4 C 32/2019-178 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se žalobou podanou dne 17. 1. 2019 domáhal zaplacení 17 593 000 Kč s přísl. s odůvodněním, že jde o náhradu škody, kterou žalovaný, resp. jeho právní předchůdce Pozemkový fond ČR způsobil žalobci tím, že porušil smlouvu o prodeji části podniku [číslo] uzavřenou dne 21. 12. 1994 mezi Pozemkovým fondem ČR (prodávajícím) a žalobcem (kupujícím) na základě zákona č. 92/1991 Sb., přičemž porušení smlouvy má dle tvrzení žalobce spočívat v tom, že Pozemkový fond nepodal návrh na vklad vlastnického práva žalobce k privatizovanému majetku, čímž se žalobce nestal vlastníkem privatizovaného majetku a nemohl tak zřídit k tomuto majetku zástavní právo ve prospěch banky za účelem získání úvěru na zaplacení zbylé části kupní ceny privatizovaného majetku. Nemožnost použít majetek jako zástavu způsobil Pozemkový fond i diskriminačním jednáním vůči žalobci, když tuto možnost v případě žalobce omezil na rozdíl od ostatních obdobných případů. Žalobce vedle toho tvrdil, že v rozsahu částky 1 350 000 Kč jde o investici, kterou žalobce investoval do majetku (tj. oblouková hala [obec], na parcele parc. [číslo] k. ú. [obec]) v době ještě před jeho privatizací, tj. v době, kdy byl nájemcem tohoto majetku na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 18. 10. 1991 mezi žalobcem (nájemcem) a státním podnikem Zemědělské služby Vyšší Brod, s. p. (pronajímatelem). Žalobce se plnění této částky tedy domáhá i z titulu nároku nájemce plynoucího z nájemního vztahu, neboť v nájemní smlouvě bylo dohodnuto finanční vypořádání při ukončení nájmu za zhodnocení nemovitosti žalobcem. Žalobce uvedl, že dosavadní žalovaný, tj. ČR-Státní pozemkový úřad, má plnit jakožto právní nástupce tehdejšího pronajímatele [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] Právní nástupnictví dovodil tak, že majetek, který měl žalobce v nájmu na základě nájemní smlouvy ze dne 18. 10. 1991 a do kterého jako nájemce v době nájmu investoval (se záměrem brzké privatizace), byl určen usnesením vlády č. 245 ze dne 4. 5. 1994 a usnesením Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR dne 13. 5. 1994 k privatizaci žalobci. Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR dne 13. 5. 1994 pověřilo realizací privatizace Pozemkový fond. Pozemkový fond se dosud nevypořádal s investicemi žalobce, naopak se v soudním řízení vedeném u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 4C 361/97 domohl vyklizení nemovitosti a smlouvou o převodu privatizovaného majetku ze dne 31. 8. 1999 majetek převedl na třetí osobu. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil uzavření Smlouvy [číslo] o prodeji části podniku dne 21. 12. 1994, odmítl však, že by Pozemkový fond smlouvu nějak porušil. K námitce žalobce, že se žalobce nestal vlastníkem podniku zaviněním žalovaného, žalovaný uvedl, že žalobce se stal vlastníkem dnem účinnosti smlouvy, tj. dnem 1. 1. 1995, přičemž v katastru nemovitostí byla změna vlastníka provedena záznamem. K námitce žalobce, že žalobce nemohl použít věc jako zástavu pro účely čerpání úvěru na zaplacení kupní ceny, žalovaný uvedl, že žalobci bylo toto známo ze smlouvy, která to výslovně vylučovala. Namítl též promlčení nároku. 3. Obvodní soud pro Prahu 3 již ve věci jednou rozhodl rozsudkem, a to ze dne 26.11.2020 č.j. 4C 32/2019 – 108, tak, že žalobu v celém rozsahu zamítnul. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27.4.2021 č.j. 30 Co 122/2021-166, když odvolací soud dovodil, že soud prvního stupně dostatečně nedbal žalobcových práv a nevypořádal se s jeho žádostí o ustanovení právního zástupce z řad advokátů ex offo. Soud tedy vyčkal právní moci rozhodnutí o neustanovení právního zástupce z řad advokátů ex offo (12.5.2021) a znovu věc projednal a ve věci rozhodl. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, z nichž zjištěné skutečnosti vyplynuly, jsou dále v textu uvedeny kurzívou): 5. Ze Smlouvy [číslo] o prodeji části podniku uzavřené mezi žalobcem (kupujícím) a Pozemkovým fondem ČR (prodávajícím) dne 21. 12. 1994 bylo zjištěno, že se smluvní strany dohodli na převodu části podniku (vymezeného v Příloze č. 1) v režimu zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, s účinností od 1. 1. 