21 C 7/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 10. 2020 se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 118 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění ke dni 19. 12. 2018, jejímž předmětem bylo pojištění bytové jednotky a domácnosti. Bylo sjednáno pojistné ve výši 5 723 Kč ročně. Pojištění zaniklo ke dni 27. 3. 2020 z důvodu neplacení pojistného. Za období od 19. 12. 2019 do 27. 3. 2020 dluží žalovaná na pojistném 2 118 Kč Vedle žalované částky požadovala žalobkyně také zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za období od 28. 3. 2020 do 22. 10. 2020 ve výši 121 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10.000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že účastníci řízení uzavřeli dne 18. 12. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění bytové jednotky, s účinností od 19. 12. 2018 na dobu neurčitou. Pojistné bylo sjednáno ve výši 5 723 Kč ročně. Žalovaná byla dopisem ze dne 9. 4. 2020 informována o zániku pojistné smlouvy ke dni 27. 3. 2020 z důvodu neplacení pojistného. Žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužného pojistného upomínala. Žalované byla prostřednictví právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ze dne 24. 7. 2020. 6. Podle čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ve věcech pojištění se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž je dotčen článek 6 a čl. 7 bod 5. 7. Podle čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech aniž je dotčen čl. 13 odst. 3, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. 8. V daném případě byla uzavřena pojistná smlouva mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem a žalovaná má bydliště v [obec a číslo], k projednání věci tak byl příslušný Obvodní soud pro Prahu 3. 9. Dle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) tento článek se vztahuje na smlouvy uvedené v odstavci 2 bez ohledu na to, zda se kryté riziko nachází v členském státě, a na všechny další pojistné smlouvy, které kryjí rizika nacházející se na území členských států. Nevztahuje se na smlouvy o zajištění. 10. Dle čl. 7 odst. 3 Řím I v případě jiné pojistné smlouvy, než je smlouva podle odstavce 2, mohou v souladu s článkem 3 strany zvolit pouze následující práva: a) právo jakéhokoli členského státu, v němž se nachází riziko v okamžiku uzavření smlouvy; b) právo země, v níž má pojistník své obvyklé bydliště; c) v případě životního pojištění právo členského státu, jehož je pojistník státním příslušníkem; d) v případě pojistných smluv kryjících rizika omezená na události, k nimž došlo v jednom členském státě, a to v jiném, než je členský stát, v němž se riziko nachází, právo tohoto státu; e) v případě pojistníka se smlouvou spadající pod tento odstavec, který provozuje profesionální nebo podnikatelskou činnost nebo vykonává svobodné povolání a pojistná smlouva kryje dvě či více rizik vztahujících se k této činnosti a nacházejících se v různých členských státech, právo kteréhokoli z těchto členských států nebo právo země, v níž má pojistník své obvyklé bydliště. Pokud v případech uvedených v odstavcích a), b) nebo e) poskytují uvedené členské státy větší míru volnosti při volbě rozhodného práva pro pojistné smlouvy, mohou smluvní strany této volnosti využít. V míře, ve které nebylo právo rozhodné zvoleno stranami podle tohoto odstavce, se bude taková smlouva řídit právem členského státu, v němž se riziko nachází v okamžiku uzavření smlouvy. 11. Právní řád České republiky je rozhodným právem, neboť se jedná o právo členského státu, ve kterém se nachází riziko v okamžiku uzavření smlouvy, tak i o právo země, v níž má pojistník (žalovaná) bydliště. Soud proto věc posoudil podle právního řádu České republiky 12. Žalobkyně se na základě shora označené pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 2 758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), zavázala pro případ škodné události poskytnout pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit dohodnuté pojistné. Dle ust. § 2 782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalobkyně poskytla žalované pojistnou ochranu. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že pojistné za dobu 19. 12. 2019 do 27. 3. 2020 ve výši 2 118 Kč uhradila, to však neučinila, soud proto žalobě vyhověl, i co do nároku na zaplacení úroků z prodlení, který žalobkyni vznikl dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 118 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.