 16. 3. 2017 a z karty vozidla. Vozidlo bylo následně umístěno na parkoviště provozované žalobkyní. Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobkyní stanoví příslušné nařízení hlavního města Prahy v platném znění. Cena za odtah je tedy určena dle nařízení platného a účinného v den odtahu, parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy dle příslušného nařízení, které je v tento den platné a účinné. Žalobkyně se pokusila o kontakt s žalovaným a vyzvala jej k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum] a dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce. Žalovaný za provedený odtah a parkovné ničeho neuhradil. Dluh žalovaného je tedy tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné). Celková výše dlužné částky tedy k dnešnímu dni činí 2 150 Kč. Žalovaný uznal písemně celý tento dluh co do důvodu i výše dne 16. 3. 2017 a zavázal se jej uhradit do 30 dnů, tedy nejpozději do 15. 4. 2017. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: dle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. zákona o silničním provozu (dále jen„ SP“), kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit, neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Dle § 27 odst. 5 SP o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Právo vlastníka místní komunikace vykonává na základě zřizovací listiny vydané Zastupitelstvem hl.m. Prahy ze dne žalobkyně; dle nařízení hl.m. Prahy ze dne jsou stanoveny maximální ceny za odtah vozidla a za služby parkovišť odtažených osobních automobilů. Žalovaný navíc svůj dluh písemně uznal v souladu s § 2053 občanského zákoníku. Žalovanému se v řízení nepodařilo vyvrátit existenci žalobou uplatněného dluhu, a proto soud výrokem I. žalobkyni žalovanou částku přiznal. Podle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně od prvního dne prodlení žalovaného nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 150 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou a půl úkonu právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní upomínka – půl úkonu, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.