21 C 404/2020-15 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] pojistná smlouva [číslo] jejíž nedílnou součástí byly pojistné podmínky. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tov. zn. Mitsubishi PAJERO, [registrační značka]. Sjednané pojistné činilo částku 8 477 Kč s roční splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum]. K zániku pojištění došlo uplynutím stanovené lhůty dne [datum]. Za období od [datum] do [datum] činí dlužné pojistné 2 773 Kč. Žalovaný byl žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzýván, dlužné pojistné však ani poté neuhradil. Prostřednictvím právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] Vedle žalované částky požadovala žalobkyně také zaplacení zákonných úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění dne [datum], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Mitsubishi PAJERO, [registrační značka]. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 8 477 Kč. Z přehledu předpisů a plateb pojistné smlouvy [číslo] vyplývá, že nedoplatek pojistného za období od [datum] do [datum] činil 2 773 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužného pojistného vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum]. Účastníci si čl. 1 bodem 1 a 2 pojistných podmínek žalobkyně ujednali, že pojistná smlouva se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 168/1999 Sb. 6. Podle čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ve věcech pojištění se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž je dotčen článek 6 a čl. 7 bod 5. 7. Podle čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech aniž je dotčen čl. 13 odst. 3, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. 8. V daném případě byla uzavřena pojistná smlouva mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem a žalovaný má bydliště v [obec a číslo], k projednání věci tak byl příslušný Obvodní soud pro Prahu 3. 9. Dle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) tento článek se vztahuje na smlouvy uvedené v odstavci 2 bez ohledu na to, zda se kryté riziko nachází v členském státě, a na všechny další pojistné smlouvy, které kryjí rizika nacházející se na území členských států. Nevztahuje se na smlouvy o zajištění. 10. Dle čl. 7 odst. 3 Řím I v případě jiné pojistné smlouvy, než je smlouva podle odstavce 2, mohou v souladu s článkem 3 strany zvolit pouze následující práva: a) právo jakéhokoli členského státu, v němž se nachází riziko v okamžiku uzavření smlouvy; b) právo země, v níž má pojistník své obvyklé bydliště; c) v případě životního pojištění právo členského státu, jehož je pojistník státním příslušníkem; d) v případě pojistných smluv kryjících rizika omezená na události, k nimž došlo v jednom členském státě, a to v jiném, než je členský stát, v němž se riziko nachází, právo tohoto státu; e) v případě pojistníka se smlouvou spadající pod tento odstavec, který provozuje profesionální nebo podnikatelskou činnost nebo vykonává svobodné povolání a pojistná smlouva kryje dvě či více rizik vztahujících se k této činnosti a nacházejících se v různých členských státech, právo kteréhokoli z těchto členských států nebo právo země, v níž má pojistník své obvyklé bydliště. Pokud v případech uvedených v odstavcích a), b) nebo e) poskytují uvedené členské státy větší míru volnosti při volbě rozhodného práva pro pojistné smlouvy, mohou smluvní strany této volnosti využít. V míře, ve které nebylo právo rozhodné zvoleno stranami podle tohoto odstavce, se bude taková smlouva řídit právem členského státu, v němž se riziko nachází v okamžiku uzavření smlouvy. 11. Účastníci si v daném případě pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami ujednali, že pojistná smlouva se bude řídit zákonem č. 89/2012 Sb. a zákonem č. 168/1999 Sb., čímž provedli volbu rozhodného práva. Právní řád České republiky by byl však rozhodným právem, i pokud by právní účastníci neprovedli volbu práva, neboť se jedná o právo členského státu, ve kterém se nachází riziko v okamžiku uzavření smlouvy, tak i o právo země, v níž má pojistník (žalovaný) bydliště. Soud proto věc posoudil podle právního řádu České republiky 12. Podle ust. § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 13. Podle ust. § 13 odst. 2 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 14. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 15. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ust. § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu, na základě které vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalovanému sjednané pojištění a žalovanému povinnost platit sjednané pojistné. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 2 773 Kč. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil, to však neučinil, soud proto žalobě vyhověl. Vedle dlužného pojistného a poplatku za upomínání vznikl žalobkyni také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním