21 C 476/2021-29 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 10. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 017 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne 20. 9. 2016 cestovala vlakem č. 5819 mezi stanicemi Praha Masarykovo n. a Praha Vysočany, využila tak přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to bez platné jízdenky, čímž se bezdůvodně obohatila v částce ve výši 17 Kč. Žalobkyně dále vyměřila žalované přirážku ve výši 1 000 Kč [právnická osoba], postoupila výše uvedenou pohledávku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a to na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích a úplatném postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015. Dne 10. 5. 2017 postoupila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] předmětnou pohledávku žalobkyni. Žalované bylo prostřednictvím právního zástupce žalobkyně oznámeno postoupení pohledávek a zároveň byla vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 31. 8. 2017, dlužnou částku však ani poté neuhradila. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně také zaplacení zákonných úroků z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že žalovaná se dne 20. 9. 2016 přepravovala bez platného jízdného dokladu ve vlaku č. 5819 ze zastávky Praha Masarykovo n. do zastávky Praha Vysočany. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení jízdného ve výši 17 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Dne 15. 12. 2015 uzavřela společnost [právnická osoba], a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] rámcovou smlouvu o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] na základě které došlo k postoupení předmětné pohledávky. Dne 10. 5. 2017 postoupila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žalobkyni předmětnou pohledávku. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 30. 8. 2017. 6. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 7. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 8. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 9. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 10. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatila jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 017 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.