1995 (viz čl. VI, čl. X odst. 4). Ve smlouvě byla dohodnuta předběžná kupní cena 717 000 Kč s tím, že výsledná kupní cena bude stanovena dodatkem. Byla dohodnuta záloha kupní ceny 71 700 Kč, kterou kupující zaplatil před podpisem smlouvy. Zbytek kupní ceny měl kupující zaplatit do 90 dnů od účinnosti smlouvy. Bylo dohodnuto, že prodlení kupujícího se zaplacením kupní ceny je podstatné porušení smlouvy s právem prodávajícího odstoupit od smlouvy. V čl. X se smluvní strany dohodly, že prodávající předloží do 30 dnů od podpisu smlouvu katastrálnímu úřadu k provedení záznamu a zároveň podá návrh na vklad věcných práv k nemovitostem. V čl. X odst. 1 je dohodnut právní režim zákona č. 92/1991 Sb. a subsidiárně zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Z Dodatku č. 1 ze dne 8. 2. 1995 bylo zjištěno, že Příloha č. 1 byla nahrazena Přílohou č. 2 s uvedením pozemků (parc. [číslo] st. parc. [číslo]) a staveb (oblouková hala na pozemku st. parc. [číslo]) a s geometrickým plánem. Z Dodatku č. 2 ze dne 17. 2. 1995 byla zjištěna kupní cena 717 235 Kč, ze které zbývalo zaplatit 645 535 Kč Smlouva [číslo] o prodeji části podniku dne 21. 12. 1994 byla uzavřena na základě usnesení vlády České republiky ze dne 4. 5. 1994, kterým vláda rozhodla o privatizaci majetku státního podniku Zemědělské služby Vyšší Brod dle privatizačního projektu žalobce, ve spojení s rozhodnutím Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci ze dne 13. 5. 1994 o privatizaci a dopisem ministerstva ze dne 13. 5. 1994 adresovaným Pozemkovému fondu obsahujícím výzvu k realizaci rozhodnutí o privatizaci. 6. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu v Českém Krumlově ze dne 12. 12. 1997, č.j. OR-20/97 bylo zjištěno, že dne 15. 5. 1995 katastrální úřad zapsal záznamem vlastnické právo žalobce k pozemkům parc. [číslo] na základě smlouvy ze dne 21. 12. 1994; stavba haly nebyla v katastru evidována (totožné zjištěno i z odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí Pozemkového fondu ze dne 3.5.1995). Dne 14. 6. 1995 došla úřadu žádost Pozemkového fondu o změnu zápisu vlastnického práva z důvodu odstoupení od smlouvy, které úřad vyhověl. Dne 18. 9. 1997 došla úřadu žádost žalobce o změnu zápisu vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] které úřad nevyhověl. 7. Z notářského zápisu ze dne 25. 3. 1996, sp. zn. N 81/96, NZ 68/96, bylo zjištěno, že Pozemkový fond poskytl kupujícímu dodatečnou lhůtu k zaplacení zbylé kupní ceny do 25. 4. 1996 s odstoupením pro případ marného uplynutí této dodatečné lhůty. Z potvrzení Pozemkového fondu ze dne 10. 5. 2016 bylo zjištěno písemné prohlášení Pozemkového fondu o tom, že žalovaný nezaplatil zbylou kupní cenu ve lhůtě do 25. 4. 1996; prohlášení bylo učiněno pro účely změny zápisu v katastru nemovitostí. Po odstoupení od smlouvy byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o pronájmu předmětných nemovitostí na dobu od 21.8.1996 do 21.9.1996 (smlouva o pronájmu ze dne 21.8.1996). 8. Žalovaný následně uzavřel smlouvu o převodu privatizovaného majetku s panem [jméno] [příjmení], kterým výše uvedené nemovitosti převedl za částku 216 000 Kč (smlouva o převodu privatizovaného majetku [číslo] z 31.8.1999). Nemovitosti jsou ke dni 26.10.2020 ve vlastnictví [právnická osoba], [anonymizována tři slova] (informace o pozemku z katastru nemovitostí ze dne 26.10.2020). 9. Mezi žalobcem a žalovaným byly a jsou vedeny i jiné spory, které se týkají Smlouvy o prodeji části podniku [číslo] uzavřené dne 21. 12. 1994 mezi Pozemkovým fondem ČR (prodávajícím) a žalobcem (kupujícím) na základě zákona č. 92/1991 Sb. a práv a povinností smluvních stran. Mezi účastníky byl veden spor u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 4C 361/1997, ve kterém se PF ČR domáhal vyklizení předmětu koupě poté, co odstoupil od Smlouvy [číslo] pro nezaplacení zbylé části kupní ceny 645 535 Kč. U zdejšího soudu byl veden spor pod sp. zn. 4C 25/2019, ve kterém se [celé jméno žalobce] domáhal vrácení zálohy kupní ceny 71 700 Kč. V obou řízeních řešily soudy stejné předběžné otázky, totiž zda, kdy a jak přešlo vlastnické právo k předmětu koupě na kupujícího [celé jméno žalobce] na základě Smlouvy [číslo] zda došlo smluvními stranami k porušení smlouvy a zda bylo účinné odstoupení PF ČR od smlouvy z důvodu nezaplacení zbylé části kupní ceny. V obou případech učinily soudy shodný závěr, že šlo o převod majetku privatizovaného dle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby (zákon o tzv. velké privatizaci) metodou přímého prodeje předem určenému vlastníkovi, že vlastnické právo k věcem přešlo na žalobce dnem účinnosti smlouvy (tj. 1. 1. 1995) a do katastru nemovitostí se o tom provedl záznam (§ 19 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb.). V obou řízeních též zazněl stejný závěr soudu o tom, že PF ČR neporušil smlouvu tím, že by zmařil žalobci možn