Stručně: Paragraf 133 občanského zákoníku stanovuje, kdy dochází k nabytí vlastnictví k věci na základě smlouvy, přičemž rozlišuje mezi movitými a nemovitými věcmi a způsobem jejich evidence.
§ 133
(1) Převádí-li se movitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví převzetím věci, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak.
(2) Převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.2f)
(3) Převádí-li se na základě smlouvy nemovitá věc, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí,2e) nabývá se vlastnictví okamžikem účinnosti této smlouvy.
Paragraf 133 občanského zákoníku stanovuje, kdy dochází k nabytí vlastnictví k věci na základě smlouvy, přičemž rozlišuje mezi movitými a nemovitými věcmi a způsobem jejich evidence.
Co to znamená v praxi
Movitá věc: Vlastnictví k movité věci (např. auto, kniha, nábytek) se obvykle nabývá jejím převzetím, pokud se strany nedohodnou jinak nebo pokud to nestanoví jiný právní předpis.
Nemovitá věc evidovaná v katastru: Vlastnictví k nemovitosti (např. pozemek, dům), která je zapsána v katastru nemovitostí, se nabývá až vkladem do tohoto katastru. To znamená, že samotná smlouva nestačí.
Nemovitá věc neevidovaná v katastru: U nemovitostí, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí (např. některé stavby), se vlastnictví nabývá okamžikem, kdy smlouva nabude účinnosti.
Na co si dát pozor
U movitých věcí je důležité si pamatovat, že převzetí věci je klíčové pro nabytí vlastnictví, pokud není dohodnuto něco jiného.
U nemovitostí evidovaných v katastru je nutné počítat s časovou prodlevou mezi podpisem smlouvy a skutečným nabytím vlastnictví, neboť je potřeba provést vklad do katastru.
Vždy je třeba ověřit, zda se na danou věc nevztahuje zvláštní právní předpis, který by stanovoval jiný okamžik nabytí vlastnictví.