21 C 388/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 7. 2021 se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl ošetřen dne 28. 9. 2020 v Protialkoholní záchytné stanici [název], [obec a číslo], provozované žalobkyní. Ošetření včetně pobytu na protialkoholní záchytné stanici vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou [číslo] na částku 3 000 Kč, splatnou dne 28. 10. 2020. Žalovaný následně dne 28. 9. 2020 dluh písemně co do důvodu a výše uznal, nic však žalobkyni neuhradil, i když byl k úhradě vyzván. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalovanému byla za pobyt na protialkoholní záchytné stanici vystavena žalobkyní faktura [číslo] na částku 3 000 Kč, splatnou dne 28. 10. 2020. Žalovaný dne 28. 9. 2020 tento dluh ve výši 3 000 Kč za provedené ošetření a za pobyt v protialkoholní záchytné stanici uznal a zavázal se jej uhradit do 30 dnů. Žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván upomínkou ze dne 26. 4. 2021 k úhradě dlužné částky ve výši 3 000 Kč. 6. Dle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Žalobkyně v řízení prokázala, že jí vůči žalovanému vznikl nárok na zaplacení částky ve výši 3 000 Kč ve smyslu ust. § 2053 o. z. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil, případně že závazek zanikl jiným způsobem. To neučinil, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení, který žalobkyni vznikl dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.